Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Člun k výzkumu Titanu s řízeným pohybem

Člun k výzkumu Titanu s řízeným pohybem

Legeia Mare - jezero kapalných uhlovodíků na měsíci Titan
Legeia Mare - jezero kapalných uhlovodíků na měsíci Titan
Lidstvo již vyslalo přistávací moduly a pojízdné laboratoře na Měsíc a na planetu Mars. Nyní vědci říkají, že již je čas uskutečnit přistání na Titanu. Vzhledem k charakteru povrchu doporučují v tomto případě vyslání malé loďky. Tato na první pohled fantastická představa se už brzy může stát realitou. Alespoň si to myslí inženýři, kteří následující návrhy předložili 27. září 2012 na kongresu European Planetary Science Congress.

Titan, největší měsíc planety Saturn, je jedním z početné skupiny těles ve Sluneční soustavě, která se částečně podobají Zemi. Má hustou atmosféru, průměr mezi velikostí Země a Merkuru a rozsáhlou soustavu moří, jezer a řek. V mnoha ohledech se spíše podobá planetě než měsíci, jako je například souputník naší Země.

Kosmická sonda Cassini (a průzkumný modul Huygens, který se od hlavní sondy oddělil v roce 2005 a přistál na Titanu), studuje měsíc od roku 2004. Výzkumy potvrdily, že jezera, moře a řeky kapalných uhlovodíků zde skutečně existují a pokrývají velkou část severní polokoule měsíce. Ačkoliv výzkumný modul Huygens přistál na pevném povrchu, byl zkonstruován tak, aby byl schopen krátkodobě fungovat i po přistání na hladině jezera kapalného metanu.

Nový výzkumný plán pojmenovaný Titan Lake In-situ Sampling Propelled Explorer (TALISE) počítá se sondou v podobě loďky, k jejímuž pohonu by sloužila buď nafukovací kola, pádla či lodní šrouby. V úvahu ještě připadá například vznášedlo. Výzkumné zařízení by přistálo uprostřed jezera Ligeia Mare (největšího jezera v blízkosti severního pólu Titanu), potom by zahájilo plavbu směrem k pobřeží, během které by provádělo vědecká měření. Výzkumná mise by mohla trvat šest měsíců až jeden rok.

Různé možnosti pohonu člunu k výzkumu jezer na Titanu Autor: SENER
Různé možnosti pohonu člunu k výzkumu jezer na Titanu
Autor: SENER
„Hlavní novinkou v navrhovaném projektu TALISE je pohonný systém,“ říká Igone Urdampilleta (z firmy SENER), člen týmu TALISE. „To umožní loďce kontrolovaný pohyb po jezeře od místa přistání do blízkosti pobřeží. Toto zlepšení schopností by umožnilo průběžné odebírání kapalných a pevných vzorků z několika vědecky zajímavých lokalit nejen v místě přistání, ale i po trase směrem k pobřeží, a nakonec i z břehu zkoumaného jezera.“

Prostředí na Titanu je velmi studené (-179 °C) pro život, jak jej známe na Zemi, avšak je bohaté na základní stavební bloky života. Proto je velmi zajímavým místem pro astrobiology. Atmosféru měsíce Titan tvoří především dusík (podobně jako na Zemi). Ovzduší je rovněž bohaté na kyanovodík a organické látky, které hrály důležitou roli při vzniku života na Zemi. Nelze vyloučit ani přítomnost podpovrchového vodního oceánu s vhodnými podmínkami pro bakteriální život.

Koncepce sondy TALISE je vyvíjena ve spolupráci mezi firmou SENER a Centro de Astrobiología (Madrid, Španělsko).

Související článek: Člun k výzkumu Titanu Člun k výzkumu Titanu.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Ligeia Mare, Saturn, Titan


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »