Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru – Rádiové galaxie

Rozhovory o vesmíru – Rádiové galaxie

Čtrnáctý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

V době svého objevu rádiové galaxie ve vědecké komunitě nevzbudily příliš velkou pozornost. Dnes ale víme, že jsou to jedny z nejvýznamnějších objektů, které formují náš vesmír. Zjistěte, jak rádiové galaxie pozorujeme, co jsme o nich schopni zjistit, ale také to, čemu stále nerozumíme.

Při prvním pohledu na rádiovou galaxii většinou člověka nejvíce překvapí rozměr rádiové emise, která je mnohokrát rozměrnější než samotná galaxie. Jaký mechanismus může být schopný “vyfouknout” plyn z centra galaxie až daleko za její okraj? Mohla by za tím být supermasivní černá díra, kterou najdeme v centru většiny galaxii? Černá díra ale umí materiál jen přitahovat a pohlcovat, tak jak by mohla být zodpovědná za jeho vystřelení ven z galaxie?

Černá díra na své okolí však nepůsobí jen gravitačně. Vysvětlení přináší druhý základní parametr černé díry a tím je její magnetické pole. Toto magnetické pole při interakci s magnetickým polem rychle rotujícího akrečního disku v blízkosti černé díry vytváří tzv. jety, tedy jedním směrem urychlené proudy částic s rychlostmi blízkými rychlosti světla.

Zajímá Vás, čím rádiové galaxie pozorujeme, jak určujeme výkony jetů, jak rychle se tyto výkony můžou měnit a jak z parametrů rázové vlny zjišťujeme rychlost vyfukovaného plynu? Pak si pusťte další epizodu Rozhovorů o vesmíru, do které jsme si pozvali naše studenty, kteří se právě těmto otázkám věnovali ve svých závěrečných pracích.

Video najdete na: https://youtu.be/QWOd51t7OIw




O autorovi

Václav Glos

Václav Glos

Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako PR koordinátor. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií, produkcí popularizačních videí, organizací událostí pro širokou veřejnost, studenty a zájemce o studium a koordinování astronomického kroužku.

Štítky: VZLUSat-2, Studium, Agn, Very large array, Rádiové galaxie, Samuel Kováčik, Norbert Werner, Vidcast, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc nad hladinou Labe

Fotka Měsíce nad hladinou Labe

Další informace »