Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Pardubická hvězdárna: Nenechte si ujít výstavu a knihu Petra Horálka

Pardubická hvězdárna: Nenechte si ujít výstavu a knihu Petra Horálka

Výstava Sedm perel astronomie na pardubické hvězdárně.
Autor: Hvězdárna b. A. Krause Pardubice.

Na Noc vědců připravuje pardubická hvězdárna bohatý program plný novinek. Tou nejlákavější by se mohla stát zbrusu nová výstava cestovatele, fotografa a popularizátora astronomie Petra Horálka. Výstava s názvem "Sedm perel astronomie" přiblíží návštěvníkům prostřednictvím autorových fotografií sedm nejkrásnějších či nejvzácnějších astronomických úkazů, o které by žádný smrtelník neměl přijít, a na několika panelech nám připomene i problematiku světelného znečištění.

Výstavu jsme s Petrem Horálkem vytvořili nejen k příležitosti Evropské noci vědců 30. září 2016, ale také nové knihy "Dobytí jižního hvězdnatého ráje", která je velmi hluboce spjata s pardubickou hvězdárnou, a na český a slovenský trh jde již 19. září. Jak v knize, tak na výstavě Petr popisuje jedny z nejkrásnějších úkazů na noční obloze, za kterými se rozhodně vyplatí cestovat. Výstava samotná je koncipovaná tak, abyste měli možnost nahlédnout do zákulisí každého ze sedmi pozoruhodných úkazů, vychutnat si je v plné fotografické kráse, ale také zjistit, zda a kdy se některých z nich na nebi opravdu dočkáte. Takže se máte na co těšit!

Petr Komárek, vedoucí pardubické hvězdárny

Pozvánka k sedmi nejpozoruhodnějším úkazům na obloze

Výstava - jak už sám název napovídá - je věnována nejkrásnějším nebo nejvzácnějším nebeským úkazům, o jaké by smrtelník neměl přijít. Na nápad "sedmi perel astronomie" přivedl Petra Horálka známý královéhradecký astronom a pozorovatel noční oblohy Martin Lehký. Právě jeho fascinace mimořádnými astronomickými úkazy přivedla Petra Horálka na myšlenku vytvořit stejnojmennou přednášku, se kterou cestuje po hvězdárnách v Česku a na Slovensku.

Sedm perel astronomie je takových sedm nejkrásnějších nebo nejvzácnějších astronomických úkazů, které chytnou za srdce i toho největšího laika. Něco jako sedm divů světa. Ačkoliv některé z nich můžeme mimořádně přesně předpovědět, je každý z nich studnou nových a i na dnešní technicky pokročilou dobu fascinujících objevů. Na obloze je takových sedm perel astronomie, které by měl každý pozemšťan aspoň jednou zažít, než zemře. A právě tyto krásné či vzácné jevy si můžete nyní vychutnat prostřednictvím výstavy, kterou jsme vytvořili s pardubickou hvězdárnou, ve foyer nejvyššího mezipatra v DDM DELTA na Gorkého ulici v Pardubicích. Výstava je vytvořena převážně z mých fotografií, ale je třeba zmínit, že na některých jsem se jen spolupodílel. Velké poděkování tak patří například profesoru Miloslavu Druckmüllerovi, Janu Sládečkovi nebo klukům ze skupiny Safra-Go.cz, která pořádá výlety do jižní Afriky.

Petr Horálek, fotograf a spoluautor výstavy

Mimo těch 7 úkazů, které už mírně odhaluje úvodní plakát, se podíváme i na "perlu osmou", čím dál větší vzácnost, o které si ani neuvědomujeme, že se o ni pomalu připravujeme. A to světelným znečištěním nepoznamenanou hvězdnou oblohu. Ta je (zdaleka nejen) podle Horálka čím dál více opomíjeným přírodním dědictvím, o které se bohužel neúčelným a škodlivým svícením z měst připravujeme. To bude ostatně tématem i přednášky "Bacha, foton!", na kterou se můžete těšit v rámci Noci vědců před samotným odhalením výstavy.

Petr Horálek - vyslanec krás noční oblohy

Z výstavy Sedm perel astronomie: Petr Horálek je vyslancem krás noční oblohy. Autor: Hvězdárna b. A. Krause Pardubice.
Z výstavy Sedm perel astronomie: Petr Horálek je vyslancem krás noční oblohy.
Autor: Hvězdárna b. A. Krause Pardubice.
Petr Horálek se narodil v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat astronomický kroužek místní Hvězdárny barona Artura Krause (v tehdejší DDM DELTA) pod vedením Václava Knolla (1964-2010). Astronomie ho neopustila ani na střední škole a rozhodl se ji studovat i dále. Při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se "na volné noze" věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze – zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě.  Je autorem populární knihy Tajemná zatmění, která právě tyto úchvatné úkazy zevrubně popisuje. V roce 2015 se stal prvním českým Foto-vyslancem Evropské jižní observatoře (ESO), se kterou úzce spolupracuje i nadále. Mohl tak fotit noční oblohu v tom nejodlehlejší místě světa, v chilské poušti Atacama. Jeho fotografie už několikrát vybrala NASA jako prestižní Astronomický snímek dne (APOD). V říjnu 2015 po něm byla za jeho zásluhy pojmenována planetka 6822 Horálek, která obíhá Slunce v prostoru mezi Marsem a Jupiterem.

Noc vědců: Odhalení výstavy ruku v ruce s novou knihou!

Jak již bylo zmíněno, výstava Petra Horálka na pardubické hvězdárně, v nejvyšších patrech DDM DELTA (odl. pracoviště DDM ALFA) na Gorkého ulici, bude odhalena v pátek 30. září ve 21:30 v rámci Evropské noci vědců. Mimo výstavu se podíváme na problematiku světelného znečištění, která bude tématem přednášky Ing. Marka Bálského z FEL v Praze. Ten nás ve svém povídání nazvaném "Bacha, foton!" zavede do problematiky regulace tohoto globálního problému u nás i ve světě.

Touto cestou také připomínáme novou cestopisnou knihu Petra Horálka s názvem Dobytí jižního hvězdnatého ráje, která vychází již dnes 19. září v nakladatelství Albatros a svým obsahem se významně dotkne i expedic SAROS, pořádaných pardubickou hvězdárnou. Poutavé čtení tak vřele doporučujeme! Ostatně můžete se nechat navnadit i krátkým videem, které shrnuje nejdramatičtější momenty z knihy.

Video: Dobytí jižního hvězdnatého ráje - upoutávka na knihu
(autor: albatrosmedia.cz)

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích
[2] Noc vědců 2016 v Česku
[3] Petr Horálek – Stránky astrofotografa
[4] Kniha Dobytí jižního hvězdnatého ráje
[5] O světelném znečištění na stránkách Astro.cz
[6] Síň slávy ČAS – Martin Lehký
[7] Skupina Safra-Go.cz

Převzato: Facebook pardubické hvězdárny



O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).

Štítky: Hvězdárna barona Artura Krause, Fotografická výstava, Světelné znečištění, Noc vědců 2016, Petr Horálek, Pardubice


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »