Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Dragonfly bude zkoumat Saturnův měsíc Titan

Dragonfly bude zkoumat Saturnův měsíc Titan

Kvadrokoptéra Dragonfly na povrchu Titanu – kresba
Autor: NASA/JHUAPL

NASA vybrala k realizaci misi s názvem Dragonfly (Vážka), jejímž úkolem bude detailní průzkum Saturnova měsíce Titan. Jedná se o tzv. kvadrokoptéru, která bude přelétávat z místa na místo a studovat různá místa jak na povrchu pomocí řady vědeckých přístrojů, tak i pod povrchem pomocí radaru, ale i hustou atmosféru.

Rodinu měsíců planety Saturn představuje celkem 82 satelitů. Největším a nejzajímavějším je Titan s průměrem 5 150 kilometrů. Jeho povrch je zahalen vrstvou husté oranžové mlhy neproniknutelné pro viditelné světlo. O jeho detailní průzkum se zasloužila v letech 2004-2017 sonda NASA s názvem Cassini, která kolem něj prolétla celkem 127× během 13 let. Astronomové si kladou dvě základní otázky: Co dělá planety a měsíce obyvatelnými? Jaké chemické procesy vedou k rozvoji života? Titan je ideálním místem k získání odpovědí, protože zde existují klíčové ingredience nezbytné pro život: energie, organické látky i vhodné rozpouštědlo.

Kvadrokoptéra pro Titan

10. 8. 2017 NASA vybrala do užšího výběru 12 projektů v rámci New Frontiers Missions. Jednalo se o sondy k výzkumu Venuše, Měsíce, komet, Saturnu, Enceladu a Titanu. 20. 12. 2017 postoupily do další fáze výběru dva projekty: CAESAR (Cometary Sample Return) určený k odběru vzorků materiálu z komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kterou dříve zkoumala evropská sonda Rosetta a Dragonfly - létající kvadrokoptéra zkoumající měsíc Titan. K realizaci byl nakonec vybrán druhý zmíněný projekt. Zdrojem jeho energie bude radioizotopový termoelektrický generátor.

Titan je analogem velmi mladé Země a může poskytnout vodítko k odpovědi na otázku, jak na naší planetě vznikl život. V průběhu mise bude Dragonfly zkoumat různorodá prostředí, jako duny tvořené organickým materiálem či dno impaktního kráteru Selk o průměru 80 kilometrů, kde kapalná voda a složité organické látky kdysi existovaly společně možná desítky tisíc roků, což by mohlo být klíčem ke zrození života.

Přistání a první výzkumné lety sondy Dragonfly na měsíci Titan Autor: NASA/JHUAPL
Přistání a první výzkumné lety sondy Dragonfly na měsíci Titan
Autor: NASA/JHUAPL
Dragonfly bude studovat desítky míst napříč Titanem, odebírat vzorky a měřit složení organického materiálu za účelem určení obyvatelnosti prostředí a studovat prebiotickou chemii. Přístrojové vybavení sondy bude mimo jiné studovat, jak daleko se mohla tato prebiotická chemie vyvinout. Sonda bude rovněž zkoumat atmosféru měsíce a vlastnosti povrchových či podpovrchových rezervoárů kapalných uhlovodíků. Kromě toho bude pátrat po chemických důkazech minulého či současného života.

Předpokládá se, že během primární mise trvající 2,7 roku Dragonfly překoná na povrchu vzdálenost 175 km. Dragonfly bude létat ve 4× hustější a zamlžené atmosféře, v prostředí s mnohem nižší přitažlivostí; uskuteční minimálně 20 přistání. Reálné je prodloužení mise – hovoří se až o 8 rocích činnosti na Titanu. Veškeré činnosti musí být řízeny autonomně – signál poletí ze Země na Titan 70 až 90 minut.

Start původně plánovaný na rok 2026 byl z finančních důvodů o jeden rok odložen.

Experimenty sondy na Titanu

Dragonfly bude zkoumat prostředí na Saturnově měsíci Titan Autor: NASA/JHUAPL
Dragonfly bude zkoumat prostředí na Saturnově měsíci Titan
Autor: NASA/JHUAPL
Určení atmosférického profilu; Snímkování povrchu z nízké letové hladiny; Studium povrchu a výběr míst k detailnímu výzkumu; Odběr vzorků z povrchu Titanu, určení chemického složení pomocí hmotového spektrometru, hledání procesů vedoucích k biologické aktivitě; Studium povrchu pomocí neutronového gama spektrometru; Monitorování povrchových a atmosférických podmínek pomocí meteorologických senzorů; Pořizování snímků za účelem určení geologických struktur; Sledování seismiky k určení podpovrchové aktivity.

Návrh a partneři projektu

Návrh a vývoj sondy Dragonfly zajistí Johns Hopkins University, Applied Physics Laboratory, která již postavila 70 kosmických sond a družic včetně Parker Solar Probe a New Horizons, a dále na 300 specializovaných kosmických vědeckých přístrojů.

Dalšími partnery projektu budou: NASA Goddard Space Flight Center, Lockheed Martin Space, NASA Ames Research Center, NASA Langley Research Center, Penn State University, Malin Space Science Systems, Honeybee Robotics, Jet Propulsion Laboratory a Japan Aerospace Exploration Agency (JAXA).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] planetary.org
[2] dragonfly.jhuapl.edu
[3] earthsky.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Saturnův měsíc Titan, Kvadrokoptéra pro Titan, Dragonfly dron


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »