Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Prestižní snímek dne NASA z Česka

Prestižní snímek dne NASA z Česka

Astronomický snímek dne NASA 23. prosince 2016: Kdysi dávno za zimního slunovratu.
Autor: Petr Horálek.

NASA v rámci prestižního Astronomického snímku dne (APOD – Astronomy Picture Of the Day), který každý den ukazuje nejzajímavější astronomickou fotografii světa, publikovala v pátek 23. prosince 2016 snímek Petra Horálka „Kdysi dávno za zimního slunovratu“. Za celou dvacetiletou historii APODu je to jen popáté, kdy snímek dne NASA ukazuje nějaký vzácný pohled nad Českem, a zároveň již potřetí jde o snímek stejného autora, Petra Horálka.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 23. prosince 2016

APOD je zkratka pro Astronomy Picture Of the Day (NASA), tedy Astronomický snímek dne NASA. Jeho mottem je „Objevujte vesmír!“ Každý den je představen jiný obrázek nebo fotografie našeho fascinujícího vesmíru, spolu se stručným vysvětlením napsaným profesionálními astronomy. Těmi jsou dr. Robert Nemiroff a dr. Jerry Bonnell. Od roku 1999 je také dostupný s českým překladem, o který se každý den stará Ing. Josef Chlachula, spoluzakladatel webu České astronomické společnosti Astro.cz.

Za celou 21letou historii  APODu bylo publikováno pouze 20 snímků pořízených či spolu-pořízených českými fotografy, z nichž pouze 5 vzniklo přímo nad českou krajinou a zaznamenávají tak nějaký významný úkaz nad naším územím. Prvním byl 19. února 1999 snímek dr. Pavla Spurného z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově „Obrázek stopy bolidu“, druhý z 10. dubna 2000 Jana Šafáře z Brna s názvem „Polární záře svítící nad hvězdárenskou kopulí“ a třetí až po 15 let dlouhé přestávce od fotografa Petra Horálka „Venuše, Jupiter a noční svítící mraky“ z 1. července 2015.  Letos se malým zázrakem umístily v prestižním výběru další tři Horálkovy snímky, z nichž dva byly opět pořízeny z Česka. Tím čtvrtým APODem z Česka byl snímek „Úplněk nad Brnem“ ze 16. září 2016 a čerstvým pátým předvánoční „Kdysi dávno za zimního slunovratu“. Více o APODu a fotografiích českých autorů včetně českých průvodních textů k těmto snímkům naleznete na www.astro.cz/apod/about.

Astronomický snímek dne NASA 23. prosince 2016 ukazuje nezvyklou panoramatickou fotografii v projekci tzv. malé planety. Stojí na ní sám autor na břehu Sečské přehrady a vyhlíží směrem nad obzor k jasné planetě Venuši, která je právě v průběhu letošní zimy nejlépe vidět nad jihozápadem jako „Večernice“. Kromě toho lze vidět oblouk Mléčné dráhy, jdoucí díky zvolené projekci do stran, stopy zvířat ve sněhu a nad vzdálenými lampami se tyčí jasné světelné sloupy, které se vytvořily na padajících ledových krystalcích v mrazivém vzduchu a které jen dodaly – podle slov autora – kompozici ještě větší nádech „kouzelna“. Celá kompozice připomíná „Malého prince“ od Antoina de Saint-Exupéryho, což byl také autorův záměr, a právě toto zaujalo správce APODu natolik, že byl snímek nakonec vybrán.

Pro autora samotného je to příjemný úspěch – jde již o osmé zveřejnění jeho snímku v APODu od roku 2014, třetí pořízený z Česka a zároveň druhý ukazující nějaký astronomický pohled nad Sečskou přehradou, která je autorovi velmi blízká. Symbolikou také je, že první úspěšný snímek ze Sečské přehrady vznikl okolo letního slunovratu, tento druhý okolo zimního slunovratu a v obou případech je na něm zachycena nějaká osoba sledující planetu Venuši.

Kontakt a další informace:
 

Petr Horálek
Autor Astronomického snímku dne NASA z 23. prosince 2016
Email: horalek.peter@gmail.com
Mobil: 736 124 431
Web s dalšími snímky: www.astronom.cz/horalek

Pavel Suchan
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
Email: suchan@astro.cz
Mobil: 737 322 815

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] APOD: Kdysi dávno za zimního slunovratu
[3] O APODu - Astronomickém snímku dne NASA



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Petr Horálek, Astronomický snímek dne, Tisková zpráva


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »