Exoplanety skoro tak staré jako vesmír
Astronomové objevili při zpracování dat z družice Kepler planetární systém obsahující pět malých planet, jejichž vznik se datuje do doby, kdy naše Galaxie byla stará pouhé dvě miliardy roků.
Astronomové objevili při zpracování dat z družice Kepler planetární systém obsahující pět malých planet, jejichž vznik se datuje do doby, kdy naše Galaxie byla stará pouhé dvě miliardy roků.
Astronomové z Leidenské Observatoře objevili obří prstenec kolem exoplanety, který je tak mohutný, že zakrýval mateřskou hvězdu, když přecházela za ním. Objeven byl v roce 2012 kolem velmi mladé hvězdy J1407, která je podobná Slunci, jako první takový případ mimo naši Sluneční soustavu. Nové výzkumy nyní přinesly další informace, mimo jiné o formování měsíců v tomto systému.
Mezinárodní astronomická unie (IAU) zodpovídá za oficiální, unikátní a světově používaná jména vesmírných objektů. Vzhledem k zájmu veřejnosti o exoplanety se IAU rozhodla pořádat celosvětovou soutěž k pojmenování vybraných exoplanet a jejich hvězd. Astronomické společnosti a další nezisková sdružení se zájmem o astronomii mohou zaslat svoje návrhy. Potom proběhne veřejné hlasování a vítězné návrhy budou posvěceny IAU a budou moci být používány vedle existujícího vědeckého označení.
Obrázek, který vidíte v úvodu článku, není počítačová simulace, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ukazuje na jedinečné možnosti nové vesmírné observatoře ALMA. Na snímku je oblak prachu kolem hvězdy označené jako HL Tauri v souhvězdí Býka a mezery v prachu mají mít původ ve vznikajících planetách kolem této hvězdy.
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (034/2014): Vědci využívající radioteleskop ALMA poprvé detekovali proud plynu přetékající z vnějšího hmotného disku směrem do vnitřních oblastí dvojhvězdného systému. Tento dosud nespatřený útvar by mohl být zodpovědný za trvalou existenci druhého, menšího disku hmoty v jehož nitru se formují planety, a který by jinak již dávno zanikl. Polovina z hvězd podobných Slunci vzniká ve dvojhvězdných systémech. To znamená, že tyto objevy budou mít značný dopad i na hledání exoplanet. Výsledky byly zveřejněny v časopise Nature 30. října 2014.
Populace extrasolárních komet u hvězdy Beta Pictoris
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (032/2014): Astronomové využili data z přístroje HARPS pracujícího na observatoři La Silla v Chile k výzkumu populace komet kolem nedaleké hvězdy. Tým francouzských astronomů pozoroval na 500 komet obíhajících kolem hvězdy Beta Pictoris a objevil, že patří ke dvěma rozdílným rodinám: staré komety, které mnohokrát opakovaně prošly v blízkostí mateřské hvězdy, a mladší, které patrně vznikly v důsledku rozpadu jednoho nebo více mnohem větších objektů. Výsledky výzkumu byly zveřejněny 23. října 2014 ve vědeckém časopise Nature.
Určitě jste již něco slyšeli o obyvatelné zóně kolem hvězdy, ve které se nachází i naše Země. Teď se astronomové z university v San Franciscu v čele se Stephenem Kanem snaží přijít na to, čím je typická tzv. Venušina zóna. Je to vlastně pás kolem Slunce, ve kterém by se měly vyskytovat planety s atmosférickými podmínkami podobnými Venuši, tedy s podmínkami naprosto nevhodnými pro život v pozemské formě.
Čeští vědci z optického centra TOPTEC AVČR v Turnově a SLO UP Olomouc publikovali článek v časopise Planetary and Space Science. Tento vědecký článek analyzuje výskyt obyvatelných exoplanet u spektrálních tříd F, G a K podle různých modelů obyvatelných zón. Ze statistiky ověřených exoplanet a kandidátů z mise Kepler vědci určili výskyt planet zemského typu, které mohou ležet v obyvatelných zónách vzdálených hvězd.
Astronomové oznámili, že se jim podařilo objevit nový typ exoplanety – kamenné těleso o hmotnosti srovnatelné se 17násobkem hmotnosti Země. Teoretikové se domnívali, že takové planety nemohou vzniknout, protože jakékoliv tak robustní těleso by zachytilo plynný vodík z okolí během svého růstu a vytvořilo by obří plynnou planetu podobnou Jupiteru. Tato planeta je kamenným tělesem a je mnohem větší než doposud objevené „super-země“. Nově objevená exoplaneta dostala přídomek „mega-země“.
Pomocí dalekohledu VLT byla změřena perioda rotace planety Beta Pictoris b
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (014/2014): Pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT umožnila astronomům poprvé v historii určit rychlost rotace exoplanety. Ukázalo se, že den na planetě Beta Pictrois b trvá pouze 8 hodin a je tedy mnohem kratší než u kterékoliv z planet ve Sluneční soustavě. Rovník této planety se pohybuje rychlostí téměř 100 tisíc kilometrů za hodinu. Tento nový poznatek dále rozšiřuje platnost vztahu mezi hmotností a rychlostí rotace planet, který známe ze Sluneční soustavy, i na exoplanety. Podobná metoda astronomům v budoucnu umožní detailní mapování exoplanet pomocí dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope).
Vesmírný Keplerův dalekohled NASA objevil dosud nejpodobnější planetu naší Zemi, která obíhá svoji hvězdu v obyvatelné zóně. Je pouze o 10 procent větší než Země a na jejím povrchu by se mohla vyskytovat kapalná voda.
ALMA odhalila záhadný oblak plynu ve zbytkovém prachovém disku kolem hvězdy Beta Pictoris
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (008/2014): Astronomové využívající radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v severním Chile oznámili nečekaný objev oblaku oxidu uhelnatého v prachovém disku kolem hvězdy Beta Pictoris. Jedná se o překvapivé pozorování, neboť se předpokládá, že molekuly tohoto plynu velmi rychle zanikají působením záření hvězdy. Musí tedy existovat nějaký proces, kterým se obsah oxidu uhelnatého neustále doplňuje – pravděpodobně jde o časté kolize malých ledových objektů jako jsou kometární jádra. Nové výsledky byly zveřejněny ve vědeckém časopise Science.
Evropská kosmická agentura ESA vypustila v roce 2006 družici COROT (COnvection ROtation and planetary Transits), jejímž úkolem bylo mj. pátrat po exoplanetách na základě měření poklesu jasnosti hvězd při jejich „zákrytu“ obíhající planetou. Nyní ESA schválila projekt dokonalejší kosmické observatoře PLATO určené k pátrání po exoplanetách obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce.
Tři roky hledání spektrografem HARPS přinesly objev nových planet ve hvězdokupě M 67
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (002/2014): Astronomové objevili trojici planet obíhající kolem hvězd ve hvězdokupě M 67. Při pozorování využili služeb řady přístrojů, především nejlepšího světového lovce exoplanet – spektrografu HARPS, který pracuje na observatoři ESO/La Silla v Chile. Přestože dnes vědci znají přes tisíc potvrzených exoplanet – planet mimo Sluneční soustavu obíhajících kolem cizích hvězd, pouze několik jich bylo objeveno ve hvězdokupách. Jedna z nově nalezených exoplanet obíhá kolem velmi vzácného typu hvězdy, která je ve všech směrech téměř identickým dvojníkem našeho Slunce.
Po téměř celé desetiletí trvajícím vývoji, konstrukci a testování nového přístroje se podařilo astronomům přímo vyfotografovat a analyzovat planety u jiných hvězd než Slunce novým přístrojem pojmenovaným Gemini Planet Imager (GPI). Byl navržen, vyroben a optimalizován pro zobrazování slabých planet v blízkosti jasných hvězd a k průzkumu jejich atmosfér.
Mezinárodní tým astronomů objevil první exoplanetu s hmotností podobnou Zemi na základě pozorování přechodu planety před kotoučkem hvězdy (tzv. tranzitu), která obdržela označení KOI-314c. Jedná se o nejmenší planetu co do hmotnosti a přesně změřeného průměru. Kupodivu, ačkoliv její hmotnost je stejná jako u Země, její průměr je o 60 % větší. Z toho vyplývá, že musí být obklopena mimořádně hustou plynnou atmosférou.
Dvě skupiny astronomů využily mimořádných kvalit Hubblova kosmického dalekohledu HST, přičemž se jim podařilo objevit slabé známky přítomnosti vodní páry v atmosférách pěti vzdálených planet za hranicemi Sluneční soustavy (tzv. exoplanet).
Kepler-78b je exoplaneta, která by ve skutečnosti neměla existovat. Toto horké těleso pokryté tekutou lávou obíhá kolem své mateřské hvězdy v periodě 8,5 hodiny ve vzdálenosti pouhých 1,5 miliónu km (což je pouhé 1 % vzdálenosti Země od Slunce). Jedná se o jednu z mála známých exoplanet obíhajících v tak těsné blízkosti. Podle současných teorií vzniku planet se nemohla zformovat tak blízko hvězdy – musela zde doputovat z větší vzdálenosti.
Významný milník moderní astronomie byl dosažen – v seznamu exoplanet na Extrasolar Planets Encyclopedia je ke dni 22. 10. 2013 zaznamenáno 1010 potvrzených planet mimo Sluneční soustavu. Je to již dostatečně velký vzorek k úvahám, jaké místo ve vesmíru zaujímá Slunce, naše Sluneční soustava a planeta Země.
Astronomové použili data ze dvou astronomických družic NASA (Kepler a Spitzer Space Telescope) a zhotovili první mapu rozložení oblačnosti na planetě nacházející se mimo Sluneční soustavu. Exoplaneta má označení Kepler-7b; jedná se o tzv. horkého Jupitera, který obíhá kolem hvězdy ze souhvězdí Lyry.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme