Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA plánuje let ke hvězdám

NASA plánuje let ke hvězdám

Umělecké ztvárnění planety u nejbližší hvězdy
Autor: ESO/M. Kornmesser

NASA zvažuje možnost vyslat v roce 2069 první mezihvězdnou kosmickou sondu do soustavy Alfa Centauri a pátrat zde po životě. Informoval o tom 12. 12. 2017 Anthony Freeman na konferenci American Geophysical Union. Mise by měla být realizována na počest 100. výročí prvního přistání člověka na Měsíci v roce 1969 při letu Apolla 11. Ovšem tentokrát se nebude jednat o pilotovanou expedici, nýbrž o vyslání malé mezihvězdné sondy.

Jejím hlavním cílem budou exoplanety v soustavě Alfa Centauri, která je od Země vzdálena 4,37 světelného roku. Aby kosmická sonda dolétla ke svému cíli za „rozumnou“ dobu, měla by se pohybovat rychlostí alespoň 10 % hodnoty rychlosti světla. Pokud se to podaří dosáhnout, cesta k cíli výzkumu bude trvat 44 let, tzn. že by do hvězdné soustavy dorazila v roce 2113.

Jedná se o první návrh projektu, který zatím nemá jméno. Vědci také upozorňují, že technologie, které by umožnily takové rychlosti dosáhnout, zatím nejsou k dispozici. „Všechno je zatím zahaleno mlhou,“ prohlásil jeden z autorů projektu Anthony Freeman z Jet Propulsion Laboratory, NASA. Podle názoru vědců je však do roku 2069 ještě dostatek času, aby se problémy podařilo vyřešit.

Exoplaneta Proxima Centauri b v představě výtvarníka Autor: ESO/M. Kornmesser
Exoplaneta Proxima Centauri b v představě výtvarníka
Autor: ESO/M. Kornmesser
Cílem výzkumu je systém tří hvězd. Kolem dvojice Alfa Centauri A + B krouží trpasličí hvězda Proxima Centauri. Zatím byly objeveny planety u hvězdy Alfa Centauri B a u Proximy Centauri. Kolem menší z dvojice hvězd – Alfa Centauri B - obíhá přinejmenším jedna planeta o hmotnosti 1,13 hmotnosti Země. Proxima Centauri je červeným trpaslíkem, ale zatím není jisté, zda na objevené planetě Proxima Centauri b o hmotnosti 1,3 naší planety panují příznivé podmínky pro život. Červení trpaslíci jsou většinou velmi aktivní hvězdy a do okolí vyzařují nebezpečné záření a nabité částice, čímž se povrch planety stává nehostinný.

Zatím nejvzdálenější kosmickou sondou vypuštěnou ze Země je Voyager 1, který startoval v září 1977. V současné době je od Slunce více než 21 miliard kilometrů daleko a vzdaluje se rychlostí asi 61 000 km/h, což je méně než jedno procento rychlosti světla.

Pro nový projekt bude nutné mj. vyřešit pohon sondy. V úvahu připadá jaderný pohon či anihilace hmoty a antihmoty. Lze rovněž použít laserový pohon, který by měl být prověřen v rámci projektu Breakthrough Starshot vyhlášeného v roce 2016. Jeho navrhovatelem je Stephen Hawking a Yuri Milner, který do projektu vložil 100 milionů dolarů. Předpokládá se vypuštění velkého množství malých sond o hmotnosti jednoho gramu směrem k Proximě Centauri. Laserem by byly urychleny asi na 20 % rychlosti světla. Vzhledem k velkému počtu těles by některá z nich dosáhla cíle a vyslala informace na Zemi.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] mirror.co.uk
[2] dailymail.co.uk

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplanety, Alfa Centauri, NASA, Mezihvězdná sonda


39. vesmírný týden 2020

39. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko nad jihovýchodem Mars a nad ránem je vidět jasná Venuše. Na ranní obloze je vidět slabý kužel zvířetníkového světla. Nastává rovnodennost, začíná astronomický podzim. Aktivita Slunce je nízká. Zaznamenán byl jeden úspěšný čínský start, dva americké potkal odklad. Před 90 lety se narodil americký astronaut John Young, který letěl v lodích Gemini a Apollo a stihl i první lety raketoplánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Expedícia Perzeidy 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2020 získal snímek „Expedícia Perzeidy 2020“, jehož autorem je Robert Barsa   Slzy svatého Vavřince. Pravděpodobně jste toto pojmenování někdy slyšeli. Kdo byl svatý Vavřinec a proč o něm píšeme v tomto textu? Každý rok, okolo

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční halo s oběma parhelii i s dotykovým obloukem

Sluneční halo s oběma parhelii i s dotykovým obloukem. Zaznamenáno 19.9.2020 v 17:17, vyfoceno v Rousínově u Rakovníka.

Další informace »