Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  IAU standardizovala názvy hvězd

IAU standardizovala názvy hvězd

Historická mapa Velké medvědice - Ursa Major. Hvězda na konci ocasu medvědice(Benetnaš) se nyní oficiálně jmenuje Alkaid.
Autor: IAU#1603

Mezinárodní astronomická unie (IAU) v květnu letošního roku zřídila pracovní komisi pro názvy hvězd č. 280. Tato pracovní komise vydala v červenci a v listopadu dvě zprávy, ve kterých standardizuje názvy hvězd. V tiskové zprávě č. 1603  z 24. listopadu 2016 nyní  formálně zveřejnila seznam 227 názvů hvězd, z toho 14 z nich souvisí s exoplanetami.

Mezinárodní astronomická unie standardizovala v roce 1930 názvy 88 souhvězdí. Letos udělala další krok a standardizovala názvy 227 hvězd. Patří mezi ně i jasné hvězdy, které se používají pro astronavigaci, a které zná většina aktivních pozorovatelů, tedy: Aldebaran, Altair, Antares, Arcturus, Betelgeuse, Capella, Castor, Deneb, Fomalhaut, Polaris, Pollux, Procyon, Regulus, Rigel, Sirius, Spica a Vega.  Při pozorování z jižnějších šířek se dá přidat ještě hvězda Canopus, která sehrála důležitou úlohu také při navigaci kosmických sond v počátcích planetárních letů. 
Tyto jasné hvězdy se také velice často používají při ustavování montáží počítačově řízených dalekohledů (goto), zejména proto, že jsou dobře vidět i v malém hledáčku.

Laskavý čtenář si může prohlédnout seznam hvězd, jejichž názvy jsou nyní na seznamu jmen hvězd IAU. Za pozornost stojí, že je nyní standardizován název nejbližší hvězdy Proxima Centauri. Hlavní hvězda v této soustavě, α Cen (alfa Centauri), se jmenuje Rigil Kentaurus. 

Názvy poměrně známých hvězd Algieba (gama-1 Leonis), Hamal (alfa Arietis) a Muscida (omicron Ursae Majoris) mají nyní názvy standardní a o těchto hvězdách je známo, že kolem nich obíhají exoplanety. Stejně tak se už dnes ví, že exoplanety obíhají i kolem velice jasných hvězd Pollux a Fomalhaut.  Ostatně exoplanety nejspíše mohou za to, že se ke standardizaci přikročilo, jejich názvy se zpravidla odvozují od mateřských hvězd, takže je důležité mít jejich názvy jednoznačné.

V publikacích, které vycházejí z díla Antonína Bečváře se mohou objevovat hvězdy, jejichž názvy nejsou všeobecně příjmány, viz článek Záhada Bečvářových názvů hvězd. Níže je tabulka, ze které je patrné, že IAU se shodla jedině na názvu hvězdy Sarin (delta Her). V ostatních případech standardizovala jiné názvy, nebo ke standardizaci zatím nepřikročila. Bečvářův Atlas Coeli je zmíněn jako reference v bulletinu č.2 jednak pro Sarin a ještě pro hvězdu Subra (omicron Leo).

Bečvář řeckými písmeny IAU 2016
Achird eta Cas -
Arich gama Vir Porrima
Haris gama Boo Seginus
Hassaleh iota Aur -
Hatysa iota Ori -
Heze dzeta Vir -
Kaffa delta UMa Megrez
Kraz beta Crv -
Ksora delta Cas Ruchbah
Kuma ny Dra -
Reda gama Aql Tarazed
Sarin delta Her Sarin
Segin epsilon Cas -
Tyl epsilon Dra -

První dávka standardních názvů hvězd se projeví v publikacích a v softwaru v následujících letech. Dá se očekávat, že učiní konec nejednoznačnostem a na celém světě se začnou používat pouze standardní názvy hvězd a ostatní názvy se budou zmiňovat jen v historických pasážích. Pracovní komise IAU se v budoucnu více zaměří na pojmenovávání substelárních objektů, například exoplanet.

---

Doplněná tabulka, stav k 1.1.2021 IAU jména shodná s Bečvářem jsou tučně

# Bečvář řeckými p. Vmag IAU jméno Schváleno
1 Achird η Cas 3,46 Achird 2017-09-05
2 Arich γ Vir 2,74 Porrima 2016-07-20
3 Haris γ Boo 3,04 Seginus 2016-08-21
4 Hassaleh ι Aur 2,69 Hassaleh 2017-06-30
5 Hatysa ι Ori 2,80 Hatysa 2017-09-05
6 Heze ζ Vir 3,38 Heze 2018-06-01
7 Kaffa δ UMa 3,32 Megrez 2016-06-30
8 Kraz β Crv 2,65 Kraz 2018-06-01
9 Ksora δ Cas 2,66 Ruchbah 2016-08-21
10 Kuma ν Dra 4,88 -  
11 Reda γ Aql 2,72 Tarazed 2016-08-21
12 Sarin δ Her 3,12 Sarin 2016-09-12
13 Segin ε Cas 3,35 Segin 2017-09-05
14 Tyl ε Dra 4,00 -  

K 1. únoru 2021 nejsou přiřazena IAU jména pro položky 10 (Kuma, ν Dra) a 14 (Tyl, ε Dra) a jejich jasnosti jsou převzaty z Wikipedie.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] IAU: Pojmenování hvězd
[2] IAU: Pracovní skupina pro názvy hvězd č. 280
[3] IAU: Bulletin 1, červenec 2016
[4] IAU: Bulletin 2, listopad 2016
[5] S&T: IAU standardizes 212 traditional star names
[6] Záhada Bečvářových názvů hvězd
[7] IAU: Souhvězdí
[8] IAU: Tisková zpráva č. 1603
[9] Wikipedia: Atlas Coeli
[10] Pouhým okem viditelné hostitelské hvězdy exoplanet



O autorovi

Josef Chlachula

Josef Chlachula

Pochází ze Starého Města u Uherského Hradiště. Nejprve se v 6 letech po startu Jurije Gagarina začal zajímat o kosmonautiku, později rozšířil zájem o astronomii. Začal brýlovým dalekohledem vlastní konstrukce, později si postavil 15 cm zrcadlový dalekohled. Od roku 1974 začal působit na hvězdárně ve Zlíně. Věnoval se proměnným hvězdám, nebeské mechanice, vedl výpočetní sekci, astronomický kroužek a v roce 1988 poprvé letní astronomický tábor na Držkové u Zlína. Tábory se stále každoročně pořádají, nyní ve Vlčkové. Na zlínské hvězdárně se věnoval popularizační práci, zejména veřejným přednáškám a vydával také její zpravodaj Zorné pole. Je zakládajícím členem Zlínské astronomické společnosti. V roce 1995 jako člen výkonného výboru České astronomické společnosti založil a provozoval web server astro.cz. Denně vytváří českou verzi Astronomického snímku dne.

Štítky: Hvězdy, Názvosloví


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »