Německý robot poletí na Mezinárodní kosmickou stanici
Vyhledávání v článcích
ASHK: Povětroň 5/2004
Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Nejobsáhlejším článkem tohoto čísla je reportáž Pavla Chadimyo observatořích Astronomického ústavu Slovenské akademie věd.Pavel Uhrin přináší zprávu o pravidelném rokycanském semináři,jehož se účastní inovátoři amatérské astronomické techniky(viz krásný nápad se stabilizátorem triedru).Druhou částí pokračuje astronomický kurz a podesáté seobjevuje rubrika Přečetli jsme si.Úkazy na obloze v 50. týdnu (6. - 12. prosince 2004)
Přehled astronomických úkazů na 50. týden (6.12.-12.12.2004).
SOHO - start před devíti lety
2. Prosince 1995 byla vypuštěna sonda SOHO. Při příležitosti "devátých narozenin" byl připraven nový přehled "nejlepších video záznamů".
Osídlí lidstvo Měsíc?
Zhroucené kaňony na Marsu
 |
Dostupnost IAN
IAN jsou dočasně dostupné na adrese astronomy.cz, v současné době seřeší převod domény ian.cz na nového majitele (občanské sdružení IAN).Balistické lety s ESA
ESA jako každý rok pořádá kampaň balistických letů letadlem pro VŠ studenty, kteří navrhnou zajímavé experimenty pro nulovou gravitaci. Od letoška je to šance i pro studenty z České republiky - více na stránkách fóra České kosmické kanceláře.Záhada kráterů na planetce Eros
36. konference o výzkumu proměnných hvězd
Ve dnech 26. - 28. 11. 2004 se konala v prostorách Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně 36. konference o výzkumu proměnných hvězd. Konference se zúčastnilo přes 60 zájemců o stelární astronomii z řad amatérů i profesionálů. Potěšitelné bylo zastoupení Astronomického ústav AV ČR a akademické obce. V průběhu konference proběhla i plenární schůze Sekce pozorovatelů proměnných hvězd, na níž bylo zvoleno nové vedení Sekce. Byla též představeno nové občanské sdružení Společnost pro studium proměnných hvězd.
Úkazy na obloze - 49. týden (29.11.-5.12.2004)
Přehled astronomických úkazů na 49. týden (29.11.-5.12.2004).
Stavební kameny terestrických planet u mladých hvězd
Jedno z nejaktuálnějších a nejžhavějších astrofyzikálních témat současnosti, hon na extrasolární planety podobné Zemi, právě dostal důležitý impuls vycházející z nových pozorování spekter přístrojem MIDI na interferometru VLTI (ESO - Very Large Telescope Interferometer). Mezinárodní tým astronomů s jeho pomocí získal jedinečná infračervená spektra prachu ve vnitřních oblastech protoplanetárních disků kolem tří mladých hvězd, které jsou nyní ve stavu, který je pravděpodobně velmi podobný naší sluneční soustavě ve stavu před asi 4,5 miliardami let. Informace o objevu vychází tento týden ve vědeckém časopisu Nature.
Rusko chystá misi k Phobosu
Ruský kosmický program neuskuteční žádnou misi k Měsíci nebo planetám před rokem 2009. Může za to nedostatek peněz. Řekl to ve čtvrtek Eric Galimov, planetolog a ředitel Institutu geochemie a analytické chemie V.I.Vernandského při Ruské akademii věd. Bezpilotní mise by měla zamířit k Marsu a přistát na jeho měsíci Phobos. Mise k pozemskému Měsíci je v blízké budoucnosti nepravděpodobná, doplnil své prohlášení.
FAQ: Jak se stát astronomem
Mezi všemi přírodními vědami má astronomie zvláštní výsadu, že přitahuje už v dětském věku mnohé zvídavé duše svou mimořádnou romantikou, poezií i filosofickým přesahem. Ne nadarmo se o astronomii hovoří jako o vědě královské.
Tento text je součástí FAQ - Často kladených otázek
Kráter Hale v Argyre basin
 |
Cenu Česká hlava obdržel také astronom Dr. Luboš Kohoutek
 |
Letošní laureáti cen Česká hlava byli dnes představeni na tiskové konferenci v Praze. Mezi oceněnými vědci je také čestný člen České astronomické společnosti RNDr. Luboš Kohoutek, CSc., který je mezi českou veřejností znám mj. jako objevitel Kohoutkovy komety v roce 1973. Obdržel Cenu Unipetrol, a.s. Patria, jež se uděluje občanu ČR nebo osobě, která má nebo měla českou či československou státní příslušnost, jejíž mimořádný počin v oblasti základního nebo aplikovaného výzkumu či v oblasti technologických inovací nebo jejíž odborné či manažerské kvality se úspěšně prosadily v zahraničí v posledních několika letech. Na cenu České hlavy jej navrhla Česká astronomická společnost.
375 let od prvního pozorování přechodu Venuše
Včera uplynulo přesně 375 let ode dne, kdy člověk poprvé vědomě pozoroval přechod Venuše přes sluneční kotouč. Zaznamenána tehdy byla pouze dvě pozorování na celé planetě. První doložené pozorování ovšem nebylo nic moc, protože bylo viditelné pouze ze západního okraje Evropy a začínalo necelou půlhodinu před západem Slunce. Pozorováno tedy bylo jen ze dvou míst v Anglii. Pozorovateli byli Horrocks, který si sám přechod vypočítal a jeho přítel Crabtree, kterému Horrocks předpověď pár dní před úkazem poslal. Ani vlastní pozorování se moc nepovedlo. Horrocks kvůli mši (byl knězem) zmeškal vstup Venuše před Slunce a Crabtree byl úkazem natolik překvapen, protože nevěřil tomu, že něco uvidí a tak zapomněl na jakákoliv měření nebo zákresy. Více naleznete na stránkách projektu VT-2004Kosmický robot, který chodí, jezdí a plazí se
Funkční prototyp takového robota s názvem ATRON byl nedávno předveden v Japonsku. Je sestaven z několika stejných modulů, jejichž vzájemná poloha se mění podle situace, stejně se může měnit i způsob pohybu.
Nejdetailnější snímek Titanu (zatím)
Literatura od Sky Publishing
V České republice lze nyní zakoupit literaturu a pomůcky pro pozorovatele od amerického vydavatelství Sky Publishing (vydavatel Sky & Telescope). Více informací.
