Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety

Exoplanety



Jiří Srba Exoplanety

Neočekávané množství obřích exoplanet v otevřené hvězdokupě M 67

Mezinárodní tým astronomů nalezl v otevřené hvězdokupě M 67 nečekaně vysoký počet obřích extrasolárních planet typu horký Jupiter. Pozorování, která přinesla tento překvapivý objev, byla získána pomocí řady dalekohledů a přístrojů, mezi kterými byl také HARPS – spektrograf pracující na observatoři ESO/La Silla. V prostoru hvězdokupy s poměrně vysokou hustotou stálic dochází k častějším interakcím mezi planetami a blízkými hvězdami, což by mohlo nadprůměrný počet velkých a horkých planet vysvětlit.

Jiří Srba Exoplanety

V protoplanetárním disku byl poprvé detekován metanol

V protoplanetárním disku u hvězdy TW Hydrae se vědcům podařilo pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array) detekovat metanol (metyl alkohol). Jedná se o první pozorování této molekuly v mladém disku, ve kterém probíhá proces formování planet. Metanol je zároveň zatím jedinou složitější molekulou nalezenou v těchto discích v plynném stavu, o které však vědci vědí, že se uvolňuje jedině z pevné fáze (metanolového ledu). Objev astronomům pomůže pochopit chemické procesy probíhající během formování planetárních systémů, které následně vedou až ke vzniku základních stavebních kamenů života.

Jiří Srba Exoplanety

U nedaleké hvězdy byla objevena trojice potenciálně obyvatelných planet

Astronomové pracující s dalekohledem TRAPPIST na observatoři ESO/La Silla objevili trojici planet na oběžné dráze kolem mimořádně chladné trpasličí hvězdy vzdálené 40 světelných let od Slunce. Velikostí a povrchovou teplotou jsou tyto planety srovnatelné se Zemí nebo Venuší a to z nich činí jedny z nejvhodnějších dosud známých cílů pro hledání života mimo Sluneční soustavu. Zároveň se jedná o vůbec první planety objevené u takto drobné a slabé hvězdy. Výsledky byly zveřejněny 2. května 2016 ve vědeckém časopise Nature.
Jiří Srba Exoplanety

Nejdetailnější snímek protoplanetárního disku získaný pomocí ALMA

Nový snímek pořízený pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) zachycuje dosud nejjemnější pozorované detaily protoplanetárního disku v okolí Slunci podobné hvězdy TW Hydrae. Odhaluje fascinující mezeru nacházející ve stejné vzdálenosti od hvězdy, v jaké obíhá Země kolem Slunce. To by mohlo znamenat, že se v tomto systému začíná rodit mladší varianta naší rodné planety, nebo možná její hmotnější extrasolární sestřenice, takzvaná super-Země.

Soňa Ehlerová Exoplanety

Světlečervená tečka se vybarvuje

Kampaň PaleRedDot je asi za polovinou svého trvání, což znamená, že již skoro dva měsíce několik dalekohledů, mezi nimi i pozemský šampion v hledání exoplanet HARPS, pozorují Proximu Centauri s vidinou odhalení planety kroužící kolem nejbližší sousedky našeho Slunce. Kdo by nechtěl vědět, jestli tak blízko nežijí nějací ufoni, že ano.

Jiří Srba Exoplanety

Sledujte pátrání po exoplanetě v přímém přenosu

15. ledna 2016 byla oficiálně spuštěna unikátní kampaň s názvem 'Pale Red Dot' (Světle červená tečka), která umožní široké veřejnosti sledovat práci vědců celého světa při pátrání po exoplanetě podobné Zemi obíhající kolem nejbližší cizí hvězdy, Proximy Centauri. Pozorovací kampaň potrvá od ledna do dubna 2016 a bude doprovázena pravidelnými příspěvky na speciálním blogu nebo aktualizacemi na sociálních sítích. Jaký bude výsledek projektu, zatím nikdo neví. V následujících měsících, po provedení samotných pozorování, budou vědci analyzovat získaná data a výsledky publikovat v recenzovaném vědeckém časopise.

