Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru - Jak se staví CubeSaty

Rozhovory o vesmíru - Jak se staví CubeSaty

Osmý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

Konečně jsme se sešli opět osobně a natočili pro vás další díl Rozhovorů o vesmíru. V novinkách probíráme nečekané výsledky projektu Dark Energy Survey a v hlavním tématu se Norbi dělí o příběh nedávno vypuštěného CubeSatu GRBAlpha.

Pokrok v miniaturizaci, urychlený zejména průmyslem mobilních telefonů, otevřel dveře i novému druhu vědeckých satelitů, tzv. CubeSatům. Tyto “kostky” o objemu několika málo litrů a hmotnosti pár kilogramů plní už několik let roli testovacích platforem pro nové vesmírné technologie, ale našly i komerční a vědecké uplatnění.

Jedním s nejambicióznějších plánů pro věděcké využití je síť tvořena minimálně 9 CubeSaty, vybavenými detektory gamma fotonů. Taková síť by byla schopna nepřetržitě monitorovat celou oblohu a určit přibližnou polohu všech příchozích gamma záblesků, čehož současné družice nejsou ani zdaleka schopny.

Prvním želízkem v ohni této sítě je CubeSat GRBAlpha, který byl vypuštěn v březnu z Bajkonuru a na jehož vývoji se podíleli kolegové z našeho ústavu spolu s dalšími slovenskými, maďarskými a japonskými kolegy.

Poslechněte si příběh, jak celý nápad vznikl, jak přes všechny počáteční pochybnosti dospěl až k realizaci a jak vypadají vyhlídky pozorování gamma záblesků pomocí CubeSatů, na kterém se českoslovenští vědci výrazně podíleli.

Osmý díl Rozhovorů o vesmíru najdete na: https://youtu.be/0UU9nFQIUwY




O autorovi

Václav Glos

Václav Glos

Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako PR koordinátor. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií, produkcí popularizačních videí, organizací událostí pro širokou veřejnost, studenty a zájemce o studium a koordinování astronomického kroužku.

Štítky: Dark Energy Survey, VZLUSat-2, GRBAlpha, GRB, CubeSats, Cubesat, Samuel Kováčik, Norbert Werner, Vidcast, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »