Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Plzeňská okna do vesmíru V
Josef Jíra Vytisknout článek

Plzeňská okna do vesmíru V

Planeta Jupiter na snímku pořízeném kamerou na palubě HST
Autor: NASA, ESA, and A. Simon (GSFC)

Vážení přátelé astronomie, rádi bychom vás pozvali na nadcházející astronomický seminář "Plzeňská okna do vesmíru V", který se uskuteční v sobotu, 21. října 2023, v Plzni na 25. Základní škole. Tento seminář je pořádán Západočeskou pobočkou České astronomické společnosti ve spolupráci s 25. ZŠ v Plzni a Fakultou pedagogickou ZČU.

Náš seminář čerpá inspiraci z legendárního populárně naučného seriálu "Okna vesmíru dokořán," který byl vysílán v Československé televizi od roku 1981. Tento seriál se stal významným dílem díky svým fascinujícím tématům a talentovanému týmu, který ho vytvořil. Mezi tvůrce tohoto pořadu patřil například Vladimír Železný, vynikající komiksový kreslíř Kája Saudek a samozřejmě, nelze opomenout Jiřího Grygara, významného českého astronoma a popularizátora vědy, který pořad provázel a přidal mu jedinečnou hodnotu.

Naším cílem je poskytnout vám stejnou úroveň zážitků a znalostí, které nabízelo toto historické dílo. Proto jsme pro vás připravili skvělé přednášející, kteří vám přiblíží nejnovější poznatky o vesmíru, astronomii a astrofyzice.

Pro účast na semináři je třeba mít na paměti, že počet míst je omezen, proto vás žádáme, abyste se přihlásili co nejdříve na našich webových stránkách na adrese kof.zcu.cz/ak/okna/ (aktivní přihlášení spuštěné 20. 9. 2023). Zde také naleznete další informace týkající se nejenom programu. Pokud máte zájem, můžete si prohlédnout článek a fotografie z minulých ročníků na našich webových stránkách www.zpcas.cz.

A co vás ještě čeká na tomto semináři?

Slunce a Země: případ pro psychiatra astrofyzika
doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D., MFF UK v Praze a ASU AV ČR Ondřejov
Slunce je tělesem, které nejen řídí pohyby ostatních objektů ve Sluneční soustavě, ale současně k nim vysílá a vyvrhuje nepřeberné množství nabitých částic. Některé významné události jsou spojeny s dopady na lidskou civilizaci. Jsme již schopni plně porozumět složitému vztahu mezi Sluncem a Zemí? Dokážeme předcházet emocionálním výkyvům Slunce? A umíme je předpovídat?

Zajímavosti z astronomie a fyziky
prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., ČVUT v Praze
Existuje pátá interakce? Nitro obřích planet. Změny rotace Země. Od egyptských pyramid k mionovému tomografu. Magnetické póly na výletě.

Co nového v říši gravitačních vln?
prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc., MFF UK v Praze
Během osmi let, jež uplynuly od prvního zaznamenaného signálu GW150914, se detekce gravitačních vln stala významnou pozorovací metodou astronomie. Počet zaznamenaných srážek černých děr a neutronových hvězd už překročil stovku a dále narůstá. Shrneme dosavadní fascinující objevy a popíšeme, kterým směrem se vývoj detektorů gravitačních vln bude ubírat v blízké budoucnosti.

Kameny z vesmíru
Mgr. Pavel Gabzdyl, PřF MU v Brně a Hvězdárna a planetárium Brno
Jak vypadá typický meteorit? Kde se vzaly vltavíny? Kteří poslové z nebes jsou nejcennější a proč? To vše vám prozradí Pavel Gabzdyl z brněnské hvězdárny, který se podílel na výzkumu jedněch z nejvzácnějších meteoritů vůbec. V rámci přednášky si budete moci sáhnout na unikátní i běžné posly z nebes, a také můžete získat autorův podpis do knihy Kameny z vesmíru.

Kterak nás sežere čínský kosmický drak
Ing. Tomáš Přibyl, Kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně
Před koncem dekády se projdou čínští kosmonauti po Měsíci a krátce poté přiveze automatická sonda vzorky hornin z Marsu. K tomu vlastní orbitální stanice, raketoplán nebo plán na výstavbu lunární základny. Před startem má velký kosmický teleskop, sondy k asteroidům, kometám nebo mimo hranice Sluneční soustavy. A jako třešnička navíc řada komerčních firem, které vyvíjí vlastní rakety, družice a další techniku či služby. To vše a ještě mnohem více je dnešní kosmonautika v Čínské lidové republice.

 

Stejně jako v minulých letech se můžete těšit na skvělé zázemí a kvalitní občerstvení. Rovněž budeme nabízet propagační materiály a možnost objednání nových publikací nejenom od profesora Kulhánka.

Těšíme se na setkání s vámi v Plzni, kde společně rozšíříme naše znalosti o vesmíru a astronomii. Nezapomeňte se přihlásit co nejdříve, abyste si zajistili své místo na tomto výjimečném semináři.




O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Okna vesmíru dokořán


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »