Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  V srdci Mléčné dráhy objevena nová rodina hvězd

V srdci Mléčné dráhy objevena nová rodina hvězd

Objev nové rodiny hvězd v centru naší Galaxie
Autor: Liverpool John Moores University

Astronomové z Liverpool John Moores University (LJMU) Astrophysics Research Institute objevili novou rodinu hvězd v jádru naší Galaxie (Mléčné dráhy), které poskytly nový pohled na počáteční fázi vzniku Galaxie. Objev vrhnul nové světlo rovněž na původ kulových hvězdokup, které představují typické koncentrace zhruba miliónu hvězd a které vznikly na počátku formování naší Galaxie.

LJMU je součástí výzkumného programu Sloan Digital Sky Survey (SDSS) – mezinárodní spolupráce vědců mnoha institucí. Jedním z úkolů této spolupracující organizace je program APOGEE (Apache Point Observatory Galactic Evolution Experiment), který shromažďuje data v oboru infračerveného záření o stovkách tisíců hvězd v Mléčné dráze.

Děje se tak v rámci pozorování hvězd v oboru infračerveného záření ve směru galaktického jádra, což vedlo k objevu nové populace hvězd podobajících se těm, které byly doposud pozorovány pouze uvnitř kulových hvězdokup.

Obrázek v úvodu článku ukazuje snímek pořízený ve viditelném světle, který zachycuje vnitřních 20 stupňů Mléčné dráhy, jak ji vidíme ze Země (pro porovnání: Měsíc v úplňku zaujímá na obloze asi 0,5 stupně). Tato část oblohy je mimořádně přeplněná v důsledku vysoké hustoty hvězd v centrální oblasti naší Galaxie, stejně tak i v důsledku přítomnosti mnoha hvězd mezi Zemí a středem Galaxie. Tmavé oblasti vznikly v důsledku absorpce viditelného světla na hustých oblacích prachu. Souhrnná absorpce v důsledku přítomného prachu je větší v centru než kdekoliv jinde v Galaxii. Modrozelený kotouček uprostřed ukazuje polohu centra Galaxie, menší červené hvězdičky označují rozložení nově objevených hvězd v programu APOGEE. Mnohé z nich se shodují s oblastmi vysoké absorpce na prachových částicích, což vysvětluje, proč program APOGEE pracující v oboru infračerveného záření jako první detekoval přítomnost této nové rodiny hvězd.

Tato fascinující nová rodina hvězd mohla možná být dříve součástí kulových hvězdokup, které byly rozbity v průběhu dramatického počátečního formování jádra naší Galaxie. V rané fázi vývoje Galaxie existovalo přibližně desetkrát více kulových hvězdokup než v současné době. To znamená, že podstatná část starých hvězd obývajících dnes vnitřní oblasti našeho hvězdného ostrova mohla původně vzniknout v kulových hvězdokupách, které byly později zcela roztrhány.

Ricardo Schiavon, vedoucí vědecký pracovník projektu, vysvětluje:

Je velmi vzrušující zjištění, které nám pomůže definovat úchvatné otázky, jako například jaký je původ hvězd ve vnitřních oblastech naší Galaxie, jak vznikaly kulové hvězdokupy a jakou roli hrály při formování mladé Mléčné dráhy – a v širším pojetí i při vývoji jiných galaxií.

Střed naší Galaxie je jen slabě prozkoumán, protože pohled na něj je blokován mezilehlými oblaky prachu. Při pozorování v oboru infračerveného záření, které je méně absorbováno prachem než viditelné světlo, bylo možné v programu APOGEE spatřit centrum Galaxie lépe, než se podařilo jiným pozorovatelským týmům.

Na základě vědeckých pozorování bylo možné určit chemické složení několika tisíc hvězd, mezi kterými jsme zaznamenali značný počet stálic odlišných od většiny hvězd ve vnitřním regionu Galaxie kvůli jejich velmi vysokému obsahu dusíku. Zatím to není jisté, ale domníváme se, že tyto hvězdy pocházejí z rozpadlých kulových hvězdokup. Mohou rovněž být produktem prvotního období vzniku hvězd v rané fázi existence naší Galaxie. Budeme provádět další pozorování za účelem prověření těchto hypotéz.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] astrovm.cz

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězdy, Naše Galaxie, Program APOGEE


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »