Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  HST studoval atmosféry dvou exoplanet podobných Zemi

HST studoval atmosféry dvou exoplanet podobných Zemi

Tranzit dvou exoplanet TRAPPIST přes kotouček červeného trpaslíka
Autor: NASA, ESA, and G. Bacon (STScI)

Za použití Hubbleova kosmického dalekohledu HST astronomové uskutečnili první průzkum atmosfér kolem planet podobných Zemi za hranicemi Sluneční soustavy. Objevili náznaky, které zvyšují šance na obyvatelnost těchto dvou exoplanet. Přesněji řečeno zjistili, že exoplanety TRAPPIST-1b a TRAPPIST-1c, které jsou od nás vzdáleny přibližně 40 světelných roků, nemají nadýchané atmosféry, v nichž by dominoval vodík, obvykle objevovaný u plynných planet.

Nedostatek vodíku a hélia v obálce zvyšuje naděje na obyvatelnost těchto planet,“ říká členka výzkumného týmu Nikole Lewis ze Space Telescope Science Institute (STScI) v Baltimore, Maryland. „Jestliže by rozsáhlé obálky vykazovaly přítomnost vodíku a hélia, neexistovala by naděje, že alespoň jedna z nich může teoreticky podporovat život, avšak hustá atmosféra může působit jako skleníkové plyny.“

Julien de Wit z Massachusetts Institute of Technology (MIT) v Cambridge, Massachusetts, vedoucí týmu vědců pozorujících planety v oboru blízkého infračerveného záření použil k výzkumu kameru Wide Field Camera 3 na palubě HST. Použil spektroskopii k dešifrování světla a odhalil vodítko k určení chemického složení atmosféry. Zatímco složení atmosfér není známo, a v tomto směru budeme očekávat další pozorování, nízké koncentrace vodíku a hélia nechává vědce plné vzrušení ohledně dalších důsledků.

Planety obíhají kolem červeného trpaslíka, který se nachází v souhvězdí Vodnáře (Aquarius). Jeho stáří bylo určeno na 500 miliónů roků. Planety byly objeveny v roce 2015 během série pozorování pomocí dalekohledu TRAnsiting Planets and PlanetesImals Small Telescope (TRAPPIST), což je belgický robotický dalekohled umístěný na Evropské jižní observatoři ESO, lokalizované na La Silla v Chile.

Červený trpaslík TRAPPIST-1 se soustavou tří planet Autor: NASA, ESA, and A. Feild (STScI)
Červený trpaslík TRAPPIST-1 se soustavou tří planet
Autor: NASA, ESA, and A. Feild (STScI)
Exoplaneta TRAPPIST-1b oběhne kolem červeného trpaslíka jednou za 1,5 dne a TRAPPIST-1c za 2,4 dne. Tyto planety obíhají 20× až 100× blíže ke své hvězdě než naše Země krouží kolem Slunce. Protože jejich mateřská hvězda je mnohem méně zářivá než naše Slunce, vědci se domnívají, že alespoň jedna ze dvou planet (možná obě) se může nacházet v takzvané obyvatelné zóně, kde příznivé teploty mohou umožňovat existenci kapalné vody v podobě moří na jejím povrchu.

Dne 4. května 2016 astronomové využili vzácný případ téměř současně probíhajících tranzitů, když obě planety přecházely při pohledu ze Země před kotoučkem jejich mateřské hvězdy v rozpětí několika minut a změřili světlo hvězdy filtrované případnými atmosférami obou exoplanet. Tento dvojitý tranzit, který nastává pouze jednou za dva roky, poskytnul kombinovaný signál, který nabídnul souběžné ukazatele vlastností atmosfér tranzitujících exoplanet.

Astronomové doufají, že v případě následných pozorování pomocí HST objeví řídké atmosféry obsahující chemické prvky těžší než vodík, jako je tomu například u Země a Venuše. „S dalšími získanými daty se nám snad podaří detekovat metan nebo stopy vodní páry přímo v atmosféře, což nám umožní odhadnout tloušťku planetárních atmosfér,“ dodává Hannah Wakeford, NASA's Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland, další autorka článku.

Pozorování pomocí budoucích dalekohledů včetně kosmického dalekohledu NASA s názvem James Webb Space Telescope (JWST) pomohou stanovit celkové složení těchto atmosfér a vypátrat potenciální známky možného života, jako je přítomnost oxidu uhličitého, ozónu, vodní páry a metanu. Webbův kosmický teleskop bude také schopen analyzovat teplotu a tlak na povrchu, což jsou klíčové faktory pro stanovení obyvatelnosti planet.

Tyto planety jsou prvními tělesy zemského typu objevenými v rámci průzkumu Search for habitable Planets EClipsing ULtra-cOOl Stars (SPECULOOS), který bude studovat více než 1000 blízkých hvězd typu červeného trpaslíka za účelem objevení planet velikosti Země. Zatím bylo v rámci průzkumu analyzováno 15 z plánovaného počtu hvězd.

Tyto planety zemského typu jsou prvními tělesy, které astronomové mohou detailně studovat pomocí současných a plánovaných dalekohledů za účelem zjištění, zda jsou vhodné pro život,“ říká Julien de Wit. „HST má schopnost uskutečnit základní atmosférická vyšetření a sdělit tak astronomům, které planety zemského typu jsou hlavními kandidáty pro mnohem detailnější průzkum pomocí kosmického teleskopu JWST, jehož start se plánuje na rok 2018.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: TRAPPIST, HST, Exoplanety


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »