Kampaň PaleRedDot je asi za polovinou svého trvání, což znamená, že již skoro dva měsíce několik dalekohledů, mezi nimi i pozemský šampion v hledání exoplanet HARPS, pozorují Proximu Centauri s vidinou odhalení planety kroužící kolem nejbližší sousedky našeho Slunce. Kdo by nechtěl vědět, jestli tak blízko nežijí nějací ufoni, že ano.
15. ledna 2016 byla oficiálně spuštěna unikátní kampaň s názvem 'Pale Red Dot' (Světle červená tečka), která umožní široké veřejnosti sledovat práci vědců celého světa při pátrání po exoplanetě podobné Zemi obíhající kolem nejbližší cizí hvězdy, Proximy Centauri. Pozorovací kampaň potrvá od ledna do dubna 2016 a bude doprovázena pravidelnými příspěvky na speciálním blogu nebo aktualizacemi na sociálních sítích. Jaký bude výsledek projektu, zatím nikdo neví. V následujících měsících, po provedení samotných pozorování, budou vědci analyzovat získaná data a výsledky publikovat v recenzovaném vědeckém časopise.
Astronomové využívající radioteleskop ALMA našli dosud nejpřesvědčivější důkazy existence planet několikrát hmotnějších než Jupiter v discích plynu a prachu kolem čtveřice mladých hvězd. Měření vlastností plynu v okolí těchto hvězd rovněž poskytla dodatečné informace o vlastnostech těchto planet.
Větry vanoucí rychlostí vyšší než 2 km/s byly objeveny na jedné z planet mimo Sluneční soustavu. Na objevu se podíleli pracovníci University of Warwick. Je to poprvé, kdy se podařilo povětrnostní situaci na exoplanetě přímo změřit a zmapovat.
Většina planet podobných Zemi může být neobyvatelná v důsledku obrovských explozí záření, ke kterým dochází na mateřských hvězdách. K tomuto závěru vedou výzkumy uskutečněné pod vedením pracovníků University of Warwick. Atmosféra exoplanety Kepler-438b byla zřejmě odfouknuta pryč v důsledku záření emitovaného při superexplozích na mateřské hvězdě Kepler 438 (viz obrázek), která je červeným trpaslíkem. Hvězdy tohoto typu jsou v naší Galaxii nejpočetnější, proto i počet všech exoplanet u těchto hvězd bude vysoký.
Internet zaplnily informace o objevu kosmickým dalekohledem Kepler, který snad dokonce odhalil mimozemské civilizace. Tentokrát se tomu nijak nesmějeme, protože jednou by to právě takhle mohlo vypadat. Objev je skutečně mimořádný, protože poprvé byly pozorovány nepravidelné změny jasnosti, a to u hvězdy KIC 8462852, kterou něco zakrývá a planeta to není. O odborný názor na celou událost se s námi podělil Dr. Petr Kabáth ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.
Mezinárodní tým astronomů využívající dalekohled ESO s primárním zrcadlem o průměru 3,6 m nalezl planetu podobnou Jupiteru, která obíhá kolem hvězdy slunečního typu HIP 11915 ve zhruba stejné vzdálenosti jako Jupiter kolem Slunce. Podle současných teorií hraje vznik planet o hmotnosti Jupiteru velmi významnou úlohu ve vývoji uspořádání celého planetárního systému. Existence takové planety na dráze podobné jupiterově kolem hvězdy slunečního typu nabízí možnost, že celý planetární systém kolem této stálice by se mohl podobat Sluneční soustavě. Hvězda HIP 11915 je zhruba stejně stará jako Slunce a její složení napovídá, že by se v její blízkosti mohly vyskytovat také kamenné planety.
Astronomové používající Hubblův kosmický dalekohled HST (NASA) objevili obrovský oblak vodíku pojmenovaný „Monstrum“ (The Behemoth), který vytváří exoplaneta obíhající kolem blízké hvězdy. Tento enormně velký útvar podobný kometárnímu ohonu je přibližně 50krát větší než mateřská hvězda. Vodík se vypařuje z horké planety velikosti Neptunu v důsledku extrémního záření hvězdy.
Astronomům pracujícím na observatoři ESO/La Silla v Chile s přístrojem HARPS se podařilo pořídit první přímé spektrum exoplanety ve viditelném světle. Pozorování rovněž odhalilo nové vlastnosti dnes již ikonického objektu 51 Pegasi b – první extrasolární planety objevené u běžné hvězdy. Výsledky slibují této nové technice zářnou budoucnost, obzvláště ve spojení s novou generací přístrojů, jakým bude ESPRESSO navržený pro VLT a budoucí obří dalekohled E-ELT.
Základní stavební kameny života mohou být ve vesmíru běžné.V protoplanetárním disku obklopujícím mladou hvězdu se astronomům poprvé podařilo odhalit složité organické molekuly, které jsou považovány za základní stavební kameny života. Pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) opět dokazují, že podmínky, za jakých vznikala Země i Slunce, nejsou ve vesmíru nijak unikátní. Výsledky byly publikovány 9. dubna 2015 ve vědeckém časopise Nature.
Astronomové objevili při zpracování dat z družice Kepler planetární systém obsahující pět malých planet, jejichž vznik se datuje do doby, kdy naše Galaxie byla stará pouhé dvě miliardy roků.
Astronomové z Leidenské Observatoře objevili obří prstenec kolem exoplanety, který je tak mohutný, že zakrýval mateřskou hvězdu, když přecházela za ním. Objeven byl v roce 2012 kolem velmi mladé hvězdy J1407, která je podobná Slunci, jako první takový případ mimo naši Sluneční soustavu. Nové výzkumy nyní přinesly další informace, mimo jiné o formování měsíců v tomto systému.
NameExoWorlds - pomozme s názvy exoplanet Autor: IAUMezinárodní astronomická unie (IAU) zodpovídá za oficiální, unikátní a světově používaná jména vesmírných objektů. Vzhledem k zájmu veřejnosti o exoplanety se IAU rozhodla pořádat celosvětovou soutěž k pojmenování vybraných exoplanet a jejich hvězd. Astronomické společnosti a další nezisková sdružení se zájmem o astronomii mohou zaslat svoje návrhy. Potom proběhne veřejné hlasování a vítězné návrhy budou posvěceny IAU a budou moci být používány vedle existujícího vědeckého označení.
Protoplanetární disk HL Tauri z observatoře ALMA v Chile Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)Obrázek, který vidíte v úvodu článku, není počítačová simulace, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ukazuje na jedinečné možnosti nové vesmírné observatoře ALMA. Na snímku je oblak prachu kolem hvězdy označené jako HL Tauri v souhvězdí Býka a mezery v prachu mají mít původ ve vznikajících planetách kolem této hvězdy.
představa dvojhvězdného systému GG Tauri-A - eso1434 Autor: ESO/L. CalçadaTisková zpráva Evropské jižní observatoře (034/2014): Vědci využívající radioteleskop ALMA poprvé detekovali proud plynu přetékající z vnějšího hmotného disku směrem do vnitřních oblastí dvojhvězdného systému. Tento dosud nespatřený útvar by mohl být zodpovědný za trvalou existenci druhého, menšího disku hmoty v jehož nitru se formují planety, a který by jinak již dávno zanikl. Polovina z hvězd podobných Slunci vzniká ve dvojhvězdných systémech. To znamená, že tyto objevy budou mít značný dopad i na hledání exoplanet. Výsledky byly zveřejněny v časopise Nature 30. října 2014.
exokomety u Beta Pictoris - eso1432 Autor: ESO/L. CalçadaPopulace extrasolárních komet u hvězdy Beta Pictoris
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (032/2014): Astronomové využili data z přístroje HARPS pracujícího na observatoři La Silla v Chile k výzkumu populace komet kolem nedaleké hvězdy. Tým francouzských astronomů pozoroval na 500 komet obíhajících kolem hvězdy Beta Pictoris a objevil, že patří ke dvěma rozdílným rodinám: staré komety, které mnohokrát opakovaně prošly v blízkostí mateřské hvězdy, a mladší, které patrně vznikly v důsledku rozpadu jednoho nebo více mnohem větších objektů. Výsledky výzkumu byly zveřejněny 23. října 2014 ve vědeckém časopise Nature.
Rozdíl povrchů na Venuši a na Zemi Autor: NasaUrčitě jste již něco slyšeli o obyvatelné zóně kolem hvězdy, ve které se nachází i naše Země. Teď se astronomové z university v San Franciscu v čele se Stephenem Kanem snaží přijít na to, čím je typická tzv. Venušina zóna. Je to vlastně pás kolem Slunce, ve kterém by se měly vyskytovat planety s atmosférickými podmínkami podobnými Venuši, tedy s podmínkami naprosto nevhodnými pro život v pozemské formě.
Západ slunce na superzemi u exoplanety Gliese 667 Cc Autor: ESO/L. CalçadaČeští vědci z optického centra TOPTEC AVČR v Turnově a SLO UP Olomouc publikovali článek v časopise Planetary and Space Science. Tento vědecký článek analyzuje výskyt obyvatelných exoplanet u spektrálních tříd F, G a K podle různých modelů obyvatelných zón. Ze statistiky ověřených exoplanet a kandidátů z mise Kepler vědci určili výskyt planet zemského typu, které mohou ležet v obyvatelných zónách vzdálených hvězd.
Představa exoplanety Kepler-10c Autor: David A. Aguilar (CfA)Astronomové oznámili, že se jim podařilo objevit nový typ exoplanety – kamenné těleso o hmotnosti srovnatelné se 17násobkem hmotnosti Země. Teoretikové se domnívali, že takové planety nemohou vzniknout, protože jakékoliv tak robustní těleso by zachytilo plynný vodík z okolí během svého růstu a vytvořilo by obří plynnou planetu podobnou Jupiteru. Tato planeta je kamenným tělesem a je mnohem větší než doposud objevené „super-země“. Nově objevená exoplaneta dostala přídomek „mega-země“.
představa exoplanety Beta Pictoris b - eso1414 Autor: ESO L. Calçada/N. RisingerPomocí dalekohledu VLT byla změřena perioda rotace planety Beta Pictoris b
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (014/2014): Pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT umožnila astronomům poprvé v historii určit rychlost rotace exoplanety. Ukázalo se, že den na planetě Beta Pictrois b trvá pouze 8 hodin a je tedy mnohem kratší než u kterékoliv z planet ve Sluneční soustavě. Rovník této planety se pohybuje rychlostí téměř 100 tisíc kilometrů za hodinu. Tento nový poznatek dále rozšiřuje platnost vztahu mezi hmotností a rychlostí rotace planet, který známe ze Sluneční soustavy, i na exoplanety. Podobná metoda astronomům v budoucnu umožní detailní mapování exoplanet pomocí dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.