O víkendu 24. - 26. září 2004 se na hvězdárně v Hlohovci (SR) uskuteční jubilejní desáté setkání (nejen) členů skupiny MEDÚZA, která se v rámci BRNO - sekce pozorovatelů proměnných hvězdy ČAS věnuje především fyzickým proměnným hvězdám.
 |  |
Právě teď je marsovská sonda Spirit řízena autopilotem. Spojení sondy se Zemí je po dobu zhruba 18 dní, díky konjunkci se Sluncem, velmi nespolehlivé a jen krátkodobé. Proto většinu činností bude v této době sonda zabezpečovat automaticky. Spirit se nalézá na bezpečném místě a na jeho řízení nejsou tím pádem kladeny tak velké nároky. Jeho pohyb po povrchu planety tedy bude řízen automaticky, podle předem zpracovaných navigačních map.
Po tragédii v Beslanu se v Rusku rozpoutal hon na lidi kavkazského vzezření. Obětí se stal také bývalý kosmonaut z Dagestánu Magomed Tolbojev, důstojník, nositel vyznamenání Hrdina Ruska a průkazu asistenta jednoho poslance Dumy.
Koncem září prolétne v blízkosti Země planetka 4179 Toutatis. K nejtěsnějšímu přiblížení - na vzdálenost 0,011 AU (1,6 mil. km) - dojde 30. 9., největší jasnosti - 8,9 mag - ale planetka dosáhne o dva dny dříve. Bohužel bude v té době již hluboko na jižní obloze, a tudíž z našich zeměpisných šířek nepozorovatelná. Přesto se ji ale můžete pokusit spatřit i pomoci menšího dalekohledu (např. velkého Sometu) již mnoho dní předem. Dvanácté magnitudy totiž dosáhne již 11. září a bude nadále zjasňovat. Měli byste se ale o její spatření pokusit co nejdříve, jedenáctého bude již na deklinaci -16° a 26.9. klesne až na -32°.
 |
 | Sonda Genesis, která měla včera na padáku klesat k místu přistání v Utahu nezvládla přistávací manévr. Televizní kamery vybavené dalekohledy, které měly sondu při návratu sledovat a navést k místu přistání dvě helikoptéry s háky, aby sonda byla zachycena ještě ve vzduchu bohužel žádné padáky nezahlédly. |  |
Videozáznam dopadu sondy (zdroj NASA) ve formátu mov.
 | Dvojici vrtulníků se nepodařilo zachytit navracející se sondu GENESIS, po pravdě řečeno k tomu neměli ani příležitost, protože přistávací padák sondy se neotevřel. Na záběrech TV NASA byla vidět rotující sonda, která nakonec dopadla do pouště, ve které vyhloubila menší kráter o průměru několika metrů. V okolí dopadu již přistálo větší množství vrtulníků a odborníci začínají ohledávat místo dopadu. |
 |
 |
 | Snímek sondy Genesis pořízený na úpické hvězdárně 18 hodin před přistáním pouzdra s materiálem ze vzdálenosti 182 000 km. |
Na poznávací zájezd do Polska "Za Koperníkem až k Baltickému moři a zpět", který pořádá ve dnech 16. - 21. září 2004 Pražská pobočka ČAS, se uvolnila dvě místa.
Česká astronomická společnost přichází se setkáním, které v České republice dosud chybělo. Přesto jej leckdo zná ze stránek časopisu Sky&Telescope. „Star Party“ aneb naše setkání „Mezní hvězdná velikost“. Nápad vznikl v diskusním elektronickém fóru http://astroforum.shodam.net Názvem akce, který předkládáme, chceme dát najevo, že bychom se rádi rok co rok setkávali na místech s temnou oblohou. I tak bude „MHV“ pokaždé jiná – ve skutečném i přeneseném slova smyslu.
Setkání uživatelů astronomických dalekohledů s nočním pozorováním a denním spaním se bude konat v Čeřínku nedaleko Jihlavy o víkendu 15. – 17. října 2004. Zveme všechny milovníky astronomie, zkušené pozorovatele i začátečníky. Po diskusích, jaká má MHV být, nestanovujeme pro účast žádné podmínky. Dalekohled o průměru od 10 mm do 10 000 mm je ale vítán. Přivezte si prostě s sebou to, čím se chcete dívat na oblohu, čím se chcete pochlubit nebo s čím potřebujete poradit. Účast přátel či rodinných příslušníků je možná, budou-li uvedeni v přihlášce. Během našeho setkání počítáme s presentací a prodejem firem prodávajících u nás astrotechniku. Doufáme, že bude dost času na diskuse a výměnu zkušeností, krátké přednášky a příspěvky účastníků apod. V případě, že nám počasí nebude přát, vyplníme tímto způsobem naše setkání.
 |
V dnešní době známe už více než sto planet obíhajících kolem jiných sluncí. Přestože v poslední době byly objeveny už i planety takřka pozemského typu, většina z nich jsou obří planety srovnatelné s Jupiterem. Navenek se přítomnost tzv. exoplanety u hvězdy projeví tím, že „cloumá“ se svou mateřskou hvězdou. Tyto drobné pohyby jsou astronomové schopni rozeznat ve spektru hvězd. V poslední době se ale začíná prosazovat jiný způsob detekce exoplanet – pokud máme štěstí, dochází k přechodům exoplanety před mateřskou hvězdou podobně jako třeba v letošním roce přecházela před Sluncem planeta Venuše. Pozorovatel pak může zaznamenat periodické poklesy jasnosti. Díky malým rozměrům planet je ale amplituda změn jasnosti velmi malá a detekce tak velmi obtížná.
Tiskové prohlášení ČAS číslo 63
Rada Zlínského kraje vyhlašuje výběrové řízení na funkci ředitele Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, příspěvkové organizace, IČ 00098639, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí.
V dnešní době známe už více jak sto exoplanet. Většina znich byla objevena pomocí změn radiálních rychlostí mateřskéhvězdy. V poslední době se ale začíná prosazovat jiný způsobdetekce exoplanet - pokud máme štěstí, dochází k přechodůmexoplanety před mateřskou hvězdou a my pozorujeme periodicképoklesy jasnosti. Díky malým rozměrům planet je aleamplituda velmi malá (několik málo setin magnitudy) adetekce obtížná.
 |
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4