Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pozorujte jižní oblohu robotickým dalekohledem!

Pozorujte jižní oblohu robotickým dalekohledem!

Detail dalekohledu FRAM na Observatoři Pierra Augera v Argentině. Autor: Jan Ebr
Detail dalekohledu FRAM na Observatoři Pierra Augera v Argentině.
Autor: Jan Ebr
Chcete pozorovat jižní oblohu profesionálním robotickým dalekohledem? Máte zajímavou myšlenku, jaký objekt a jaké pozorování na jižní polokouli provést? Pak s pomocí dalekohledu FRAM můžete svůj nápad proměnit ve skutečnost!

Tisková zpráva Fyzikálního ústavu AV ČR.

Fyzikální ústav AV ČR provozuje na Observatoři Pierra Augera u města Malargue na západě Argentiny od roku 2005 robotický dalekohled FRAM (Fotometrický Robotický Atmosférický Monitor; více informací na gloria.fzu.cz). Observatoř Pierra Augera (www.auger.org, česky www-hep2.fzu.cz/Auger/cz) je v současné době největším a nejdokonalejším detektorem extrémně energetického kosmického záření na světě a FRAM zde pomáhá zpřesňovat rekonstrukce spršek kosmického záření. Hlavním úkolem dalekohledu je sledovat okamžitý stav atmosféry, zejména pak extinkci (rozptyl světla v atmosféře) a její závislost na vlnové délce (tedy na barvě světla). Od roku 2010 dalekohled navíc skenuje atmosféru podél osy dopadu těch nejzajímavějších spršek, a to jen pár minut po jejich detekci (tzv. program rychlého sledování - rapid monitoring).

Dalekohled FRAM v noci, na pozadí je patrná Mléčná dráha. Autor: Martin Mašek
Dalekohled FRAM v noci, na pozadí je patrná Mléčná dráha.
Autor: Martin Mašek
Ve svém „volném čase“ se pak dalekohled zabývá i pozorováním klasických astronomických objektů jižní oblohy, zejména pátrá po optických protějšcích záblesků záření gama a pozoruje vybrané komety, planetky a proměnné hvězdy.

Aby využití tohoto „volného času“ dalekohledu bylo optimální a aby se rozšířil okruh jeho uživatelů, zapojil se Fyzikální ústav AV ČR jako jeden z partnerů do evropského projektu GLORIA (GLObal Robotic telescope Intelligent Array, tedy Globální inteligentní síť robotických teleskopů; gloria-project.eu). Cílem této iniciativy je vytvořit celosvětovou síť více než dvaceti robotických dalekohledů, které budou propojeny společným portálem, kde bude moci kdokoli, ať profesionál či amatér, zadávat návrhy svých pozorování. Návrhy budou hodnoceny uživateli portálu a ty nejúspěšnější a nejzajímavější budou vybrány pro pozorování inteligentní sítí teleskopů. To, že dvacítka robotických dalekohledů je rozložena na všech světadílech, umožní třeba nepřetržité sledování zvolených objektů a realizace unikátních pozorovacích kampaní. V České republice se na projektu GLORIA dále podílí Astronomický ústav AV ČR (více informací na altamira.asu.cas.cz) a Fakulta elektrotechnická ČVUT (www.multimediatech.cz).

Projekt GLORIA byl podpořen v rámci 7. rámcového programu Evropské komise, byl zahájen v říjnu 2011 a celá síť by měla být zkušebně zprovozněna v průběhu roku 2013. Fyzikální ústav AV ČR však nadšeným astronomům připravil malou ochutnávku a pro nejlepší návrhy nabízí k dispozici svůj robotický dalekohled FRAM již nyní.

Pokud máte nějaký oblíbený objekt na jižní obloze, či vhodný nápad a tip pro pozorování robotickým dalekohledem FRAM, pošlete nám svůj návrh buď pomocí formuláře na gloria.fzu.cz, anebo e-mailem na adresu prouza@fzu.cz, a to nejpozději do 31. října 2012. Odborná komise pak vybere 5 nejlepších návrhů a FRAM následně tato pozorování zrealizuje a okalibrované snímky zašle zpět navrhovateli. Náš tým bude případně k dispozici pro pomoc s jejich dalším zpracováním. Nemusí se jednat jen o vědecká pozorování s výzkumným cílem, klidně můžete navrhnout třeba jen pořízení hezké fotografie jižní mlhoviny pro vaši školu či hvězdárnu, určitě však v textu návrhu vysvětlete, za jakým účelem chcete daný objekt pozorovat.

Kontakt: RNDr. Michael Prouza, Ph.D.
Fyzikální ústav AV ČR , Na Slovance 2 , 182 21 Praha 8
tel. 776 868 906, e-mail: prouza@fzu.cz


Parametry dalekohledu FRAM:
FRAM je 30centimetrový dalekohled typu Schmidt-Cassegrain (12" Meade), umístěný na paralaktické montáži (Bisque Paramount) a vybavený CCD kamerou (G2-1600 Moravské přístroje) s Johnsonovými-Besselovými UBVRI a N filtry a zorným polem 25 x 17 úhlových minut. Na stejné montáži hlavní dalekohled doplňuje širokoúhlá kamera se zorným polem 4 x 2,6 stupně (rovněž G2-1600 Moravské přístroje) též vybavená UBVRI a N filtry. FRAM se nachází v nadmořské výšce 1418 metrů, na 35° 29' 45,1'' jižní šířky a na 69° 26' 59,1'' západní délky.




O autorovi

Štítky: Dalekohled FRAM


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »