Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Jaký je film PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková?

Jaký je film PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková?

Jaký je film PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková?
Autor: ČAS.

V úterý 16. února 2016 jsme díky vstřícnosti slovenské režisérky a dokumentaristky paní Lenky Moravčíkové-Chovanec a produkční společnosti Hitchhiker Cinema mohli shlédnout ve světové premiéře dokumentární film „Prvá: Ludmila Pajdušáková”. Na Slovensku bude uveden o něco později na filmovém festivalu Febiofest 2016. Dokument vznikl v rámci cyklu mapujícího osudy slovenských žen, které ve svých oborech dosáhly jistého prvenství. Projekce filmu proběhla jako součást semináře Odborné skupiny pro historii astronomie a díky spolupořadatelství Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se tak kromě členů a příznivců historie astronomie mísili v obecenstvu astronomové, historici, etnologové i samotní studenti. A filmový zážitek to byl velmi příjemný.

RNDr. Ludmila Pajdušáková své renomé získala krátce po 2. světové válce objevem hned několika komet a zcela jistě ji lze považovat za první astronomku moderní slovenské astronomie. Tím však vědecká aktivita Ludmily Pajdušákové prakticky skončila a plně převážila osobní ambice vést respektovaný vědecký ústav. Své touze podřídila všechny další kroky. Paní Lenka Moravčíková-Chovanec v mimořádně silném portrétu ženy až s nebývalou precizností vykreslila cestu dr. Pajdušákové od katedry zapadlé vesnické školy do křesla ředitelky vysokohorské hvězdárny na Skalnatém Plese. To v roce 1958 obsadila jen díky silné podpoře komunistické strany a setrvala v něm dlouhých 21 let až do své smrti v roce 1979.

Jan Vondrák, předseda ČAS, a Štěpán Kovář děkují paní Lence Moravčíkové-Chovanec za představení dokumenu. Autor: Rostislav Štork.
Jan Vondrák, předseda ČAS, a Štěpán Kovář děkují paní Lence Moravčíkové-Chovanec za představení dokumenu.
Autor: Rostislav Štork.
Předestřený příběh v nás všech rezonoval ještě dlouho po závěrečných titulcích. Na jedné straně jsme viděli úspěšnou objevitelku komet, křehkou a svým způsobem i hezkou ženu. Na straně druhé pak slovy její vlastní neteře „diktátorský typ ženy, které se někdy až bála” a jak doplnil Vladimír Bahýl: „Kdo se ji postavil, toho prostě zválcovala.” Velmi dojemné a lidsky blízké bylo vzpomínání dvou starších obyvatel ze zapadlé chatrče - ty Ludmila Pajdušáková učila na počátku své pedagogické dráhy, tehdy ještě bez podpory komunistické strany.

Jiří Grygar vzpomíná na Ľudmilu Pajdušákovou. Autor: Rostislav Štork
Jiří Grygar vzpomíná na Ľudmilu Pajdušákovou.
Autor: Rostislav Štork
Příběh Ludmily Pajdušákové v dokumentu pomohli rozkrýt zejména astrofyzik Jiří Grygar, Ludmilou Pajdušákovou vyhození astronomové Vladimír Bahýl a Jiří Lexa, který po ztrátě vědeckého místa na Skalnatém Plese pracoval jako manuální pracovník v překladišti. V dokumentu vzpomínali i někteří její bývalí kolegové. Rešeršní práce se ujal mladý historik Martin Macháček. Celý filmařský tým předvedl vynikající souhru a působení dr. Ludmily Pajdušákové v moderní slovenské astronomii objektivně, věcně a velmi citlivě popsal. Znamenité animace pak celému dílu dodaly neotřelý estetický rozměr.

Filmový dokument Lenky Moravčíkové-Chovanec zaplnil další z bílých míst naší nedávné historie. Ukázal, že je velmi potřebné se tématům vědy v zajetí komunistické ideologie věnovat a se ctí se této výzvě postavil. Vznikl mimořádný film evropského formátu, který znamenitě obohatil jak obor historie vědy tak i československou dokumentární tvorbu.

Video: Upoutávka k filmu „Prvá: Ľudmila Pajdušáková”
(autor: Lenka Moravčíková-Chovanec)

Více o dokumentárním filmu: http://www.kinema.sk

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Nenechte si ujít: Nový dokumentární film „Prvá: Ľudmila Pajdušáková”
[2] Ľudmila Pajdušáková v Síni slávy ČAS



O autorovi

Štěpán Kovář

Štěpán Kovář

Ing. Štěpán Kovář, PhD. se věnuje především historii astronomie 20. století. Jeho dlouholetým tématem je architektura a vývoj astronomických observatoří. V letech 2001-2004 se podílel na vedení České astronomické společnosti. Je autorem několika monografií a dokumentárních fotografických výstav. V letech 2003 - 2008 pracoval v Evropské laboratoři pro nukleární výzkum (CERN) v Ženevě jako software engineer.

Štítky: Ludmila Pajdušáková, Film PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »