Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru – Rádiové galaxie

Rozhovory o vesmíru – Rádiové galaxie

Čtrnáctý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

V době svého objevu rádiové galaxie ve vědecké komunitě nevzbudily příliš velkou pozornost. Dnes ale víme, že jsou to jedny z nejvýznamnějších objektů, které formují náš vesmír. Zjistěte, jak rádiové galaxie pozorujeme, co jsme o nich schopni zjistit, ale také to, čemu stále nerozumíme.

Při prvním pohledu na rádiovou galaxii většinou člověka nejvíce překvapí rozměr rádiové emise, která je mnohokrát rozměrnější než samotná galaxie. Jaký mechanismus může být schopný “vyfouknout” plyn z centra galaxie až daleko za její okraj? Mohla by za tím být supermasivní černá díra, kterou najdeme v centru většiny galaxii? Černá díra ale umí materiál jen přitahovat a pohlcovat, tak jak by mohla být zodpovědná za jeho vystřelení ven z galaxie?

Černá díra na své okolí však nepůsobí jen gravitačně. Vysvětlení přináší druhý základní parametr černé díry a tím je její magnetické pole. Toto magnetické pole při interakci s magnetickým polem rychle rotujícího akrečního disku v blízkosti černé díry vytváří tzv. jety, tedy jedním směrem urychlené proudy částic s rychlostmi blízkými rychlosti světla.

Zajímá Vás, čím rádiové galaxie pozorujeme, jak určujeme výkony jetů, jak rychle se tyto výkony můžou měnit a jak z parametrů rázové vlny zjišťujeme rychlost vyfukovaného plynu? Pak si pusťte další epizodu Rozhovorů o vesmíru, do které jsme si pozvali naše studenty, kteří se právě těmto otázkám věnovali ve svých závěrečných pracích.

Video najdete na: https://youtu.be/QWOd51t7OIw




O autorovi

Václav Glos

Václav Glos

Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako zástupce pro styk s veřejností. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií pod vedení dr. Jungwierta. Ve zbylém čase popularizátor přírodních věd působící na Hvězdárně Vyškov jako demonstrátor večerních programů a správce pozorovací techniky. Spoluzakladatel Astronomického kroužku v Brně.

Štítky: VZLUSat-2, Studium, Agn, Very large array, Rádiové galaxie, Samuel Kováčik, Norbert Werner, Vidcast, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU


32. vesmírný týden 2022

32. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 8. do 14. 8. 2022. Měsíc bude v úplňku. Planety Jupiter, Saturn a Mars jsou vidět již o půlnoci, ale stále je ideální je pozorovat až v druhé půlce noci a ráno. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid, ale ruší je svit Měsíce v úplňku. Zažili jsme šest startů raket během 20 hodin. Čtyři mise mířily na oběžnou dráhu, jeden let byl suborbitální a jedna raketa vynesla sondu na cestu k Měsíci. Před 60 lety se uskutečnil simultánní let kosmických lodí Vostok 3 a Vostok 4. Před 145 lety byl objeven měsíc Marsu nazvaný Deimos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6543 (PK 096+29.1)  Kočičí oko - Cat's Eye

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2022 získal snímek „Kočičí oko“, jehož autorem je Roman Hujer Astronomie je poetická věda. Objektům na obloze, které nesou většinou místo názvu písmenné a číselné kódy označující pořadové číslo v tom kterém astronomickém katalogu, astronomové často

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pelikán, IC 5070

Pelikán alebo IC 5067/70 je emisná hmlovina v súhvezdí Labuť, ktorá dostala názov podľa svojho tvaru. 288x150 sec. Lights ISO1600, master bias, 80 flats

Další informace »