Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  V Brně proběhla velmi úspěšná konference o proměnných hvězdách a exoplanetách

V Brně proběhla velmi úspěšná konference o proměnných hvězdách a exoplanetách

Malířova představa planety obíhající hvězdu HD189733, jejíž disk právě prosvítá skrz aktivní chromosféru mateřské hvězdy.
Autor: © ESA/Hubble

32 přednášek, na 90 účastníků z 9 zemí. Už to jasně ukazuje, že o letošní jubilejní 50. konferenci, která se konala od 30. 11. do 2. 12., byl velký zájem. Pestrá přehlídka zajímavých a nezvykle se chovajících objektů noční oblohy prezentovaná přednášejícími ukázala, že amatéři i profesionálové se nemusejí bát, že by neměli co pozorovat. Také ukázala, že čeští astronomové se ve světové konkurenci neztrácejí.

Konferencí se účastním od roku 1992, zažil jsem jich tedy zhruba polovinu a začínám se počítat mezi pamětníky. O to větší radost mám, že ta 50. nebyla jen o vzpomínání. Jubilejní konference Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS především ukázala na ohromný pokrok v oboru pozorování proměnných hvězd.

Dva jiné světy

Společná fotografie účastníků 50. konference o výzkumu proměnných hvězd Autor: Martin Mašek
Společná fotografie účastníků 50. konference o výzkumu proměnných hvězd
Autor: Martin Mašek
První konference se konala v Brně roku 1963, právě skončená v Brně roku 2018. Město a téma, je to jediné, co mají společného. Za těch 55 let nezůstal ve světě pozorování proměnných hvězd kámen na kameni. V současné době je známo skoro 550 tisíc proměnných hvězd (52 000 má definitivní označení) a 4000 exoplanet. Roku 1963 bylo známých proměnných hvězd jen 15 tisíc a exoplaneta žádná. Naproti tomu počet astronomů se za půl století celosvětově zvýšil jen nepatrně. Počet objektů na jednoho astronoma tím neustále roste. Současně ale roste i jejich vybavení. Před třiceti roky bylo hlavní zbraní pozorovatelů jejich oko hledící do dalekohledu. Dnes mají i amatérští astronomové počítačem řízené dalekohledy, do kterých se už nedívají. Místo oka mají k okuláru přidělanou CCD kameru. Během noci pořizují stovky či tisíce snímků. Největším problémem tak bývá náročnost následného zpracování.

Bez programování to nejde

WWW, API, .NET, CCD, flat field, dark frame, tak dnes vypadá svět proměnných hvězd. Roku 1963 to byl čaj, deka, červená baterka, tužka, papír… Bez techniky by dnes nebylo pozorování a bez programování by nebyly webové stránky sekce var2.astro.cz, ani program SIPS na zpracování měření. Nebyla by ani ETD – Exoplanet Transit Database, která je světově uznávaným dílem SPHE a ukazuje pozorování transitů (přechodů) exoplanet před diskem své hvězdy. Velké databáze, řada užitečných funkcí a vychytávek na webových stránkách sekce, jsou především dílem Luboše Bráta. Je velkým úkolem Sekce pokračovat v jejich rozvoji a udržet si tak výrazné postavení v mezinárodní konkurenci.

Pestrá směs přednášek

Během konference zazněly přednášky na nejrůznější témata. Marek Skarka představil pozorování exoplanet konané v ČR, Gerald Handler ukázal, jak se dají zkoumat nitra hvězd na dálku, aniž by se do nich kdokoli díval či posílal sondu, Robert Szabó ukázal, že v dnešní době máme techniku na to sledovat tak malé změny jasnosti, jako nikdy předtím, Petr Zasche představil svůj unikátní výzkum čtyřhvězd, z nichž většinu sám objevil v datech přehlídky OGLE, Martin Jelínek (čerstvý laureát Kopalovy přednášky) ukázal, jak lze i malým dalekohledem pozorovat optické dosvity gama záblesků, Pavel Cagaš představil své snahy o využití neuronových sítí při zpracování astronomických měření. Každá přednáška měla něco do sebe z nabídky 32 si každý mohl vybrat své hity, které ho oslovily.

Kepler nesledoval jen exoplanety

Astronomická družice Kepler (NASA) Autor: NASA
Astronomická družice Kepler (NASA)
Autor: NASA
Přednášejícími byla často ukazována data a světelné křivky pořízené kosmickým dalekohledem Kepler, který letos po devíti letech ukončil činnost. Tento unikátní přístroj, který bez přerušení hleděl na několik vybraných částí oblohy, přinesl celou řadu překvapení. U exoplanet se očekávalo, ale týkalo se i různých druhů zákrytových dvojhvězd, pulsujících či eruptivních proměnných hvězd. Vzhledem k nesmírně přesnému měření dalekohledu se ukázalo, že je velmi těžké najít hvězdu, která by byla konstantní. Měření dalekohledu Kepler umožňují zpřesnit teoretické modely o stavbě a způsobu proměnnosti některých typů hvězd.

Účast předsedy České astronomické společnosti

Za zmínku určitě stojí vystoupení předsedy ČAS Petra Heinzela o eruptivních proměnných hvězdách, jejichž chování je podobné Slunci, jímž se Petr Heinzel zabývá celoživotně. Předseda ČAS na konferenci dokonce projevil zájem o členství v Sekci proměnných hvězd a exoplanet, čímž jen potvrdil letošní trend, neboť o členství v SPHE je větší zájem, než v minulých letech a počet členů sekce dosáhl 92.

Kde budeme za dalších 50 let?

Dalekohled LSST Autor: LSST
Dalekohled LSST
Autor: LSST
Žijeme v éře prudkého rozvoje počítačů a výpočetní kapacita celosvětově roste raketovým tempem. Například v roce 2022 bude v Chile uveden do provozu LSST - Large Synoptic Survey Telescope o průměru 8,4 metru. Jeho úkolem je fotografovat postupně celou oblohu, což zvládne každé tři dny, a to až do 25. magnitudy. Za jedinou noc vyprodukuje 30 TB dat. Splín astronomů amatérů z toho, že pak už budou zbyteční, ale není na místě. Jak ukázal ve své přednášce Ondřej Pejcha, vždy je prostor pro činnosti, které velké observatoře dělat nemohou. Stačí použít jiný způsob měření a hledat příležitosti, které nikdo jiný nevyužívá. Stejně jako pozorovatelé proměnných hvězd „přežili“ konec éry pozorování okem, jistě se vypořádají s nástupem drahé obří techniky.

Závěrem bych chtěl poděkovat organizátorům konference, především předsedkyni SPHE Kateřině Hoňkové. Konference byla pestrou směsicí témat, podnítila účastníky k zajímavé spolupráci a dodala elán v aktivitě minimálně do dalšího roku.



Převzato: Sekce proměnných hvězd a exoplanet



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Proměnné hvězdy, Exoplanety, SPHE


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »