Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pozorujte jižní oblohu robotickým dalekohledem!

Pozorujte jižní oblohu robotickým dalekohledem!

Detail dalekohledu FRAM na Observatoři Pierra Augera v Argentině. Autor: Jan Ebr
Detail dalekohledu FRAM na Observatoři Pierra Augera v Argentině.
Autor: Jan Ebr
Chcete pozorovat jižní oblohu profesionálním robotickým dalekohledem? Máte zajímavou myšlenku, jaký objekt a jaké pozorování na jižní polokouli provést? Pak s pomocí dalekohledu FRAM můžete svůj nápad proměnit ve skutečnost!

Tisková zpráva Fyzikálního ústavu AV ČR.

Fyzikální ústav AV ČR provozuje na Observatoři Pierra Augera u města Malargue na západě Argentiny od roku 2005 robotický dalekohled FRAM (Fotometrický Robotický Atmosférický Monitor; více informací na gloria.fzu.cz). Observatoř Pierra Augera (www.auger.org, česky www-hep2.fzu.cz/Auger/cz) je v současné době největším a nejdokonalejším detektorem extrémně energetického kosmického záření na světě a FRAM zde pomáhá zpřesňovat rekonstrukce spršek kosmického záření. Hlavním úkolem dalekohledu je sledovat okamžitý stav atmosféry, zejména pak extinkci (rozptyl světla v atmosféře) a její závislost na vlnové délce (tedy na barvě světla). Od roku 2010 dalekohled navíc skenuje atmosféru podél osy dopadu těch nejzajímavějších spršek, a to jen pár minut po jejich detekci (tzv. program rychlého sledování - rapid monitoring).

Dalekohled FRAM v noci, na pozadí je patrná Mléčná dráha. Autor: Martin Mašek
Dalekohled FRAM v noci, na pozadí je patrná Mléčná dráha.
Autor: Martin Mašek
Ve svém „volném čase“ se pak dalekohled zabývá i pozorováním klasických astronomických objektů jižní oblohy, zejména pátrá po optických protějšcích záblesků záření gama a pozoruje vybrané komety, planetky a proměnné hvězdy.

Aby využití tohoto „volného času“ dalekohledu bylo optimální a aby se rozšířil okruh jeho uživatelů, zapojil se Fyzikální ústav AV ČR jako jeden z partnerů do evropského projektu GLORIA (GLObal Robotic telescope Intelligent Array, tedy Globální inteligentní síť robotických teleskopů; gloria-project.eu). Cílem této iniciativy je vytvořit celosvětovou síť více než dvaceti robotických dalekohledů, které budou propojeny společným portálem, kde bude moci kdokoli, ať profesionál či amatér, zadávat návrhy svých pozorování. Návrhy budou hodnoceny uživateli portálu a ty nejúspěšnější a nejzajímavější budou vybrány pro pozorování inteligentní sítí teleskopů. To, že dvacítka robotických dalekohledů je rozložena na všech světadílech, umožní třeba nepřetržité sledování zvolených objektů a realizace unikátních pozorovacích kampaní. V České republice se na projektu GLORIA dále podílí Astronomický ústav AV ČR (více informací na altamira.asu.cas.cz) a Fakulta elektrotechnická ČVUT (www.multimediatech.cz).

Projekt GLORIA byl podpořen v rámci 7. rámcového programu Evropské komise, byl zahájen v říjnu 2011 a celá síť by měla být zkušebně zprovozněna v průběhu roku 2013. Fyzikální ústav AV ČR však nadšeným astronomům připravil malou ochutnávku a pro nejlepší návrhy nabízí k dispozici svůj robotický dalekohled FRAM již nyní.

Pokud máte nějaký oblíbený objekt na jižní obloze, či vhodný nápad a tip pro pozorování robotickým dalekohledem FRAM, pošlete nám svůj návrh buď pomocí formuláře na gloria.fzu.cz, anebo e-mailem na adresu prouza@fzu.cz, a to nejpozději do 31. října 2012. Odborná komise pak vybere 5 nejlepších návrhů a FRAM následně tato pozorování zrealizuje a okalibrované snímky zašle zpět navrhovateli. Náš tým bude případně k dispozici pro pomoc s jejich dalším zpracováním. Nemusí se jednat jen o vědecká pozorování s výzkumným cílem, klidně můžete navrhnout třeba jen pořízení hezké fotografie jižní mlhoviny pro vaši školu či hvězdárnu, určitě však v textu návrhu vysvětlete, za jakým účelem chcete daný objekt pozorovat.

Kontakt: RNDr. Michael Prouza, Ph.D.
Fyzikální ústav AV ČR , Na Slovance 2 , 182 21 Praha 8
tel. 776 868 906, e-mail: prouza@fzu.cz


Parametry dalekohledu FRAM:
FRAM je 30centimetrový dalekohled typu Schmidt-Cassegrain (12" Meade), umístěný na paralaktické montáži (Bisque Paramount) a vybavený CCD kamerou (G2-1600 Moravské přístroje) s Johnsonovými-Besselovými UBVRI a N filtry a zorným polem 25 x 17 úhlových minut. Na stejné montáži hlavní dalekohled doplňuje širokoúhlá kamera se zorným polem 4 x 2,6 stupně (rovněž G2-1600 Moravské přístroje) též vybavená UBVRI a N filtry. FRAM se nachází v nadmořské výšce 1418 metrů, na 35° 29' 45,1'' jižní šířky a na 69° 26' 59,1'' západní délky.




O autorovi

Štítky: Dalekohled FRAM


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »