Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  V Brně odhalí Fantoma vesmíru

V Brně odhalí Fantoma vesmíru

Hvězdárna a planetárium Brno v české premiéře promítne představení Fantom vesmíru – hon na temnou hmotu. A ten vypráví, jak jinak, historii temné hmoty, která se začala psát okamžikem velkého třesku a dnes dospěla do kapitoly odehrávající se v největším vědeckém zařízení, které kdy člověk sestavil, ve Velkém hadronovém urychlovači – LHC. Jde o největší záhadu současné vědy, na hranici – a možná až za ní – mystiky.

Skutečně. Astronomové už několik tisíc roků zkoumají svět kolem nás. Snaží se pochopit chování jednotlivých hvězd, mapují rozložení milionů galaxií v kosmickém prostoru, sledují pohyb obrovských oblaků plynu a prachu, poznávají vlastnosti černých děr i planet mimo Sluneční soustavu. Před pár desetiletími ale vědci zjistili, že je všechno úplně jinak. Na konci 20. století se totiž ukázalo, že je ve vesmíru mnohem více látky než doopravdy vidíme. Horký plyn, hvězdy i galaxie – to všechno se proměnilo v bezvýznamné kulisy. Drtivá většina látky ve vesmíru nevydává žádné světlo, teplo, rádiové ani jiné záření. Celých 95 procent vesmíru tvoří temná hmota a temná energie. Co jsou vlastně zač? Nevíme. Chybějí nám slova, kterými bychom je popsali!

Pořad Fantom vesmíru – hon na temnou hmotu vznikl díky spolupráci s laboratoří CERN. K jedinečnému zobrazení náročných fyzikálních jevů přitom s úspěchem využívá právě digitální planetárium s polokulovitou projekční plochou. Svým dílem přispěli i pracovníci laboratoře v Berkeley, Michiganské státní univerzity, natáčelo se také ve Stanfordově podzemním výzkumném zařízení v Jižní Dakotě.

 

 

Podívejte se na trailer Fantom vesmíru - hon na temnou hmotu

 

V představení se dozvíte, jak byla temná hmota vůbec nalezena. Budete sledovat “tanec hvězd” v Galaxii v Andromedě, dostanete se hluboko pod zemský povrch, do bývalého zlatého dolu, kde se dnes nachází nejcitlivější detektor temné hmoty. A nejen to. Stanete se svědky mezinárodní spolupráce řady vědeckých týmů, které se snaží rozlousknout tuto největší záhadu všech dob.

Český překlad zajistili pracovníci Hvězdárny a planetária Brno ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem v Hradci Králové. Namluvil Petr Štěpán z Městského divadla Brno. Součástí projekce je i pořad Astronom v každém z nás, který se věnuje příkladům mezinárodní spolupráce. Nezapomene se ani na krátké povídání o viditelné části našeho vesmíru – sice bezvýznamné, ale pro nás, viditelné lidi, nejdůležitější. Ostatně, stačí kliknout na www.hvezdarna.cz a hned budete vědět, kdy se na Fantoma vesmíru přijít podívat!




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


46. vesmírný týden 2019

46. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 11. 11. do 17. 11. 2019. Měsíc bude v úplňku. Merkur projde v pondělí před kotoučem Slunce. Večer za soumraku je vidět Jupiter a Saturn, ale velmi nízko na jihozápadě už se objevuje i jasná Venuše jako Večernice. Ráno je vidět Mars. Povedl se pěkný zákryt planetkou Sylvia a máme před sebou další zajímavé zákryt hvězd planetkou i Měsícem. Boeing provedl úspěšný test úniku Starlineru z rampy, ačkoli jeden z padáků selhal. SpaceX vyšle po delší odmlce další Falcon 9 s družicemi Starlink, a to s několika prvenstvími. Na ISS mají vystoupit do kosmu Andrew Morgan a Luca Parmitano. Před 50 lety odstartovala k Měsíci posádka v kosmické lodi Apollo 12.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko s Merkúrom a stopou po lietadle 11. 11. 2019

Fotené v primárnom ohnisku refraktora Celestron Astromaster 90/1000 EQ so Sony Alpha 3000. Použitý filter Astrosolar (vizuálna verzia). Mierne upravený jas a kontrast v programe GIMP. Čas 14:44, ISO 400, exp. 1/205 sek.,

Další informace »