Jiří Srba Exoplanety

ALMA zkoumá oblasti vzniku planet

Astronomové využívající radioteleskop ALMA našli dosud nejpřesvědčivější důkazy existence planet několikrát hmotnějších než Jupiter v discích plynu a prachu kolem čtveřice mladých hvězd. Měření vlastností plynu v okolí těchto hvězd rovněž poskytla dodatečné informace o vlastnostech těchto planet.
František Martinek Exoplanety

Příliš větrná exoplaneta

Větry vanoucí rychlostí vyšší než 2 km/s byly objeveny na jedné z planet mimo Sluneční soustavu. Na objevu se podíleli pracovníci University of Warwick. Je to poprvé, kdy se podařilo povětrnostní situaci na exoplanetě přímo změřit a zmapovat.

František Martinek Exoplanety

Výbuchy na hvězdách ohrožují obyvatelnost exoplanet

Většina planet podobných Zemi může být neobyvatelná v důsledku obrovských explozí záření, ke kterým dochází na mateřských hvězdách. K tomuto závěru vedou výzkumy uskutečněné pod vedením pracovníků University of Warwick. Atmosféra exoplanety Kepler-438b byla zřejmě odfouknuta pryč v důsledku záření emitovaného při superexplozích na mateřské hvězdě Kepler 438 (viz obrázek), která je červeným trpaslíkem. Hvězdy tohoto typu jsou v naší Galaxii nejpočetnější, proto i počet všech exoplanet u těchto hvězd bude vysoký.

Pavel Suchan Exoplanety

Mimozemšťani? Exokomety? Co to vlastně Kepler objevil?

Internet zaplnily informace o objevu kosmickým dalekohledem Kepler, který snad dokonce odhalil mimozemské civilizace. Tentokrát se tomu nijak nesmějeme, protože jednou by to právě takhle mohlo vypadat. Objev je skutečně mimořádný, protože poprvé byly pozorovány nepravidelné změny jasnosti, a to u hvězdy KIC 8462852, kterou něco zakrývá a planeta to není. O odborný názor na celou událost se s námi podělil Dr. Petr Kabáth ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.

Jiří Srba Exoplanety

U dvojníka Slunce bylo objeveno dvojče Jupiteru

Mezinárodní tým astronomů využívající dalekohled ESO s primárním zrcadlem o průměru 3,6 m nalezl planetu podobnou Jupiteru, která obíhá kolem hvězdy slunečního typu HIP 11915 ve zhruba stejné vzdálenosti jako Jupiter kolem Slunce. Podle současných teorií hraje vznik planet o hmotnosti Jupiteru velmi významnou úlohu ve vývoji uspořádání celého planetárního systému. Existence takové planety na dráze podobné jupiterově kolem hvězdy slunečního typu nabízí možnost, že celý planetární systém kolem této stálice by se mohl podobat Sluneční soustavě. Hvězda HIP 11915 je zhruba stejně stará jako Slunce a její složení napovídá, že by se v její blízkosti mohly vyskytovat také kamenné planety.
František Martinek Exoplanety

HST objevil monstrózní ohon u exoplanety

Astronomové používající Hubblův kosmický dalekohled HST (NASA) objevili obrovský oblak vodíku pojmenovaný „Monstrum“ (The Behemoth), který vytváří exoplaneta obíhající kolem blízké hvězdy. Tento enormně velký útvar podobný kometárnímu ohonu je přibližně 50krát větší než mateřská hvězda. Vodík se vypařuje z horké planety velikosti Neptunu v důsledku extrémního záření hvězdy.

Jiří Srba Exoplanety

První spektrum exoplanety ve viditelném světle

Astronomům pracujícím na observatoři ESO/La Silla v Chile s přístrojem HARPS se podařilo pořídit první přímé spektrum exoplanety ve viditelném světle. Pozorování rovněž odhalilo nové vlastnosti dnes již ikonického objektu 51 Pegasi b – první extrasolární planety objevené u běžné hvězdy. Výsledky slibují této nové technice zářnou budoucnost, obzvláště ve spojení s novou generací přístrojů, jakým bude ESPRESSO navržený pro VLT a budoucí obří dalekohled E-ELT.

Jiří Srba Exoplanety

Složité organické molekuly v mladém hvězdném systému

Základní stavební kameny života mohou být ve vesmíru běžné.V protoplanetárním disku obklopujícím mladou hvězdu se astronomům poprvé podařilo odhalit složité organické molekuly, které jsou považovány za základní stavební kameny života. Pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) opět dokazují, že podmínky, za jakých vznikala Země i Slunce, nejsou ve vesmíru nijak unikátní. Výsledky byly publikovány 9. dubna 2015 ve vědeckém časopise Nature.

Martin Gembec Exoplanety

Mohutný prstenec kolem obří exoplanety

Astronomové z Leidenské Observatoře objevili obří prstenec kolem exoplanety, který je tak mohutný, že zakrýval mateřskou hvězdu, když přecházela za ním. Objeven byl v roce 2012 kolem velmi mladé hvězdy J1407, která je podobná Slunci, jako první takový případ mimo naši Sluneční soustavu. Nové výzkumy nyní přinesly další informace, mimo jiné o formování měsíců v tomto systému.

Soňa Ehlerová Exoplanety

Jak se bude jmenovat?

NameExoWorlds - pomozme s názvy exoplanet Autor: IAU
NameExoWorlds - pomozme s názvy exoplanet
Autor: IAU
Mezinárodní astronomická unie (IAU) zodpovídá za oficiální, unikátní a světově používaná jména vesmírných objektů. Vzhledem k zájmu veřejnosti o exoplanety se IAU rozhodla pořádat celosvětovou soutěž k pojmenování vybraných exoplanet a jejich hvězd. Astronomické společnosti a další nezisková sdružení se zájmem o astronomii mohou zaslat svoje návrhy. Potom proběhne veřejné hlasování a vítězné návrhy budou posvěceny IAU a budou moci být používány vedle existujícího vědeckého označení.

Martin Gembec Exoplanety

Protoplanetární disk HL Tauri

Protoplanetární disk HL Tauri z observatoře ALMA v Chile Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)
Protoplanetární disk HL Tauri z observatoře ALMA v Chile
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)
Obrázek, který vidíte v úvodu článku, není počítačová simulace, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ukazuje na jedinečné možnosti nové vesmírné observatoře ALMA. Na snímku je oblak prachu kolem hvězdy označené jako HL Tauri v souhvězdí Býka a mezery v prachu mají mít původ ve vznikajících planetách kolem této hvězdy.

Jiří Srba Exoplanety

Ve dvojhvězdném systému byly objeveny dva disky s přenosem hmoty

představa dvojhvězdného systému GG Tauri-A - eso1434 Autor: ESO/L. Calçada
představa dvojhvězdného systému GG Tauri-A - eso1434
Autor: ESO/L. Calçada
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (034/2014): Vědci využívající radioteleskop ALMA poprvé detekovali proud plynu přetékající z vnějšího hmotného disku směrem do vnitřních oblastí dvojhvězdného systému. Tento dosud nespatřený útvar by mohl být zodpovědný za trvalou existenci druhého, menšího disku hmoty v jehož nitru se formují planety, a který by jinak již dávno zanikl. Polovina z hvězd podobných Slunci vzniká ve dvojhvězdných systémech. To znamená, že tyto objevy budou mít značný dopad i na hledání exoplanet. Výsledky byly zveřejněny v časopise Nature 30. října 2014.



35. vesmírný týden 2019

35. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 26. 8. do 1. 9. 2019. Měsíc bude v novu. Večer můžeme pozorovat nízko nad jihem Jupiter a Saturn. V druhé polovině noci jsou nejvýše Neptun a Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Bezpilotní Sojuz MS-14 odstartoval, ale odložilo se jeho připojení k ISS. Sonda Chandrayaan-2 se dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Evropské robotické vozítko ExoMars 2020 již dostalo všechny vědecké přístroje. Před 225 lety objevil William Herschel Saturnův měsíc Enceladus. Před 160 lety došlo k velmi silné erupci na Slunci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2019 obdržel snímek „Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019“, jehož autorem je Dalibor Hanžl   Opět máme za sebou zajímavý a zejména estetický astronomický úkaz – částečné zatmění Měsíce. A také další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha v souhvězdí Orla

Další informace »