Podle Douglase Adamse a jeho známé knihy Stopařův průvodce po Galaxii je vesmír veliký. Přesto se zdá, že v těsném okolí Země není dostatečně veliký. V Prosinci 2001 postrčil raketoplán ISS od odhozeného přídavného motoru staré ruské rakety, který ohrožoval ISS. Množství vesmírného nepořádku je stále větším problémem.
Ve dnech 20. až 22. září 2002 proběhlo v Hradci Králové v prostorách hvězdárny a planetária 8. setkání pozorovatelů skupiny MEDÚZA.
V pondělí 23. září náhle zemřel Mojmír Eliáš, autor řady zajímavých astronomických publikací, především pak o planetách sluneční soustavy.
Zdroj: IAN
Vyšlo nové číslo Kosmických rozhledů, členského časopisu ČAS.
Z obsahu čísla:
Rozhovor: Raketoplán v rukách českého pilota
Hvězdárny: Hvězdárna v Táboře
Slunce: Co je Slunce?
Planetky: Povodeň v planetáriu
Podrobný obsah čísla.
Astronomové objevili více černých děr v hvězdokupách, než očekávali. Tento objev má veliké důsledky v teoriích, jak tyto objekty rostou pohlcováním mezihvězdného plynu. Výsledky naznačují, že černé díry ve starých galaxiích jsou stejně energické jako ty v mladších galaxiích. To je překvapení, neboť se předpokládalo, že černé díry ve starých galaxiích budou slabé, neboť spotřebovaly okolní plyn. Objev byl učiněn pomocí rentgenové družice Chandra a Walter Baade teleskopem na Las Campanas v Chile.
Vysvětlení tmavých skvrn kroužících v atmosféře Venuše jako ohromná společenství odolných bakterií může zcela změnit vžitý názor na Venuši jako na pro život nehostinnou planetu.O jaké důkazy se toto vysvětlení opírá?Podle zprávy v Astronomickém telegramu číslo 7970, který vydává Mezinárodní astronomická unie, objevil Kamil Hornoch skutečnou novu v galaxii M 31. Její předpokládanou podstatu totiž potvrdilo spektrum zhotovené třímetrovým dalekohledem Lickovy observatoře.
Podrobný článek o objevu naleznete na IAN
Poměrně jasný nový objekt v souhvězdí Střelce (pravděpodobně nova) najdete snadno podle přiložené mapky. Hvězda má nyní něco mezi pěti a šesti magnitudami a mohla by tak být vidět na tmavé obloze pouhým okem i z našich zeměpisných šířek.
Zdroj: IAN
Na základě posledních pozorování HST existují středně veliké černé díry. Byly nalezeny v centrech kulových hvězdokup. Dříve neobjevené černé díry poskytují důležitý článek ve znalostech o vývoji černých děr.
Italští astronomové objevili stopy vody v atmosféře tří planet obíhajících vzdálené hvězdy. Jedná se o první zjištění látky nutné pro život v atmosféře extrasolární planety. Voda je jednou z nejdůležitějších podmínek pro existenci života, ale sama existenci života nezaručuje.
Zdroj: Reuters
Tento objekt byl nazván "vesmírný hamburger", ale ve skutečnosti se jednáo hvězdu zachycenou v průběhu velmi krátké fáze jejího vývoje. Jedná se o hvězdu slunečního typu blízko konce jejího vývoje. Hvězda již odhodila velké množství plynu a prachu a její jediný možný vývoj je stát se barevnou, rostoucí planetární mlhovinou.Podivný tvar je výsledkem osvícení vyvrženého plynu a prachu."maso" v hamburgeru je stín silného prachového disku okolocentrální hvězdy.
Vědec je zcela normální člověk. Až na nepříliš časté, ale o to pak výraznější vyjímky, jej během chůze po městě nebo při jízdě prostředkem hromadné dopravy od ostatních lidí neodlišíte. Změna nastane v okamžiku, kdy přijde takový člověk do budovy výzkumného ústavu, v němž je zaměstnán. Postup práce ve vědě je vcelku uniformní a odehrává se téměř vždy v rovině následujících kroků: vědec je dlouhou dobu "izolován" v kanceláři nebo laboratoři u počítače nebo přístrojů a získává nebo zpracovává data či vymýšlí nejrůznější fyzikální aspekty svého bádání. Jedinými přáteli jsou mu stejně "postižení" kolegové bádající nad jinými problémy, s nimiž nezřídkakdy své myšlenky konzultuje a přesvědčuje je o své pravdě. Jakmile si myslí, že již má dat dost, nebo že si již své myšlenky dostatečně utřídil, neváhá a spěchá se pochlubit svým výsledkem do nějakého renomovaného časopisu nebo na konferenci. Jakmile ovšem vědec opustí výzkumný ústav, opět se až na ony zmiňované vyjímky vrací do kůže člověka z masa a kostí
O vikendu 18. az 20. rijna 2002 se na hvezdarne v Hradci Kralove uskutecni podzimni setkani SMPHAstronomická společnost v Hradci Králové a Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové si Vás dovolují pozvat na slavnostní zahájení provozu nového dalekohledu JAN ŠINDEL. Uskuteční se v sobotu 21. září 2002 v 10 hod. v kinosále a observačním pavilonu hradecké hvězdárny při příležitosti 8. celorepublikového setkání pozorovatelů proměnných hvězd skupiny MEDÚZA - František Hovorka (ředitel HPHK), Martin Cholasta (předseda ASHK)Nový vesmírný dalekohledu bude pojmenován po James E. Webb, správci NASA v počátcíchprogramu Apollo. Vypuštění nového teleskopu v ceně $824.8 milionů dolarů je plánováno na rok 2010.
Sonda bude vypuštěna do výšky 940 000 mil (1 512 783 km) a stabilizovaná v Lagrangeově bodu 2- oblasti ve vesmíru, kde se vyrovnává gravitační působení Země a Slunce.
V sobotu 14.9. uplyne 120 let od úmrtí významného francouzského astronoma italského původu Giovanni Domenico Cassini (8.6.1625 - 14.9.1712). Cassini se zabýval pozorováním těles sluneční soustavy. V letech 1671-1684 objevil 4 další Saturnovy měsíce (Iapetus, Rhea, Tethys, Dione).Objevil také nejvýraznější dělení Saturnova prstence - takzvané Cassiniho dělení.Jako první úspešně změřil sluneční paralaxu.
Je po něm pojmenován krátern a Měsíci a jeho jméno nese sonda Cassini, která je v současnosti na cestě k Saturnu. Sonda Cassini byla vypuštěna 17.10.1997 a k Satrunu by měla dorazit v průběhu roku 2004. Podrobnosti naleznete na domovské stránce sondy.
V sobotu dne 6. dubna 2002 ve 22h20m14s SELČ ozářil na 5 sekund území prakticky celé střední Evropy velmi jasný bolid. Upoutal velkou pozornost především v západní části Rakouska a v Bavorsku, kde jeho světelné, zvukové a dokonce i seismické projevy byly nejmohutnější. Byl též dobře pozorovatelný i z našeho území, ale na rozdíl od západní Evropy, v Čechách a na Moravě bylo v tu dobu převážně zataženo a tak zpráv nepřišlo zase až tolik. Mnoho pozorování náhodných svědků vzbudilo i zájem médií především v Německu (dokonce i v našem zpravodajství se v pondělí objevily o tomto úkazu převzaté informace a tak bylo hned jasné, že se jedná o mimořádnou událost). To bylo nakonec již vidět z množství emailů, které jsem dostal, ale hlavně z radiometrických záznamů z Ondřejova a Kunžaku, kde byl krásný záznam od bolidu, přestože na obou místech bylo v době přeletu bolidu zataženoEleonora z Ehrenbergů
1.11.1832 - 30.8.1912
Astronomický ústav Akademie věd České republiky a obec Ondřejov pořádají slavnostní shromáždění u příležitosti 170ti let od narození a 90ti let od úmrtí koloraturní sopranistky
Eleonory z Ehrenbergů.
Shromáždění se koná na observatoři Ondřejov u vily Eleonora dne 15. září 2002 od 15 hodin. Během oslav vystoupí v doprovodu člena České filharmonie Jaroslava Šarouna sólista opery Národního divadla Ivan Kusnjer. Osobnost zpěvačky vzpomene paní Š. Bumbová a RNDr. Jan Králík, CSc.
Všichni jsou srdečně zváni.
tisková zpráva
Hvězdárna Fr.Pešty uvedla nově Software PC-SUN, který je určen pro zpracování sluneční fotosféry, tedy pro astronomy, kteří pozorují Slunce pouhým okem, vizuálně, či metodou projekce.
Stránky věnované programu - PC-SUN
Stránky věnované výsledkům pozorování sluneční fotosféry (Hvězdárna Fr.Pešty - zpracováno programem PC-SUN) - Aktivita Slunce
Vlašimská astronomická společnost
Vás srdečně zve na přednášku Mgr. Jiřího Duška
TISÍCILETÝ ODKAZ ČÍNSKÝCH ASTRONOMŮ
v pátek 13. 9. 2002, v 19:00 hod., hvězdárna Vlašim