Ohlédnutí za proměnářským seminářem v Ondřejově

Úvod

Letos se poslední zmiňovaná akce konala díky podpoře Astronomického ústavu (AÚ) AV ČR v. v. i. v Ondřejově ve dnech 29. 4. - 1. 5. 2016 a praktický seminář byl zaměřen na zpracování astronomických dat – kromě práce s fotometrickými daty si mohli účastníci poprvé vyzkoušet i změření křivek radiálních rychlostí dvojhvězdy. Stěžejními tématy semináře byly i přednášky a ukázky robotických systémů, představení programu pro modelování zákrytových hvězd PHOEBE, redukce fotometrických dat v Pythonu a programu SIPS a také zde zazněly dvě přednášky věnované eruptivním zákrytovým hvězdám. 

Protože byl seminář velmi nabitý a plný nekonvenčích přístupů pro české a slovenské amatérské pozorovatele proměnných hvězd, ráda bych Vás seznámila s jednotlivými tématy, které se v průběhu akce konaly.

Pozorování a společenský program

AÚ AV ČR v.v.i. v Ondřejově je významným vědeckým centrem české astronomie, proto jsem velmi ráda, že jsme mohli seminář uspořádat letos právě zde. Účastníci zde získali jedinečnou možnost zapojit se do pozorování na ondřejovském 65-cm dalekohledu (d65), který je primárně určen k fotometrii planetek a vybraných typů proměnných hvězd z programu AÚ v Ondřejově a AÚ Univerzity Karlovy v Praze.  Ve dvou jasných nocích jsme napozorovali minima dvou zákrytových hvězd a monitorovali eruptivní zákrytovou hvězdu GJ 3236 Cam. Sobotní odpoledne nás Pavel Suchan za pěkného květnového počasí provedl po historické části Ondřejova, viděli jsme historické kopule, muzeum a navštívili kopuli 2-m Perkova dalekohledu v jedinečné zrcadluprosté kompozici. Společenský program byl v sobotu završen opékáním špekáčků a grilováním hermelínů v těsné blízkosti slunečních spektrografů. 

Téma robotických a vzdáleně řízených dalekohledů

Petr Kubánek zahájil téma o robotických dalekohledech přednáškou o systému RTS2 (Remote Telescope System), který ovládá řadu robotických dalekohledů po světě. Petr Kubánek vysvětlil, jak systém funguje a prakticky ukázal ovládání dalekohledu. Na něj navázal Reinhold Fr. Auer, jeden z nejaktivnějších amatérských astronomů, který představil svou vzdáleně řízenou pozorovatelnu v Chudčicích a představil svůj pozorovací program. 

Téma bylo doplněno o praktickou ukázku dvou vzdáleně řízených dalekohledů. Radek Dřevěný představil sekční stroj (set dalekohledu Newton 150/750 s kamerou ST7 osazenou filtrovým karuselem a pointovací kamerou G1), který je umístěný na jeho pozorovacím stanovišti ve Znojmě přístupný přes vzdálenou plochu. Dalekohled pracuje v poloautomatickém režimu a je k dispozici i dalším zájemcům o proměnné hvězdy, kteří nedisponují vlastní technikou. 

Na něj jsem navázala se vzdáleným připojením do 100 m vzdálené kopule d65 a představila účastníkům zahájení pozorování eruptivní zákrytové hvězdy GJ 3236 Cam, která byla následujících několik hodin pozorována. Poté se mohli jednotliví zájemci podívat přímo do řídící místnosti a vyzkoušet si nastavení a najíždění dalekohledu. 

Spektra dvojhvězd a měření radiálních rychlostí

Krátce po páteční 20. hodině zahájil Jakub Juryšek tříhodinovou sekci o spektroskopi dvojhvězd, kterou otevřel teoretickou přednáškou, ve které mimojiné vysvětlil, co můžeme ze spekter vyčíst. Po přednášce navázal s praktickou ukázkou změření křivek radiálních rychlostí dvojhvězdného systému. Účastníci tak měli jedinečnou možnost si vyzkoušet práci se spektroskopickými daty v programech SPEFO a SPEL90, běžící pod operačním systémem DOS, které používají někteří profesionální astronomové. 

Barevné kalibrace fotometrických dat

Sobotní program byl zahájen v 9 hodin přednáškou profesora Petra Harmance z AÚ Univerzity Karlovy v Praze, který se řadu let zabývá fotometrií dvojhvězd zejména pomocí fotoelektrického fotometru. Prof. Harmanec nás seznámil s vhodnosti kalibrace fotometrických dat přímo na vlastních často měřených neproměnných hvězdách, protože poukázal na nepřesnosti publikovaných údajů o jasnostech hvězd ve standardních polích. Na něj navázal Miroslav Smolka, který  určil transformační koeficienty pro fotografické filtry, které vypočetl ze standardního pole otevřené hvězdokupy M67. O tématu kalibrací byla otevřena živá diskuze a byly vysloveny plány pro otestování vhodnosti kalibrace na standardních polích společným synchronizovaným měřením jedné hvězdy pozorované více nezávislými pozorovateli. 

Eruptivní zákrytové hvězdy

Náročnější téma kalibrací fotometrických dat bylo vystřídáno teoretickým blokem o eruptivních hvězdách, které jsou jedním z aktuálních pozorovacích programů SPHE ČAS pod vedením Ladislava Šmelcera, předsedy Sekce. Přednášku o hvězdných erupcích na hvězdách pozdního typu a jejich souvislosti s erupcemi na Slunci přednesl profesor Petr Heinzel z AÚ v Ondřejově a během diskuze byla vyslovena úvaha synchronizovaného fotometrického a spektrometrického pozorování za účelem pořízení spekter při erupci takových hvězd. Zaznělo zde, že do monitoringu erupcí a odhalení jejich frekvence je velmi žádané zapojení amatérských astronomů. Blok ukončil Ladislav Šmelcer, který představil dosud získané výsledky z pozorování eruptivních hvězd, zejména hvězdy GJ 3236 Cam, které se již třetím rokem věnuje. 

Zpracování fotometrických dat

Nejpoužívanějším softwarem pro redukci fotometrických pozorování používaný českými amatérskými, ale i některými profesionálními astronomy, je bezpochyby Muniwin. Někteří pozorovatelé však mají specifické nároky plynoucí zejména ze zpracování velkého množství dat – jak z velkého množství zájmových hvězd na snímku, případně potřebu dávkového zpracování. 

V případě dávkového zpracování vícebarevných fotometrických dat je vhodné zpracování co nejvíce automatizovat. Toho dosáhl Jakub Juryšek, který vytvořil sadu skriptů v programovacím jazyce Python, které dokáží fungovat zcela samostatně a hromadně zkalibrovat data, provést astrometrii a aperturní fotometrii. Jakub Juryšek představil důležité astronomické knihovny v Pythonu, schéma jeho programu a nastínil budoucí vývoj, do kterého patří například zařazení profilové fotometrie či kalibrace superflatem (pro odstranění vertiálních shiftů způsobených proložením montáže). V druhé části Pythovského bloku si mohli zájemci vyzkoušet redukci vzorových dat pomocí těchto skriptů.

Práci v tmavé a nelítostné obrazovce příkazového terminálu v Linuxu vystřídal Pavel Cagaš se svým elegantním programem SIPS, který slouží pozorovatelům primárně jako ovládací software CCD kamer. Pavel Cagaš představil novinky v modulu Fotometrie, který také provádí kompletní redukci fotometrických dat. Program je postupně zdokonalován a je vyladěný zejména pro pohodlné ukládání velkého množství proměnných hvězd v jednom naměřeném poli.  

Program pro modelování zákrytových hvězd PHOEBE

Běžná práce amatérského astronoma věnujícího se proměnným hvězdám většinou končí nahráním kvalitně naměřených dat do příslušných databází. Modelování zákrytových systémů bývá úkolem profesionálů, kteří fotometrická data amatérů využívají do vědeckých publikací. Proto měli účastníci jedinečnou (druhou*) příležitost si vytvořit model jednoduchého zákrytového systému pod dohledem Jakuba Juryška, který představil software PHOEBE a provedl nás jednoduchým postupem až k výslednému nafitování světelné křivky s určenými základními parametry dvojhvězdného systému. Na vytvoření modelu se podílelo nejvíce účastníků a po úspěšném zdolání všech technických překážek se seminář mohl nachýlit ke svému konci.

Závěrem

Dovolím si uvést, že letošní seminář určený amatérským pozorovatelům proměnných hvězd se mohl jevit účastníkům jako náročnější, protože jeho hlavním smyslem bylo odchýlit se od konvenčních přístupů amatérského zpracování dat a poukázat na některé další, či nové možnosti zpracování. Věřím však, že byl seminář přínosný i pro začátečníky, ať už atraktivní lokalitou či motivací pro pozorování proměnných hvězd, která byl díky přispěvovatelům velmi kvalitně představena. Závěrem bych chtěla poděkovat všem českým, slovenským (a polským) proměnářům, protože tvoříme unikátní přátelskou komunitu, která se díky těmto akcím a pevným vazbám mezi astronomy amatéry a profesionály může rozvíjet a vzájemně sdílet své zkušenosti. Stále je však co vylepšovat (a objevovat!), proto se budeme velmi těšit na všechny zájemce o proměnné hvězdy na některé z našich dalších proměnářských akcí...

Fotky ze semináře naleznete v sekční fotogalerii.
Záznamy přednášek se postupně objevují na Youtube kanálu Sekce.

Na úplný závěr pozvánky další akce, které letos SPHE pořádá: letní praktikum ve Valašském Meziříčí (20. - 27. 8. 2016) a podzimní konference v Praze (11. - 13. 11. 2016). 

* První byla na 47. konferenci o výzkumu proměnných hvězd v roce 2015 v Planetáriu Ostrava, kdy software představoval RNDr. Petr Zasche, Ph.D. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS