Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  52. konference o výzkumu proměnných hvězd

52. konference o výzkumu proměnných hvězd

Představa soustavy bílého trpaslíka a staré hvězdy
Autor: Mark Garlick/Science Photo Library

Konference je nejvýznamnější proměnářské setkání tradičně pořádané Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS a Astronomickým ústavem MFF UK v Praze, které zaštítí Studentskou sekci v pátečním programu konference. Z důvodu nepříznivé epidemiologické situace se konference uskuteční ONLINE na platformě Zoom. Termín konference je 6. - 7. listopadu 2020.

O KONFERENCI

Cílem konferencí bylo vždy vytvářet vazby mezi profesionálními astronomy a astronomy amatéry působícími na poli výzkumu proměnných hvězd a exoplanet a rozvíjet nadšení u budoucích studentů astronomie a astrofyziky. Každoročně jsou prezentovány zejména přehledové přednášky profesionálů, výzkumné práce studentu astrofyziky o aktuálních tématech na poli proměnných hvězd a své místo dostávají i amatérští astronomové s cennými výsledky svých pozorování, které mnohdy dosahují profesionální úrovně.

V neposlední řadě se také SPHE ČAS snaží navázat řadu zahraničních spolupráci, což vede k tomu, že se z konference v posledních letech stává konference s významným mezinárodním charakterem.

Příspěvky, které zazní na konferenci, budou vydány jako sborník se zajištěnou indexací příspěvků v databázi SIMBAD a Smithsonian/NASA's ADS. Záznamy přednášek budou tradičně zveřejněny i na YouTube kanále SPHE ČAS a na stránkách konference budou veřejně k dispozici i prezentace.

Mimo přednáškový program bude konference doplněna o netradiční doprovodný program. Mimořádně v letošním roce však vzniká studentská sekce, kde mohou studenti vysokých (i středních) škol prezentovat výsledky svých výzkumů.

Důležitá data:

1. 11. 2020 - deadline pro registraci účastníků, včetně zaslání abstraktů

REGISTRACE

Přihlašovat se můžete na této stránce.

PRAKTICKÉ INFORMACE

Místo a čas

Konference bude probíhat online přes platformu Zoom od pátečního podvečera 6. 11. (plenární přednáška a studentská sekce) a v průběhu soboty 7. 11.. Konference bude ukončena sobotní večer Zprávou o činnosti SPHE ČAS, plenární schůzí členů a virtuálním předání ceny Jindřicha Šilhána Proměnář roku 2020.

Instrukce pro aktivní účastníky s příspěvkem

  • Akceptujeme mluvené příspěvky o standardní délce 20 minut včetně diskuze, přehledové přednášky o délce 30 minut.
  • Studenti VŠ a SŠ se mohou hlásit do Studentské sekce, která proběhne v pátek 6. 11. 2020.
  • Aktivní přednášející své příspěvky přednesou ze svých počítačů formou sdílení obrazovky.
  • Témata přednášek budou rozdělena do příbuzných sekcí. Den přednášky v případě omezení specifikujte v přihlášce.
  • Počet příspěvků jedné osoby není omezen.
  • Abstrakt bude přijat v jakémkoliv běžném jazyce (angličtině, češtině i slovenštině).
  • Po udělení souhlasu přednášejících budou příspěvky nahrávány a zveřejněny na sekčním YouTube kanále, případně streamovány online.  

Konferenční poplatky

Vzhledem k online podobě konference je konference pro všechny účastníky ZDARMA.

Doprovodný program

Přestože se na konferenci neuvidíme osobně, bude velmi milé, pokud bude po ukončení pátečního programu uskutečněn virtuální welcome drink s domácím přípitkem.

PROGRAM

Program bude publikován po ukončení příjmu přihlášek.

ABSTRAKTA    

Již nyní můžete nahlížet na přihlášené příspěvky. Ke konferenci bude vydán Sborník abstraktů. K jeho tištěné podobě se můžete přihlásit v přihlášce.
 

KONTAKTY

SOC & LOC

  • Kateřina Hoňková, katerina.honkova@astronomie.cz
  • Filip Walter, edmund.squirell@gmail.com

52. konference o výzkumu proměnných hvězd Autor: Sekce proměnných hvězd
52. konference o výzkumu proměnných hvězd
Autor: Sekce proměnných hvězd

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet



O autorovi

Kateřina Hoňková

Kateřina Hoňková

Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.

Štítky: Sekce SPHE, Konference


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »