Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pozorujte jižní oblohu robotickým dalekohledem!

Pozorujte jižní oblohu robotickým dalekohledem!

Detail dalekohledu FRAM na Observatoři Pierra Augera v Argentině. Autor: Jan Ebr
Detail dalekohledu FRAM na Observatoři Pierra Augera v Argentině.
Autor: Jan Ebr
Chcete pozorovat jižní oblohu profesionálním robotickým dalekohledem? Máte zajímavou myšlenku, jaký objekt a jaké pozorování na jižní polokouli provést? Pak s pomocí dalekohledu FRAM můžete svůj nápad proměnit ve skutečnost!

Tisková zpráva Fyzikálního ústavu AV ČR.

Fyzikální ústav AV ČR provozuje na Observatoři Pierra Augera u města Malargue na západě Argentiny od roku 2005 robotický dalekohled FRAM (Fotometrický Robotický Atmosférický Monitor; více informací na gloria.fzu.cz). Observatoř Pierra Augera (www.auger.org, česky www-hep2.fzu.cz/Auger/cz) je v současné době největším a nejdokonalejším detektorem extrémně energetického kosmického záření na světě a FRAM zde pomáhá zpřesňovat rekonstrukce spršek kosmického záření. Hlavním úkolem dalekohledu je sledovat okamžitý stav atmosféry, zejména pak extinkci (rozptyl světla v atmosféře) a její závislost na vlnové délce (tedy na barvě světla). Od roku 2010 dalekohled navíc skenuje atmosféru podél osy dopadu těch nejzajímavějších spršek, a to jen pár minut po jejich detekci (tzv. program rychlého sledování - rapid monitoring).

Dalekohled FRAM v noci, na pozadí je patrná Mléčná dráha. Autor: Martin Mašek
Dalekohled FRAM v noci, na pozadí je patrná Mléčná dráha.
Autor: Martin Mašek
Ve svém „volném čase“ se pak dalekohled zabývá i pozorováním klasických astronomických objektů jižní oblohy, zejména pátrá po optických protějšcích záblesků záření gama a pozoruje vybrané komety, planetky a proměnné hvězdy.

Aby využití tohoto „volného času“ dalekohledu bylo optimální a aby se rozšířil okruh jeho uživatelů, zapojil se Fyzikální ústav AV ČR jako jeden z partnerů do evropského projektu GLORIA (GLObal Robotic telescope Intelligent Array, tedy Globální inteligentní síť robotických teleskopů; gloria-project.eu). Cílem této iniciativy je vytvořit celosvětovou síť více než dvaceti robotických dalekohledů, které budou propojeny společným portálem, kde bude moci kdokoli, ať profesionál či amatér, zadávat návrhy svých pozorování. Návrhy budou hodnoceny uživateli portálu a ty nejúspěšnější a nejzajímavější budou vybrány pro pozorování inteligentní sítí teleskopů. To, že dvacítka robotických dalekohledů je rozložena na všech světadílech, umožní třeba nepřetržité sledování zvolených objektů a realizace unikátních pozorovacích kampaní. V České republice se na projektu GLORIA dále podílí Astronomický ústav AV ČR (více informací na altamira.asu.cas.cz) a Fakulta elektrotechnická ČVUT (www.multimediatech.cz).

Projekt GLORIA byl podpořen v rámci 7. rámcového programu Evropské komise, byl zahájen v říjnu 2011 a celá síť by měla být zkušebně zprovozněna v průběhu roku 2013. Fyzikální ústav AV ČR však nadšeným astronomům připravil malou ochutnávku a pro nejlepší návrhy nabízí k dispozici svůj robotický dalekohled FRAM již nyní.

Pokud máte nějaký oblíbený objekt na jižní obloze, či vhodný nápad a tip pro pozorování robotickým dalekohledem FRAM, pošlete nám svůj návrh buď pomocí formuláře na gloria.fzu.cz, anebo e-mailem na adresu prouza@fzu.cz, a to nejpozději do 31. října 2012. Odborná komise pak vybere 5 nejlepších návrhů a FRAM následně tato pozorování zrealizuje a okalibrované snímky zašle zpět navrhovateli. Náš tým bude případně k dispozici pro pomoc s jejich dalším zpracováním. Nemusí se jednat jen o vědecká pozorování s výzkumným cílem, klidně můžete navrhnout třeba jen pořízení hezké fotografie jižní mlhoviny pro vaši školu či hvězdárnu, určitě však v textu návrhu vysvětlete, za jakým účelem chcete daný objekt pozorovat.

Kontakt: RNDr. Michael Prouza, Ph.D.
Fyzikální ústav AV ČR , Na Slovance 2 , 182 21 Praha 8
tel. 776 868 906, e-mail: prouza@fzu.cz


Parametry dalekohledu FRAM:
FRAM je 30centimetrový dalekohled typu Schmidt-Cassegrain (12" Meade), umístěný na paralaktické montáži (Bisque Paramount) a vybavený CCD kamerou (G2-1600 Moravské přístroje) s Johnsonovými-Besselovými UBVRI a N filtry a zorným polem 25 x 17 úhlových minut. Na stejné montáži hlavní dalekohled doplňuje širokoúhlá kamera se zorným polem 4 x 2,6 stupně (rovněž G2-1600 Moravské přístroje) též vybavená UBVRI a N filtry. FRAM se nachází v nadmořské výšce 1418 metrů, na 35° 29' 45,1'' jižní šířky a na 69° 26' 59,1'' západní délky.




O autorovi

Štítky: Dalekohled FRAM


15. vesmírný týden 2024

15. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 4. do 14. 4. 2024. Měsíc bude v novu a v Americe uvidí úplné zatmění Slunce. Na večerní obloze se loučíme s kometou 12P/Pons-Brooks, která na začátku dubna ještě o magnitudu zjasnila a na večerní obloze ji doplní Jupiter a srpek Měsíce. Aktivita Slunce je nižší. Přistál Sojuz MS-24. SpaceX intenzivně chystá další testovací let SuperHeavy Starship. Delta IV Heavy pro technický problém rampy ještě neletěla. Před 65 lety byla vybrána v USA první sedmička astronautů a před 60 lety začal program Gemini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie M81 a M82

Bodeho hmlovina (iné názvy: Bodeho galaxia, Messier 81, M 81, NGC 3031) je špirálová galaxia vzdialená od Slnka 12 miliónov svetelných rokov v súhvezdí Veľká medvedica. Objavil ju Johann Elert Bode v roku 1774. Cigara (iné názvy: Messier 82, M 82, NGC 3034) je nepravidelná galaxia typu (Ir II) v súhvezdí Veľká medvedica s výraznými stopami výbuchu jadra. Jej zdanlivá jasnosť je 9,2m, absolútna jasnosť -20,2m, celková hmotnosť 10 miliárd hmotností Slnka, priemer 32 000 ly. Vo vodíkovej čiare Hα má vláknitú štruktúru, expandujúcu smerom od centra rýchlosťou asi 1 000 km.s-1 pri vzdialenosti 5 000 ly od jadra. Kinetická energia expandujúcich plynov sa odhaduje na 1048-1059 J. Expanzia sa vysvetľuje výbuchom, ktorý nastal v jadre galaxie pred 1 000 000 rokmi. Niektorí autori vysvetľujú pozorovanú šírku spektrálnych čiar ich zložitým, multipletovým charakterom bez predpokladaného výbuchu. Fotograficky sa dosiaľ nepodarilo rozlíšiť v galaxii jednotlivé hviezdy. Televíznou technikou sa potvrdila prítomnosť hviezd v jej centrálnych oblastiach (horúce B hviezdy) i v okrajových oblastiach (hviezdy spektrálnych typov A, F). Fotografie v infračervenom svetle dokázali, že v centrálnej časti galaxie je niekoľko zhustení B hviezd; celý tento komplex sa nazýva superkopa B hviezd. M82 je zdrojom rádiového a röntgenového žiarenia. Najjasnejší kompaktný zdroj rádiového žiarenia v jadre galaxie má priemer iba 25 svetelných dní. Rádiové pozorovania dokázali, že galaxia je vo veľkom komplexe mrakov neutrálneho vodíka, ktorý je spoločný aj pre galaxiu M81. Vzdialenosť od Zeme 10 miliónov ly. Skúsil som zlúćiť čerstvé dáta z minuloročnými snímkami a k tomu pridat Halpha vrstvu. Dokopy to bolo cez 33 hodin dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Dáta z roku 2023: EQ5Pro, GSO Newton astrograf 150/600, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, myFocuserPRO2, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 138x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 134x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats Dáta z roku 2023: 269x180 sec. Lights gain5, offset115 pri -10°C 14.2. až 10.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »