Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Astrofyzik Jiří Grygar obdržel čestné občanství města Litomyšl

Astrofyzik Jiří Grygar obdržel čestné občanství města Litomyšl

Jiří Grygar obdržel čestné občanství města Litomyšle.
Autor: Archív města Litomyšl.

Čestný předseda České astronomické společnosti, astrofyzik a pracovník Fyzikálního ústavu AV ČR  Dr. Jiří Grygar obdržel 20. října 2016 čestné občanství města Litomyšl, a to za vynikající celoživotní vědeckou práci, občanské postoje a mimořádný vztah k městu Litomyšl. 

Společná tisková zpráva ČAS a města Litomyšl ze dne 21. října 2016

O udělení čestného občanství města Litomyšle astrofyzikovi RNDr. Jiřímu Grygarovi, CSc. rozhodli zastupitelé města v září. Slavnostní akt se uskutečnil 20. října v zámecké jízdárně v Litomyšli. „Za 25 let, které uplynuly od mé první návštěvy, jsem sledoval proměnu Litomyšle v českou perlu mezi městy. Když mám možnost, tak cizincům říkám, že Praha je prima, ale na druhé straně musí jet do Litomyšle,“ sdělil při předávání ceny Jiří Grygar, který při děkovné řeči několikrát vzpomněl na litomyšlského rodáka a světové známého astrofyzika Zdeňka Kopala.

Jiří Grygar letos v březnu oslavil osmdesáté narozeniny. Dlouhodobě patří mezi přední české astronomy a astrofyziky, je také významným popularizátorem vědy a člověkem zabývajícím se vztahem náboženství a vědy. Za svou činnost získal řadu prestižních ocenění, mezi kterými nechybí například cena UNESCO Kalinga. Při svých cestách v minulosti často zamířil  do  Litomyšle.  Zde  se  mimo  jiné  zúčastnil  oslav  stého výročí narození astronoma a litomyšlského rodáka Zdeňka Kopala. Letos v zimě také navštívil regionální muzeum, kde přednášel při příležitosti vernisáže výstavy věnované tradicím astronomického bádání v Pardubickém kraji.

RNDr. Jiří Grygar CSc. se narodil 17. března 1936 v Dziewietlicích v Polsku (tehdy Heinersdorf = Pruský Jindřichov, Německo). V roce 1954 maturoval na jedenáctiletce v Brně-Husovicích. V letech 1954 až 1957 vystudoval fyziku na přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně a v letech 1957 až 1959 absolvoval studium astronomie na matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze, kde absolvoval diplomovou prací „Fotografická fotometrie difusních objektů“. V letech 1959 až 1962 absolvoval interní vědeckou aspiranturu v astrofyzice na Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově s disertací „Okrajové ztemnění raných složek zákrytových dvojhvězd“. V roce 1959 tak získal titul promovaný fyzik (MFF UK Praha), v roce 1963 kandidát fyz.-mat. věd (ČSAV, Praha) a v roce 1967 RNDr. (MFF UK Praha).

Jiří Grygar je autorem nebo spoluautorem 122 původních vědeckých prací, 59 knih, nespočetného množství článků v popularizačních časopisech, rozhovorů a přednášek - viz přehled na http://www.astronom.cz/grygar/publikacni-aktivity.htm. V současnosti je Jiří Grygar čestným předsedou České astronomické společnosti a čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků a Slovenské astronomické společnosti. Jsou za ním významné funkce jako např. předseda Rady České televize, předseda Učené společnosti ČR nebo předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009. Je držitelem mnoha významných ocenění. 

Popularizace vědy je nejviditelnějším dílem Dr. Grygara. Stojí za ním fenomenální úspěch televizního seriálu Okna vesmíru dokořán a série ročních přehledů světové astronomie „Žeň objevů“, které je nejrozsáhlejším dílem tohoto druhu na světě. 

Mezi koníčky Jiřího Grygara patří především cyklistika, ostatně je polním hejtmanem cyklo astronomického spolku EBICYKL. Dále je to vážná hudba, je také příznivcem Járy Cimrmana. Po Jiřím Grygarovi je pojmenovaná planetka (3336) Grygar.

Na společné fotografii jsou zleva: starosta Radomil Kašpar, páter František Beneš, Jiří Grygar, Josef Čejka a místostarosta Michal Kortyš. Pánové Beneš a Čejka dostali ceny města Litomyšle. Autor: Archív města Litomyšl.
Na společné fotografii jsou zleva: starosta Radomil Kašpar, páter František Beneš, Jiří Grygar, Josef Čejka a místostarosta Michal Kortyš. Pánové Beneš a Čejka dostali ceny města Litomyšle.
Autor: Archív města Litomyšl.

Klíč od města Litomyšl Jiřímu Grygarovi. Autor: Archív města Litomyšl.
Klíč od města Litomyšl Jiřímu Grygarovi.
Autor: Archív města Litomyšl.

Kontakty:

Pavel Suchan
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
Email: suchan@astro.cz
Tel: 737 322 815

Michele Vojáček
Vedoucí tiskového oddělení města Litomyšl
Email: michele.vojacek@litomysl.cz
Tel: 724 917 054
Web: www.litomysl.cz, www.facebook.com/litomysl.lilie

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti

Převzato: Město Litomyšl



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Jiří Grygar, Litomyšl, Tisková zpráva


12. vesmírný týden 2023

12. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 3. do 26. 3. 2023. Začíná astronomické jaro a mění se čas na letní. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze svítí hlavně výrazná Venuše. Velmi nízko budou koncem týdne Jupiter a Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale to se může během týdne změnit. Na obloze je jen několik slabších komet. Nastane jeden zajímavější zákryt hvězdy planetkou. V týdnu jsme viděli tři čínské starty i tři starty Falconu 9. Před 30 lety byla objevena kometa Shoemaker-Levy 9, která se v roce 1994 srazila s planetou Jupiter. 95 let se dožívá Jim Lovell, astronaut s českými kořeny, který byl dvakrát u Měsíce, ale na jeho povrch nevstoupil.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Blízké setkání dvou komet  C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2023 získal snímek „Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (ATLAS)“, jehož autorem je Roman Hujer     Po delší době obohatila naši oblohu poněkud jasnější kometa. Ovšem, i když se její jméno C/2022 E3 (ZTF) neslo

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Opozícia 2022 alebo inak zmeny fázy a veľkosti planéty Mars. Samotná opozícia nastala 8. decembra. Planéta bola snímaná cez Newton 256/1170 na dobsonovej montáži s kamerou ASI 120mc-s a barlowom 2x TeleVue.

Další informace »