Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  IAU standardizovala názvy hvězd

IAU standardizovala názvy hvězd

Historická mapa Velké medvědice - Ursa Major. Hvězda na konci ocasu medvědice(Benetnaš) se nyní oficiálně jmenuje Alkaid.
Autor: IAU#1603

Mezinárodní astronomická unie (IAU) v květnu letošního roku zřídila pracovní komisi pro názvy hvězd č. 280. Tato pracovní komise vydala v červenci a v listopadu dvě zprávy, ve kterých standardizuje názvy hvězd. V tiskové zprávě č. 1603  z 24. listopadu 2016 nyní  formálně zveřejnila seznam 227 názvů hvězd, z toho 14 z nich souvisí s exoplanetami.

Mezinárodní astronomická unie standardizovala v roce 1930 názvy 88 souhvězdí. Letos udělala další krok a standardizovala názvy 227 hvězd. Patří mezi ně i jasné hvězdy, které se používají pro astronavigaci, a které zná většina aktivních pozorovatelů, tedy: Aldebaran, Altair, Antares, Arcturus, Betelgeuse, Capella, Castor, Deneb, Fomalhaut, Polaris, Pollux, Procyon, Regulus, Rigel, Sirius, Spica a Vega.  Při pozorování z jižnějších šířek se dá přidat ještě hvězda Canopus, která sehrála důležitou úlohu také při navigaci kosmických sond v počátcích planetárních letů. 
Tyto jasné hvězdy se také velice často používají při ustavování montáží počítačově řízených dalekohledů (goto), zejména proto, že jsou dobře vidět i v malém hledáčku.

Laskavý čtenář si může prohlédnout seznam hvězd, jejichž názvy jsou nyní na seznamu jmen hvězd IAU. Za pozornost stojí, že je nyní standardizován název nejbližší hvězdy Proxima Centauri. Hlavní hvězda v této soustavě, α Cen (alfa Centauri), se jmenuje Rigil Kentaurus. 

Názvy poměrně známých hvězd Algieba (gama-1 Leonis), Hamal (alfa Arietis) a Muscida (omicron Ursae Majoris) mají nyní názvy standardní a o těchto hvězdách je známo, že kolem nich obíhají exoplanety. Stejně tak se už dnes ví, že exoplanety obíhají i kolem velice jasných hvězd Pollux a Fomalhaut.  Ostatně exoplanety nejspíše mohou za to, že se ke standardizaci přikročilo, jejich názvy se zpravidla odvozují od mateřských hvězd, takže je důležité mít jejich názvy jednoznačné.

V publikacích, které vycházejí z díla Antonína Bečváře se mohou objevovat hvězdy, jejichž názvy nejsou všeobecně příjmány, viz článek Záhada Bečvářových názvů hvězd. Níže je tabulka, ze které je patrné, že IAU se shodla jedině na názvu hvězdy Sarin (delta Her). V ostatních případech standardizovala jiné názvy, nebo ke standardizaci zatím nepřikročila. Bečvářův Atlas Coeli je zmíněn jako reference v bulletinu č.2 jednak pro Sarin a ještě pro hvězdu Subra (omicron Leo).

Bečvář řeckými písmeny IAU 2016
Achird eta Cas -
Arich gama Vir Porrima
Haris gama Boo Seginus
Hassaleh iota Aur -
Hatysa iota Ori -
Heze dzeta Vir -
Kaffa delta UMa Megrez
Kraz beta Crv -
Ksora delta Cas Ruchbah
Kuma ny Dra -
Reda gama Aql Tarazed
Sarin delta Her Sarin
Segin epsilon Cas -
Tyl epsilon Dra -

První dávka standardních názvů hvězd se projeví v publikacích a v softwaru v následujících letech. Dá se očekávat, že učiní konec nejednoznačnostem a na celém světě se začnou používat pouze standardní názvy hvězd a ostatní názvy se budou zmiňovat jen v historických pasážích. Pracovní komise IAU se v budoucnu více zaměří na pojmenovávání substelárních objektů, například exoplanet.

---

Doplněná tabulka, stav k 1.1.2021 IAU jména shodná s Bečvářem jsou tučně

# Bečvář řeckými p. Vmag IAU jméno Schváleno
1 Achird η Cas 3,46 Achird 2017-09-05
2 Arich γ Vir 2,74 Porrima 2016-07-20
3 Haris γ Boo 3,04 Seginus 2016-08-21
4 Hassaleh ι Aur 2,69 Hassaleh 2017-06-30
5 Hatysa ι Ori 2,80 Hatysa 2017-09-05
6 Heze ζ Vir 3,38 Heze 2018-06-01
7 Kaffa δ UMa 3,32 Megrez 2016-06-30
8 Kraz β Crv 2,65 Kraz 2018-06-01
9 Ksora δ Cas 2,66 Ruchbah 2016-08-21
10 Kuma ν Dra 4,88 -  
11 Reda γ Aql 2,72 Tarazed 2016-08-21
12 Sarin δ Her 3,12 Sarin 2016-09-12
13 Segin ε Cas 3,35 Segin 2017-09-05
14 Tyl ε Dra 4,00 -  

K 1. únoru 2021 nejsou přiřazena IAU jména pro položky 10 (Kuma, ν Dra) a 14 (Tyl, ε Dra) a jejich jasnosti jsou převzaty z Wikipedie.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] IAU: Pojmenování hvězd
[2] IAU: Pracovní skupina pro názvy hvězd č. 280
[3] IAU: Bulletin 1, červenec 2016
[4] IAU: Bulletin 2, listopad 2016
[5] S&T: IAU standardizes 212 traditional star names
[6] Záhada Bečvářových názvů hvězd
[7] IAU: Souhvězdí
[8] IAU: Tisková zpráva č. 1603
[9] Wikipedia: Atlas Coeli
[10] Pouhým okem viditelné hostitelské hvězdy exoplanet



O autorovi

Josef Chlachula

Josef Chlachula

Pochází ze Starého Města u Uherského Hradiště. Nejprve se v 6 letech po startu Jurije Gagarina začal zajímat o kosmonautiku, později rozšířil zájem o astronomii. Začal brýlovým dalekohledem vlastní konstrukce, později si postavil 15 cm zrcadlový dalekohled. Od roku 1974 začal působit na hvězdárně ve Zlíně. Věnoval se proměnným hvězdám, nebeské mechanice, vedl výpočetní sekci, astronomický kroužek a v roce 1988 poprvé letní astronomický tábor na Držkové u Zlína. Tábory se stále každoročně pořádají, nyní ve Vlčkové. Na zlínské hvězdárně se věnoval popularizační práci, zejména veřejným přednáškám a vydával také její zpravodaj Zorné pole. Je zakládajícím členem Zlínské astronomické společnosti. V roce 1995 jako člen výkonného výboru České astronomické společnosti založil a provozoval web server astro.cz. Denně vytváří českou verzi Astronomického snímku dne.

Štítky: Hvězdy, Názvosloví


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »