Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru – Nejhlubší snímky vesmíru

Rozhovory o vesmíru – Nejhlubší snímky vesmíru

Devatenáctý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

S deep fieldy se to mělo podobně jako s mnoha dalšími odvážnými nápady – vytáhly se během pauzy na kafe a ne všichni se hrnuli do jejich realizace. Naštěstí v týmu Hubbleova vesmírného dalekohledu zvítězila zvědavost nad opatrností a mnohahodinová expozice na první pohled prázdné části oblohy odhalila více než 1500 galaxií. V dalším díle Rozhovorů si povíme více o těchto nejhlubších snímcích vesmíru a taky o tom, co jsme se dozvěděli z prvního deep fieldu pořízeného Vesmírným dalekohledem Jamese Webba.

Hubbleovo ultrahluboké pole je snímek, jehož prohlížením strávil několik dechberoucích minut snad každý z nás. Na 11 dní dlouhé expozici malého kousku oblohy o ploše pouhé setiny měsíčního úplňku najdeme téměř 10 000 galaxií. Světlo těch nejvzdálenějších a nejčervenějších galaxií na snímku k nám přišlo z doby zhruba 800 milionů let po velkém třesku a putovalo k nám tedy 13 miliard let.

Hubbleův vesmírný dalekohled (HST) ovšem zdaleka není ideální přístroj na pozorování těch nejvzdálenějších galaxií. Světlo takových galaxií je kvůli rozpínání vesmíru výrazně posunuto do delších infračervených vlnových délek, z kterých je HST schopný zachytit jen malou část. Zde přichází na řadu Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), který už na svém prvním hlubokém snímku překonal rekord HST, přičemž mu stačila méně než dvacetina expoziční doby.

Co dalšího jsme se z nejhlubšího snímku JWST dozvěděli? Jak dobře rozumíme ranému vesmíru a co můžeme čekat od nové generace nových vesmírných dalekohledů? To vše diskutujeme v dalším díle Rozhovorů o vesmíru.

Epizodu najdete na: https://youtu.be/lGg92kwP-98




O autorovi

Václav Glos

Václav Glos

Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako PR koordinátor. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií, produkcí popularizačních videí, organizací událostí pro širokou veřejnost, studenty a zájemce o studium a koordinování astronomického kroužku.

Štítky: Raný vesmír, Webbovo první hluboké pole, Ultra hluboké pole, Jwst, Vesmírný dalekohled Jamese Webba, HST, Hubbleův vesmírný dalekohled, Samuel Kováčik, Norbert Werner, Vidcast, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU


26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mezinárodní stanice ISS stoupá nad obzor

Další informace »