Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Velké překvapení: astronomové našli planetu na kolmé dráze kolem dvojice hvězd

Velké překvapení: astronomové našli planetu na kolmé dráze kolem dvojice hvězd

Umělecký návrh neobvyklé dráhy exoplanety 2M1510 (AB) b kolem její hostitelské hvězdy, dvojice hnědých trpaslíků. Nově objevená planeta má polární dráhu, která je kolmá k rovině, v níž se pohybují obě hvězdy.
Autor: ESO/L. Calçada

Astronomové objevili planetu, která obíhá pod úhlem 90 stupňů kolem vzácné dvojice zvláštních hvězd. Je to poprvé, co máme přesvědčivé důkazy o tom, že jedna z těchto "polárních planet" obíhá kolem hvězdného páru. Překvapivý objev byl učiněn pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře.

V posledních letech bylo objeveno několik planet, které obíhají kolem dvou hvězd najednou, podobně jako fiktivní svět Tatooine z filmů Star Wars. Tyto planety obvykle obíhají po drahách, které jsou zhruba ve stejné rovině, v níž obíhají jejich hostitelské hvězdy. Již dříve se objevily náznaky, že by mohly existovat planety na kolmých neboli polárních drahách kolem dvojhvězd: teoreticky jsou tyto dráhy stabilní a byly objeveny planetární disky na polárních drahách kolem hvězdných párů. Dosud jsme však postrádali jasné důkazy, že tyto polární planety skutečně existují.

"Jsem obzvláště nadšený, že se mohu podílet na odhalení věrohodných důkazů o existenci této konfigurace," říká Thomas Baycroft, doktorand na Birminghamské univerzitě ve Velké Británii, který vedl studii publikovanou dnes v časopise Science Advances.

Bezprecedentní exoplaneta pojmenovaná 2M1510 (AB) b obíhá kolem dvojice mladých hnědých trpaslíků - objektů větších než plynné planety, ale příliš malých na to, aby se jednalo o skutečné hvězdy. Oba hnědí trpaslíci se při pohledu ze Země vzájemně zakrývají, takže tvoří tzv. zákrytovou dvojhvězdu. Tento systém je neuvěřitelně vzácný: je to teprve druhý dosud známý pár zákrytových se hnědých trpaslíků a první obsahující exoplanetu, která kdy byla nalezena na dráze kolmé k dráze svých dvou hostitelských hvězd.

Obrázek ukazuje umělecký návrh exoplanety obíhající kolem dvou hnědých trpaslíků - objektů větších než plynné planety, ale příliš malých na to, aby se jednalo o skutečné hvězdy. Autor: ESO/M. Kornmesser
Obrázek ukazuje umělecký návrh exoplanety obíhající kolem dvou hnědých trpaslíků - objektů větších než plynné planety, ale příliš malých na to, aby se jednalo o skutečné hvězdy.
Autor: ESO/M. Kornmesser

"Planeta obíhající nejen kolem dvojhvězdy, ale i kolem hnědého trpaslíka, a navíc na polární dráze, je docela neuvěřitelná a vzrušující," říká spoluautor Amaury Triaud, profesor na Birminghamské univerzitě.

Skupina objevila tuto planetu při zpřesňování orbitálních a fyzikálních parametrů obou hnědých trpaslíků na základě pozorování pomocí přístroje UVES (Ultraviolet and Visual Echelle Spectrograph) dalekohledu ESO VLT na observatoři Paranal v Chile. Dvojici hnědých trpaslíků, známou pod označením 2M1510, poprvé detekoval v roce 2018 Triaud spolu s dalšímu spolupracovníky v rámci projektu SPECULOOS (Search for habitable Planets EClipsing ULtra-cOOl Stars).

Astronomové pozorovali, že oběžné dráhy dvou hvězd v systému 2M1510 jsou tlačeny a přitahovány neobvyklým způsobem, což je vedlo k závěru o existenci exoplanety s podivným úhlem oběžné dráhy. "Prověřili jsme všechny možné scénáře a jediný, který je v souladu s daty, je, že se planeta nachází na polární dráze kolem této dvojhvězdy," říká Baycroft [1].

"Objev byl náhodný v tom smyslu, že naše pozorování nebyla shromážděna s cílem hledat takovou planetu nebo konfiguraci oběžné dráhy. Jako takový je velkým překvapením," říká Triaud. "Celkově si myslím, že to nám astronomům, ale i široké veřejnosti ukazuje, co je možné ve fascinujícím vesmíru, který obýváme."

Poznámky

[1] V nové studii Science Advances jsou 2M1510 nebo 2M1510 AB názvy pro zákrytovou dvojhvězdu dvou hnědých trpaslíků, 2M1510 A a 2M1510 B. Je známo, že daný systém má třetí hvězdu, která však obíhá ve velké vzdálenosti od dvojice a kterou autoři studie nazývají 2M1510 C. Studie ukazuje, že tato třetí hvězda je příliš vzdálená na to, aby způsobovala orbitální poruchy.

Snímek pořízený ve viditelném světle zachycuje dvojici hnědých trpaslíků 2M1510 AB, kteří kolem sebe obíhají. Oba hnědí trpaslíci, A a B, jsou na tomto snímku vidět jako jeden zdroj, ale víme, že jsou dva, protože se pravidelně vzájemně zakrývají. Při sledování jejich oběžných drah astronomové zjistili perturbace, které lze vysvětlit pouze gravitačním tahem exoplanety obíhající kolem obou hnědých trpaslíků po kolmé dráze. Tento systém obsahuje třetího hnědého trpaslíka, 2M1510 C, který se nachází příliš daleko na to, aby mohl být zodpovědný za tyto perturbace. Autor: DESI Legacy Survey/D. Lang (Perimeter Institute)
Snímek pořízený ve viditelném světle zachycuje dvojici hnědých trpaslíků 2M1510 AB, kteří kolem sebe obíhají. Oba hnědí trpaslíci, A a B, jsou na tomto snímku vidět jako jeden zdroj, ale víme, že jsou dva, protože se pravidelně vzájemně zakrývají. Při sledování jejich oběžných drah astronomové zjistili perturbace, které lze vysvětlit pouze gravitačním tahem exoplanety obíhající kolem obou hnědých trpaslíků po kolmé dráze. Tento systém obsahuje třetího hnědého trpaslíka, 2M1510 C, který se nachází příliš daleko na to, aby mohl být zodpovědný za tyto perturbace.
Autor: DESI Legacy Survey/D. Lang (Perimeter Institute)

zdroje a doporučené Odkazy

Kontakty

Thomas Baycroft
School of Physics and Astronomy, University of Birmingham, UK
Email: txb187@student.bham.ac.uk

Amaury Triaud
School of Physics and Astronomy, University of Birmingham, UK
Tel.: +44 121 414 4588
Email: A.Triaud@bham.ac.uk

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso2508. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Štítky: Oběžná dráha, Hnědí trpaslíci, Exoplanety


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »