Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové poprvé spatřili úsvit nové sluneční soustavy

Astronomové poprvé spatřili úsvit nové sluneční soustavy

Toto je HOPS-315, mladá hvězda, u níž astronomové pozorovali důkazy o nejranějším stadiu vzniku planet. Snímek byl pořízen pomocí soustavy ALMA a společně s daty z dalekohledu JWST tato pozorování ukazují, že horké minerály začínají tuhnout.
Autor: ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/M. McClure et al.

Mezinárodní skupina vědců poprvé přesně určila okamžik, kdy se kolem hvězdy mimo Sluneční soustavu začaly formovat planety. Pomocí radioteleskopu ALMA, na němž se podílí Evropská jižní observatoř (ESO), a vesmírného dalekohledu James Webba (JWST) pozorovali vznik prvních skvrnek materiálu, z něhož se formují planety - horkých minerálů, které právě začínají tuhnout. Tento objev představuje první případ, kdy byl identifikován planetární systém v tak raném stádiu svého vzniku, a otevírá okno do minulosti naší vlastní Sluneční soustavy.

"Poprvé se nám podařilo identifikovat nejranější okamžik, kdy se začíná formovat planeta kolem jiné hvězdy, než je naše Slunce," říká Melissa McClure, profesorka na Leidenské univerzitě v Nizozemsku a hlavní autorka nové studie, která byla nedávno zveřejněna v časopise Nature.

Spoluautor Merel van 't Hoff, profesor na Purdue University v USA, přirovnává jejich zjištění k "obrazu dětské Sluneční soustavy" a říká, že "vidíme systém, který vypadá tak, jak vypadala naše Sluneční soustava, když se teprve začínala formovat".

Tento nově zrozený planetární systém vzniká kolem HOPS-315, mladičké hvězdy (tzv. "protohvězdy"), která se nachází asi 1300 světelných let od nás a je obdobou rodícího se Slunce. Kolem těchto mladých hvězd astronomové často pozorují disky plynu a prachu známé jako "protoplanetární disky", které jsou místem zrodu nových planet. Ačkoli astronomové již dříve pozorovali mladé disky, které obsahovaly nově zrozené, hmotné planety podobné Jupiteru, McClure říká: "Vždy jsme věděli, že první pevné části planet, neboli 'planetesimály', musí vznikat dále v čase, v dřívějších stádiích."

V naší Sluneční soustavě se první pevný materiál, který se zkondenzoval v blízkosti současné polohy Země kolem Slunce, nachází uvězněný v dávných meteoritech. Astronomové určují stáří těchto prvotních hornin, aby zjistili, kdy se začaly odpočítávat hodiny při formování naší Sluneční soustavy. Takové meteority jsou plné krystalických minerálů, které obsahují oxid křemičitý (SiO) a mohou kondenzovat při extrémně vysokých teplotách přítomných v mladých planetárních discích. Postupem času se tato nově kondenzovaná tělesa spojují, čímž zasévají zárodky pro vznik planet, které nabývají na velikosti i hmotnosti. První kilometrové planetesimály ve Sluneční soustavě, z nichž vyrostly planety, jako je Země nebo jádro Jupiteru, vznikly právě po kondenzaci těchto krystalických minerálů.

Díky novému objevu astronomové nalezli důkazy o tom, že tyto horké minerály začínají kondenzovat v disku kolem HOPS-315. Jejich výsledky ukazují, že SiO je kolem malé hvězdy přítomen jak v plynném stavu, tak i v těchto krystalických minerálech, což naznačuje, že teprve začíná tuhnout. "Tento proces nebyl dosud nikdy pozorován v protoplanetárním disku - ani nikde jinde mimo naši Sluneční soustavu," říká spoluautor Edwin Bergin, profesor na Michiganské univerzitě v USA.

Tyto snímky ilustrují, jak horký plyn kondenzuje do pevných minerálů v okolí mladé hvězdy HOPS-315. Snímek vlevo byl pořízen pomocí soustavy ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), jejímž partnerem je ESO. Dva vložené obrázky ukazují umělecké dojmy molekul oxidu křemičitého kondenzujících do pevných křemičitanů. Autor: ESO/L. Calçada/ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/M. McClure et al.
Tyto snímky ilustrují, jak horký plyn kondenzuje do pevných minerálů v okolí mladé hvězdy HOPS-315. Snímek vlevo byl pořízen pomocí soustavy ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), jejímž partnerem je ESO. Dva vložené obrázky ukazují umělecké dojmy molekul oxidu křemičitého kondenzujících do pevných křemičitanů.
Autor: ESO/L. Calçada/ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/M. McClure et al.

Tyto minerály byly poprvé identifikovány pomocí JWST, společného projektu kosmických agentur USA, Evropy a Kanady. Aby skupina zjistila, odkud přesně signály přicházejí, pozorovala systém pomocí ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), kterou provozuje ESO spolu s mezinárodními partnery v chilské poušti Atacama.

Na základě těchto dat skupina určila, že chemické signály pocházejí z malé oblasti disku kolem hvězdy, která odpovídá dráze pásu planetek kolem Slunce. "Tyto minerály skutečně pozorujeme na stejném místě v tomto extrasolárním systému, kde je vidíme u asteroidů ve Sluneční soustavě," říká spoluautor Logan Francis, postdoktorand na Leidenské univerzitě.

Z tohoto důvodu poskytuje disk HOPS-315 skvělou analogii pro studium naší vlastní vesmírné historie. Jak říká van 't Hoff, "tento systém je jedním z nejlepších, které známe pro skutečné zkoumání některých procesů, které se odehrály v naší Sluneční soustavě." Astronomům také poskytuje novou příležitost ke studiu raného vzniku planet, protože může být náhradou za nově vzniklé sluneční soustavy v celé galaxii.

Astronomka ESO a vedoucí evropského programu ALMA Elizabeth Humphreysová, která se na studii nepodílela, říká: "Tato studie, která odhaluje velmi ranou fázi vzniku planet, na mě udělala velký dojem. Naznačuje, že HOPS-315 lze využít k pochopení toho, jak se formovala naše vlastní Sluneční soustava. Tento výsledek podtrhuje kombinovanou sílu JWST a ALMA při zkoumání protoplanetárních disků."

Odkazy

Kontakty

Melissa McClure
Leiden Observatory, Leiden University
Leiden, The Netherlands
Mobil: on request
Email: mcclure@strw.leidenuniv.nl

Merel van ‘t Hoff
Department of Physics and Astronomy, Purdue University
West Lafayette, Indiana, United States
Tel.: +1-734-882-0270
Email: vanthoff@purdue.edu

Logan Francis
Leiden Observatory, Leiden University
Leiden, The Netherlands
Tel.: +31 71 527 2727
Email: francis@strw.leidenuniv.nl

Edwin Bergin
Department of Astronomy, University of Michigan
Ann Arbor, Michigan, United States
Tel.: +1 734 764 3441
Email: ebergin@umich.edu

Elizabeth Humphreys
European Southern Observatory
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6541
Email: ehumphre@eso.org

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso2512. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Štítky: Jwst, Alma, Protohvězda


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »