< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nepropásněte Dny vědy a techniky v Plzni 2016
Josef Jíra Vytisknout článek

Nepropásněte Dny vědy a techniky v Plzni 2016

Dny vědy a techniky v Plzni.
Autor: Hvězdárna a planetárium Plzeň

Přijměte pozvání na další ročník Dnů vědy a techniky v Plzni, který pořádá Západočeská univerzita v Plzni v termínu 9. - 10. 9. 2016. Na dva dny se centrum města Plzně promění ve velkou interaktivní výstavu složenou z více jak třiceti expozic, které představí zábavnou formou různé vědní obory. V ulicích města se budete moci setkat s mnoha experimenty a pokusy vycházející nejenom z našeho běžného života. Řadu věcí si přitom budete moci vyzkoušet na vlastní kůži. Jednotlivé expozice se budou soustředit před budovou Západočeského muzea v Plzni a na náměstí Republiky. Proto neváhejte a přijďte v pátek od 9 do 18 hodin a v sobotu od 9 do 17 hodin.

Stánek Západočeské pobočky České astronomické společnosti bude umístěn jako v předchozích letech v Šafaříkových sadech před budovou muzea. Kromě expozice ZpČAS zde najdete stánky Hvězdárny v Rokycanech a Plzni a oddělení fyziky FPE Plzeň. Pokud vás zajímá, jak vypadala naše expozice v předchozích letech, tak si pusťte reportáž České televize.

Dny vědy a techniky v Plzni na náměsti u kašny. Autor: Josef Jíra.
Dny vědy a techniky v Plzni na náměsti u kašny.
Autor: Josef Jíra.

Hvězdárna v Rokycanech a Plzni

Karel Halíř z rokycanské hvězdárny prezentuje veřejnosti západočeskou astronomickou činnost. Autor: Josef Jíra.
Karel Halíř z rokycanské hvězdárny prezentuje veřejnosti západočeskou astronomickou činnost.
Autor: Josef Jíra.
Návštěvníci se seznámí s pozorováním různých typů zákrytů ve vesmíru, jaký mi jsou zákryty hvězd Měsícem nebo třeba planetkou. Zákryty budeme simulovat na počítači a každý návštěvník si může nechat změřit svou reakční dobu. Součástí expozice bude i výstava věnovaná pozorování zákrytů ve vesmíru.

Součástí naší expozice budou i astronomické dalekohledy pro pozorování Slunce. Budete tak mít možnost sledovat úkazy ve fotosféře a chromosféře. Představíme i spektroskop, pomocí něhož budeme pozorovat spektrální čáry Slunce. Podmínkou je pouze jasná obloha. Další dalekohledy pak budou určené ke sledování pozemských cílů. Pro nejmenší návštěvníky máme již tradičně připravené omalovánky, vystřihovánky a tematicky zaměřené stolní hry.

Západočeská pobočka ČAS

Západočeská pobočka ČAS předvádí dětem experiment s raketou. Autor: Josef Jíra.
Západočeská pobočka ČAS předvádí dětem experiment s raketou.
Autor: Josef Jíra.
Na stánku Západočeské pobočky České astronomické společnosti si může každý účastník postavit jednoduchou vodní raketu vyrobenou z PET lahve. Poblíž bude i vypouštěcí zařízení, ze kterého budou postavené vodní rakety startovat. Každou celou hodinu odstartuje ukázka raket na alternativní pohon (lihové, TPH apod.).

Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni

Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni připravuje děti na experiment s mikrovlnnou troubou. Autor: Josef Jíra.
Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni připravuje děti na experiment s mikrovlnnou troubou.
Autor: Josef Jíra.
Fyzika nejsou jen dlouhé tajemně vypadající vzorce, ale může být i zábavná! Zhlédnete pokusy s nízkými teplotami a kapalným dusíkem, vysokým napětím a transformátory. S menšími dětmi si něco vyrobíte a na vlastní kůži vyzkoušíte v interaktivním stanu. Fyzika je všude kolem nás, pojďme ji zkoumat společně!

Zajímají vás i jiné aktuality? Tak sledujte facebookové stránky Západočeské pobočky ČAS.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Dny vědy a techniky 9. - 10. září v Plzni
[2] Západočeská univerzita v Plzni
[3] Hvězdárna v Rokycanech
[4] Západočeská pobočka ČAS
[5] Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni

Převzato: Západočeská pobočka ČAS



O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Další články autora (54)

Štítky: Rokycany, Hvězdárna v Rokycanech, Dny vědy a techniky Plzeň, Plzeň

21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »