Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Létající dron NASA bude pátrat po životě na Titanu

Létající dron NASA bude pátrat po životě na Titanu

Létající laboratoř Dragonfly k výzkumu povrchu Saturnova měsíce Titan
Autor: NASA/JHU-APL

Na ilustračním obrázku v úvodu článku je znázorněn projekt NASA s názvem Dragongly, což je létající dron určený k výzkumu Saturnova nevětšího měsíce Titan. Při využití výhody husté atmosféry a nízké gravitace bude sonda Dragonfly studovat na několika místech ledový povrch měsíce, odebírat vzorky a určovat složení organického materiálu na povrchu Titanu za účelem zjištění obyvatelnosti prostředí, a také zkoumat vývoj chemického složení v období před možným vznikem života.

NASA oznámila, že příštím cílem výzkumu ve Sluneční soustavě bude unikátní, na organické látky bohatý měsíc planety Saturn – Titan. Posun našeho pátrání po stavebních blocích života zajistí létající observatoř Dragonfly, která bude z výšky zkoumat různé oblasti měsíce a na vybraných místech odebírat vzorky a detailně je studovat.

Start Dragonfly je naplánován na rok 2026, k Titanu sonda dolétne o osm let později, tedy v roce 2034. Toto zařízení vzdáleně připomínající vrtulník se bude přemísťovat zdejší atmosférou na desítky nadějných míst na povrchu Titanu a studovat prebiotické chemické procesy, které byly běžné i na mladé Zemi. Dragonfly bude prvním létajícím prostředkem NASA vyvinutým pro vědecké účely na jiném kosmickém tělese než Země (nepočítaje Mars Helicopter, který je spíše technologickým demonstrátorem mise Mars Rover 2020). Bude vybaven osmi rotory a bude se přemísťovat jako velký dron. Bude uzpůsoben pro pohyb v husté atmosféře Titanu – čtyřikrát hustější než pozemské – a stane se prvním létajícím prostředkem k čistě vědeckým účelům k uskutečnění opakovaných sestupů zaměřených na odběr a studium povrchových vzorků materiálu.

Titan je analogem velmi mladé Země a může poskytnout vodítko k odpovědi na otázku, jak na naší planetě vznikl život. V průběhu základní mise trvající 2,7 roku bude Dragonfly zkoumat různorodá prostředí jako duny tvořené organickým materiálem či dno impaktního kráteru, kde kapalná voda a složité organické látky kdysi existovaly společně možná desítky tisíc roků, což mohlo být klíčem ke zrození života. Přístrojové vybavení sondy bude studovat, jak daleko se mohla prebiotická chemie vyvinout. Sonda bude rovněž zkoumat atmosféru měsíce a vlastnosti povrchových či podpovrchových rezervoárů kapalných uhlovodíků. Kromě toho budou vědecké přístroje pátrat po chemických důkazech minulého či současného života.

Uskutečněním mise Dragonfly bude NASA opět dělat to, co ještě nikdo jiný neuskutečnil,“ říká administrátor NASA Jim Bridenstine. „Uskutečněním návštěvy tohoto záhadného světa s oceány na povrchu by mohlo přinést revoluci v našich znalostech o životě ve vesmíru. Tato mimořádná mise nebyla myslitelná ještě před několika lety, ale nyní jsme již připraveni realizovat tento úžasný start sondy Dragonfly.“

Dragonfly bude studovat Titan prostřednictvím série krátkých „přeskoků“ či delších přeletů na vzdálenost až 8 km. Následovat bude přistání na povrchu a odběr vzorků ze zajímavých oblastí s rozmanitou geografií. Nakonec se dostane do impaktního kráteru Selk, kde byly objeveny důkazy dávné přítomnosti vody a organických látek – složitých molekul, které obsahují uhlík společně s vodíkem, kyslíkem a dusíkem – a energie, což společně vytváří „recept“ na život. Předpokládá se, že Dragonfly překoná na Titanu vzdálenost asi 175 km od místa prvního přistání.

Základ atmosféry Titanu představuje dusík podobně jako na Zemi. Avšak na rozdíl od Země z oblaků na Titanu prší kapalný metan. Další organické látky se vytvářejí v atmosféře a snáší se k povrchu podobně jako sníh. Počasí na Titanu a povrchové procesy v kombinaci se složitými organickými látkami, energií a vodou jsou podobné těm, které vedly ke vzniku života na naší planetě.

Titan je větší než planeta Merkur a je druhým největším měsícem ve Sluneční soustavě. Společně s planetou Saturn krouží kolem Slunce ve vzdálenosti asi 1,4 miliardy kilometrů, což je zhruba 10× dále, než obíhá Země. Protože se nachází tak daleko od Slunce, povrchová teplota na Titanu dosahuje pouhých –179 °C. Atmosférický tlak na povrchu měsíce je o 50 % vyšší než na Zemi.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Pátrání po životě, Saturnův měsíc Titan, Dragonfly dron


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »