Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA plánuje let ke hvězdám

NASA plánuje let ke hvězdám

Umělecké ztvárnění planety u nejbližší hvězdy
Autor: ESO/M. Kornmesser

NASA zvažuje možnost vyslat v roce 2069 první mezihvězdnou kosmickou sondu do soustavy Alfa Centauri a pátrat zde po životě. Informoval o tom 12. 12. 2017 Anthony Freeman na konferenci American Geophysical Union. Mise by měla být realizována na počest 100. výročí prvního přistání člověka na Měsíci v roce 1969 při letu Apolla 11. Ovšem tentokrát se nebude jednat o pilotovanou expedici, nýbrž o vyslání malé mezihvězdné sondy.

Jejím hlavním cílem budou exoplanety v soustavě Alfa Centauri, která je od Země vzdálena 4,37 světelného roku. Aby kosmická sonda dolétla ke svému cíli za „rozumnou“ dobu, měla by se pohybovat rychlostí alespoň 10 % hodnoty rychlosti světla. Pokud se to podaří dosáhnout, cesta k cíli výzkumu bude trvat 44 let, tzn. že by do hvězdné soustavy dorazila v roce 2113.

Jedná se o první návrh projektu, který zatím nemá jméno. Vědci také upozorňují, že technologie, které by umožnily takové rychlosti dosáhnout, zatím nejsou k dispozici. „Všechno je zatím zahaleno mlhou,“ prohlásil jeden z autorů projektu Anthony Freeman z Jet Propulsion Laboratory, NASA. Podle názoru vědců je však do roku 2069 ještě dostatek času, aby se problémy podařilo vyřešit.

Exoplaneta Proxima Centauri b v představě výtvarníka Autor: ESO/M. Kornmesser
Exoplaneta Proxima Centauri b v představě výtvarníka
Autor: ESO/M. Kornmesser
Cílem výzkumu je systém tří hvězd. Kolem dvojice Alfa Centauri A + B krouží trpasličí hvězda Proxima Centauri. Zatím byly objeveny planety u hvězdy Alfa Centauri B a u Proximy Centauri. Kolem menší z dvojice hvězd – Alfa Centauri B - obíhá přinejmenším jedna planeta o hmotnosti 1,13 hmotnosti Země. Proxima Centauri je červeným trpaslíkem, ale zatím není jisté, zda na objevené planetě Proxima Centauri b o hmotnosti 1,3 naší planety panují příznivé podmínky pro život. Červení trpaslíci jsou většinou velmi aktivní hvězdy a do okolí vyzařují nebezpečné záření a nabité částice, čímž se povrch planety stává nehostinný.

Zatím nejvzdálenější kosmickou sondou vypuštěnou ze Země je Voyager 1, který startoval v září 1977. V současné době je od Slunce více než 21 miliard kilometrů daleko a vzdaluje se rychlostí asi 61 000 km/h, což je méně než jedno procento rychlosti světla.

Pro nový projekt bude nutné mj. vyřešit pohon sondy. V úvahu připadá jaderný pohon či anihilace hmoty a antihmoty. Lze rovněž použít laserový pohon, který by měl být prověřen v rámci projektu Breakthrough Starshot vyhlášeného v roce 2016. Jeho navrhovatelem je Stephen Hawking a Yuri Milner, který do projektu vložil 100 milionů dolarů. Předpokládá se vypuštění velkého množství malých sond o hmotnosti jednoho gramu směrem k Proximě Centauri. Laserem by byly urychleny asi na 20 % rychlosti světla. Vzhledem k velkému počtu těles by některá z nich dosáhla cíle a vyslala informace na Zemi.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] mirror.co.uk
[2] dailymail.co.uk

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplanety, Alfa Centauri, NASA, Mezihvězdná sonda


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »