Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Prestižní snímek dne NASA z Česka

Prestižní snímek dne NASA z Česka

Astronomický snímek dne NASA 23. prosince 2016: Kdysi dávno za zimního slunovratu.
Autor: Petr Horálek.

NASA v rámci prestižního Astronomického snímku dne (APOD – Astronomy Picture Of the Day), který každý den ukazuje nejzajímavější astronomickou fotografii světa, publikovala v pátek 23. prosince 2016 snímek Petra Horálka „Kdysi dávno za zimního slunovratu“. Za celou dvacetiletou historii APODu je to jen popáté, kdy snímek dne NASA ukazuje nějaký vzácný pohled nad Českem, a zároveň již potřetí jde o snímek stejného autora, Petra Horálka.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 23. prosince 2016

APOD je zkratka pro Astronomy Picture Of the Day (NASA), tedy Astronomický snímek dne NASA. Jeho mottem je „Objevujte vesmír!“ Každý den je představen jiný obrázek nebo fotografie našeho fascinujícího vesmíru, spolu se stručným vysvětlením napsaným profesionálními astronomy. Těmi jsou dr. Robert Nemiroff a dr. Jerry Bonnell. Od roku 1999 je také dostupný s českým překladem, o který se každý den stará Ing. Josef Chlachula, spoluzakladatel webu České astronomické společnosti Astro.cz.

Za celou 21letou historii  APODu bylo publikováno pouze 20 snímků pořízených či spolu-pořízených českými fotografy, z nichž pouze 5 vzniklo přímo nad českou krajinou a zaznamenávají tak nějaký významný úkaz nad naším územím. Prvním byl 19. února 1999 snímek dr. Pavla Spurného z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově „Obrázek stopy bolidu“, druhý z 10. dubna 2000 Jana Šafáře z Brna s názvem „Polární záře svítící nad hvězdárenskou kopulí“ a třetí až po 15 let dlouhé přestávce od fotografa Petra Horálka „Venuše, Jupiter a noční svítící mraky“ z 1. července 2015.  Letos se malým zázrakem umístily v prestižním výběru další tři Horálkovy snímky, z nichž dva byly opět pořízeny z Česka. Tím čtvrtým APODem z Česka byl snímek „Úplněk nad Brnem“ ze 16. září 2016 a čerstvým pátým předvánoční „Kdysi dávno za zimního slunovratu“. Více o APODu a fotografiích českých autorů včetně českých průvodních textů k těmto snímkům naleznete na www.astro.cz/apod/about.

Astronomický snímek dne NASA 23. prosince 2016 ukazuje nezvyklou panoramatickou fotografii v projekci tzv. malé planety. Stojí na ní sám autor na břehu Sečské přehrady a vyhlíží směrem nad obzor k jasné planetě Venuši, která je právě v průběhu letošní zimy nejlépe vidět nad jihozápadem jako „Večernice“. Kromě toho lze vidět oblouk Mléčné dráhy, jdoucí díky zvolené projekci do stran, stopy zvířat ve sněhu a nad vzdálenými lampami se tyčí jasné světelné sloupy, které se vytvořily na padajících ledových krystalcích v mrazivém vzduchu a které jen dodaly – podle slov autora – kompozici ještě větší nádech „kouzelna“. Celá kompozice připomíná „Malého prince“ od Antoina de Saint-Exupéryho, což byl také autorův záměr, a právě toto zaujalo správce APODu natolik, že byl snímek nakonec vybrán.

Pro autora samotného je to příjemný úspěch – jde již o osmé zveřejnění jeho snímku v APODu od roku 2014, třetí pořízený z Česka a zároveň druhý ukazující nějaký astronomický pohled nad Sečskou přehradou, která je autorovi velmi blízká. Symbolikou také je, že první úspěšný snímek ze Sečské přehrady vznikl okolo letního slunovratu, tento druhý okolo zimního slunovratu a v obou případech je na něm zachycena nějaká osoba sledující planetu Venuši.

Kontakt a další informace:
 

Petr Horálek
Autor Astronomického snímku dne NASA z 23. prosince 2016
Email: horalek.peter@gmail.com
Mobil: 736 124 431
Web s dalšími snímky: www.astronom.cz/horalek

Pavel Suchan
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
Email: suchan@astro.cz
Mobil: 737 322 815

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] APOD: Kdysi dávno za zimního slunovratu
[3] O APODu - Astronomickém snímku dne NASA



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Petr Horálek, Astronomický snímek dne, Tisková zpráva


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »