Představa vzhledu exoplanety Kepler-186f v konceptu malíře Autor: NASA Ames/SETI Institute/JPL-CaltechVesmírný Keplerův dalekohled NASA objevil dosud nejpodobnější planetu naší Zemi, která obíhá svoji hvězdu v obyvatelné zóně. Je pouze o 10 procent větší než Země a na jejím povrchu by se mohla vyskytovat kapalná voda.
Infografika – oxid uhelnatý kolem hvězdy Beta Pictoris pohledem teleskopu ALMA - eso1408 Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO) and NASA's Goddard Space Flight Center/F. ReddyALMA odhalila záhadný oblak plynu ve zbytkovém prachovém disku kolem hvězdy Beta Pictoris
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (008/2014): Astronomové využívající radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v severním Chile oznámili nečekaný objev oblaku oxidu uhelnatého v prachovém disku kolem hvězdy Beta Pictoris. Jedná se o překvapivé pozorování, neboť se předpokládá, že molekuly tohoto plynu velmi rychle zanikají působením záření hvězdy. Musí tedy existovat nějaký proces, kterým se obsah oxidu uhelnatého neustále doplňuje – pravděpodobně jde o časté kolize malých ledových objektů jako jsou kometární jádra. Nové výsledky byly zveřejněny ve vědeckém časopise Science.
ESA vybrala k realizaci kosmickou observatoř PLATO Autor: ESAEvropská kosmická agentura ESA vypustila v roce 2006 družici COROT (COnvection ROtation and planetary Transits), jejímž úkolem bylo mj. pátrat po exoplanetách na základě měření poklesu jasnosti hvězd při jejich „zákrytu“ obíhající planetou. Nyní ESA schválila projekt dokonalejší kosmické observatoře PLATO určené k pátrání po exoplanetách obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce.
Představa exoplanety obíhající kolem hvězdy ve hvězdokupě M 67 - eso1402 Autor: ESO/L. CalçadaTři roky hledání spektrografem HARPS přinesly objev nových planet ve hvězdokupě M 67
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (002/2014): Astronomové objevili trojici planet obíhající kolem hvězd ve hvězdokupě M 67. Při pozorování využili služeb řady přístrojů, především nejlepšího světového lovce exoplanet – spektrografu HARPS, který pracuje na observatoři ESO/La Silla v Chile. Přestože dnes vědci znají přes tisíc potvrzených exoplanet – planet mimo Sluneční soustavu obíhajících kolem cizích hvězd, pouze několik jich bylo objeveno ve hvězdokupách. Jedna z nově nalezených exoplanet obíhá kolem velmi vzácného typu hvězdy, která je ve všech směrech téměř identickým dvojníkem našeho Slunce.
Fotografie exoplanety beta Pictoris b Autor: Gemini SouthPo téměř celé desetiletí trvajícím vývoji, konstrukci a testování nového přístroje se podařilo astronomům přímo vyfotografovat a analyzovat planety u jiných hvězd než Slunce novým přístrojem pojmenovaným Gemini Planet Imager (GPI). Byl navržen, vyroben a optimalizován pro zobrazování slabých planet v blízkosti jasných hvězd a k průzkumu jejich atmosfér.
Astronomická družice Kepler (NASA) Autor: NASAMezinárodní tým astronomů objevil první exoplanetu s hmotností podobnou Zemi na základě pozorování přechodu planety před kotoučkem hvězdy (tzv. tranzitu), která obdržela označení KOI-314c. Jedná se o nejmenší planetu co do hmotnosti a přesně změřeného průměru. Kupodivu, ačkoliv její hmotnost je stejná jako u Země, její průměr je o 60 % větší. Z toho vyplývá, že musí být obklopena mimořádně hustou plynnou atmosférou.
Vzdálená hvězda prosvětluje atmosféru exoplanety - kresba Autor: NASA, Goddard Space Flight CenterDvě skupiny astronomů využily mimořádných kvalit Hubblova kosmického dalekohledu HST, přičemž se jim podařilo objevit slabé známky přítomnosti vodní páry v atmosférách pěti vzdálených planet za hranicemi Sluneční soustavy (tzv. exoplanet).
Představa exoplanety Kepler-78b (kresba) Autor: Karen Teramura (UHIfA)Kepler-78b je exoplaneta, která by ve skutečnosti neměla existovat. Toto horké těleso pokryté tekutou lávou obíhá kolem své mateřské hvězdy v periodě 8,5 hodiny ve vzdálenosti pouhých 1,5 miliónu km (což je pouhé 1 % vzdálenosti Země od Slunce). Jedná se o jednu z mála známých exoplanet obíhajících v tak těsné blízkosti. Podle současných teorií vzniku planet se nemohla zformovat tak blízko hvězdy – musela zde doputovat z větší vzdálenosti.
Exoplanety - ilustrační obrázek Autor: ESO M. KornmesserVýznamný milník moderní astronomie byl dosažen – v seznamu exoplanet na Extrasolar Planets Encyclopedia je ke dni 22. 10. 2013 zaznamenáno 1010 potvrzených planet mimo Sluneční soustavu. Je to již dostatečně velký vzorek k úvahám, jaké místo ve vesmíru zaujímá Slunce, naše Sluneční soustava a planeta Země.
Porovnání exoplanety Kepler-7b s Jupiterem Autor: NASAAstronomové použili data ze dvou astronomických družic NASA (Kepler a Spitzer Space Telescope) a zhotovili první mapu rozložení oblačnosti na planetě nacházející se mimo Sluneční soustavu. Exoplaneta má označení Kepler-7b; jedná se o tzv. horkého Jupitera, který obíhá kolem hvězdy ze souhvězdí Lyry.
sněžná čára oxidu uhelnatého v systému TW Hydrae - ALMA - eso1333 Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)Sněžná čára pro tvorbu planet a komet
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (033/2013): Ve vzdáleném mladém planetárním systému byla vůbec poprvé zaznamenána sněžná čára, hranice, za kterou se daná sloučenina vyskytuje jen ve formě ledu. Tato sněžná čára byla pozorována v okolí hvězdy slunečního typu TW Hydrae. Objev by nám mohl přinést nové informace o vzniku planet a komet, o podmínkách které určují jejich složení a tedy i historii Sluneční soustavy. Výsledky byly zveřejněny v odborném časopise Science Express.
Exoplaneta HD 189733b - kresba Autor: NASA, ESA, and G. Bacon (STScI)Astronomové využívající Hubblův kosmický dalekohled HST odvodili na základě pozorování ve viditelném světle skutečnou barvu planety, která obíhá kolem hvězdy HD 189733 vzdálené od Země 63 světelné roky. Nachází se v souhvězdí Lišky (Vulpecula).
Proxima Centauri a "setkání" s jinými hvězdami Autor: NASA, ESA, K. Sahu and J. Anderson (STScI), H. Bond (STScI and Pennsylvania State University), M. DoNejbližší hvězda vzhledem ke Slunci – červený trpaslík Proxima Centauri – směřuje k ojedinělé konjunkci se dvěma vzdálenými hvězdami. Toto vzácné seřazení hvězd poskytne astronomům unikátní příležitost k pozorování případných planet obíhajících v blízkosti hvězdy Proxima Centauri. Kromě toho budou astronomové schopni velmi přesně určit hmotnost tohoto osamělého červeného trpaslíka.
Tranzit exoplanet v otevřené hvězdokupě NGC 6811 Autor: Michael BachofnerVšechny hvězdy začínají svůj život ve skupinách. Většina z nich – včetně našeho Slunce – se zrodila v malých klidných seskupeních, která se poměrně rychle rozpadla. Jiné se vytvořily v obrovských a hustých houfech, které zůstávají pohromadě miliardy roků v podobě kulových hvězdokup. Uvnitř takovýchto bohatých a hustých hvězdokup se hvězdy navzájem ovlivňují s tisíci sousedními jedinci, přičemž intenzivní záření a silný hvězdný vítr prostupuje mezihvězdný prostor, který z okolí hvězd odstraňuje materiál pro vznik planet.
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (028/2013): Na základě rozsáhlé analýzy nových i starších dat se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo odhalit, že kolem hvězdy Gliese 667C obíhá nejméně šest planet. Tři z nich jsou typu ‚superZemě‘ a nacházejí se v ‚obyvatelné zóně‘ kolem mateřské hvězdy. Na jejich povrchu by se tedy mohla vyskytovat tekutá voda a jedná se proto o přímé kandidáty na možný výskyt života. Tento planetární systém je prvním s plně obsazenou zónou života, který známe. Značná část použitých měření byla získána pomocí spektrografu HARPS, který pracuje na observatoři La Silla v Chile ve spojení s dalekohledem o průměru primárního zrcadla 3,6 m.
Protoplanetární disk u hvězdy TW Hydrae Autor: NASA, ESA, Z. Levay (STScI/AURA)Vznik exoplanety v přímém přenosu.
Doposud bylo objeveno téměř 900 planet mimo Sluneční soustavu (tzv. exoplanet). Nyní se však astronomové domnívají, že se jim poprvé podařilo získat přesvědčivý důkaz vznikající planety na nepředpokládaném místě – ve velké vzdálenosti od velmi mladé hvězdy typu červeného trpaslíka.
továrna na komety v systému Oph-IRS 48 - eso1325 Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/Nienke van der MarelNová pozorování 'prachové pasti' kolem mladé hvězdy pomohla vyřešit letitou záhadu vzniku planet
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (025/2013): Astronomové využívající nový teleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) zachytili oblast kolem mladé hvězdy, kde se prachové částice mohou shlukovat a zvětšovat. Je to poprvé, kdy se podařilo takovou prachovou past pozorovat a také modelovat. Vyřešila se tak letitá záhada, jakým způsobem v disku dochází k růstu prachových částic až do té míry, že se následně mohou zformovat do podoby komet, planet a dalších velkých kamenných objektů. Výsledky byly publikovány 7. června 2013 v odborném časopise Science.
exoplaneta HD 95086b - VLT - eso1324 Autor: ESO/J. RameauTisková zpráva Evropské jižní observatoře (024/2013): Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT zachytil na snímku jasné hvězdy slabý objekt, který kolem ní obíhá. Hmotnost objektu byla odhadnuta na 4-5násobek hmotnosti Jupitera. Mohlo by se tedy jednat o dosud nejlehčí planetu mimo Sluneční soustavu pozorovanou metodou přímého zobrazení. Objev představuje významný příspěvek k našemu chápání vzniku a vývoje planetárních soustav.
Exoplaneta Kepler-62f Autor: NASA Ames/JPL-Caltech Na základě dat z americké družice Kepler astronomové objevili dvě nové planetární soustavy, jejichž součástí jsou mj. tři tzv. superZemě obíhající kolem mateřských hvězd v oblasti zvané obyvatelná zóna. Tímto termínem astronomové označují oblast v okolí hvězdy, kde se může na povrchu přítomné planety s vysokou pravděpodobností vyskytovat kapalná voda vzhledem k příznivým teplotním podmínkám.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
