Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA plánuje let ke hvězdám

NASA plánuje let ke hvězdám

Umělecké ztvárnění planety u nejbližší hvězdy
Autor: ESO/M. Kornmesser

NASA zvažuje možnost vyslat v roce 2069 první mezihvězdnou kosmickou sondu do soustavy Alfa Centauri a pátrat zde po životě. Informoval o tom 12. 12. 2017 Anthony Freeman na konferenci American Geophysical Union. Mise by měla být realizována na počest 100. výročí prvního přistání člověka na Měsíci v roce 1969 při letu Apolla 11. Ovšem tentokrát se nebude jednat o pilotovanou expedici, nýbrž o vyslání malé mezihvězdné sondy.

Jejím hlavním cílem budou exoplanety v soustavě Alfa Centauri, která je od Země vzdálena 4,37 světelného roku. Aby kosmická sonda dolétla ke svému cíli za „rozumnou“ dobu, měla by se pohybovat rychlostí alespoň 10 % hodnoty rychlosti světla. Pokud se to podaří dosáhnout, cesta k cíli výzkumu bude trvat 44 let, tzn. že by do hvězdné soustavy dorazila v roce 2113.

Jedná se o první návrh projektu, který zatím nemá jméno. Vědci také upozorňují, že technologie, které by umožnily takové rychlosti dosáhnout, zatím nejsou k dispozici. „Všechno je zatím zahaleno mlhou,“ prohlásil jeden z autorů projektu Anthony Freeman z Jet Propulsion Laboratory, NASA. Podle názoru vědců je však do roku 2069 ještě dostatek času, aby se problémy podařilo vyřešit.

Exoplaneta Proxima Centauri b v představě výtvarníka Autor: ESO/M. Kornmesser
Exoplaneta Proxima Centauri b v představě výtvarníka
Autor: ESO/M. Kornmesser
Cílem výzkumu je systém tří hvězd. Kolem dvojice Alfa Centauri A + B krouží trpasličí hvězda Proxima Centauri. Zatím byly objeveny planety u hvězdy Alfa Centauri B a u Proximy Centauri. Kolem menší z dvojice hvězd – Alfa Centauri B - obíhá přinejmenším jedna planeta o hmotnosti 1,13 hmotnosti Země. Proxima Centauri je červeným trpaslíkem, ale zatím není jisté, zda na objevené planetě Proxima Centauri b o hmotnosti 1,3 naší planety panují příznivé podmínky pro život. Červení trpaslíci jsou většinou velmi aktivní hvězdy a do okolí vyzařují nebezpečné záření a nabité částice, čímž se povrch planety stává nehostinný.

Zatím nejvzdálenější kosmickou sondou vypuštěnou ze Země je Voyager 1, který startoval v září 1977. V současné době je od Slunce více než 21 miliard kilometrů daleko a vzdaluje se rychlostí asi 61 000 km/h, což je méně než jedno procento rychlosti světla.

Pro nový projekt bude nutné mj. vyřešit pohon sondy. V úvahu připadá jaderný pohon či anihilace hmoty a antihmoty. Lze rovněž použít laserový pohon, který by měl být prověřen v rámci projektu Breakthrough Starshot vyhlášeného v roce 2016. Jeho navrhovatelem je Stephen Hawking a Yuri Milner, který do projektu vložil 100 milionů dolarů. Předpokládá se vypuštění velkého množství malých sond o hmotnosti jednoho gramu směrem k Proximě Centauri. Laserem by byly urychleny asi na 20 % rychlosti světla. Vzhledem k velkému počtu těles by některá z nich dosáhla cíle a vyslala informace na Zemi.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] mirror.co.uk
[2] dailymail.co.uk

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplanety, Alfa Centauri, NASA, Mezihvězdná sonda


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »