Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pozvánka na Dny vědy a techniky v Plzni 2017
Josef Jíra Vytisknout článek

Pozvánka na Dny vědy a techniky v Plzni 2017

Dny vědy a techniky v Plzni.
Autor: Hvězdárna a planetárium Plzeň

Přijměte pozvání na další ročník Dnů vědy a techniky v Plzni, který pořádá Západočeská univerzita v Plzni v termínu 8. - 9. 9. 2017. Na dva dny se centrum města Plzně promění ve velkou interaktivní výstavu složenou z více jak třiceti expozic, které představí zábavnou formou různé vědní obory. V ulicích města se budete moci setkat s mnoha experimenty a pokusy vycházejícími nejenom z našeho běžného života. Řadu věcí si přitom budete moci vyzkoušet na vlastní kůži. Jednotlivé expozice se budou soustředit před budovou Západočeského muzea v Plzni a na náměstí Republiky. Proto neváhejte a přijďte v pátek od 9 do 18 hodin a v sobotu od 9 do 17 hodin.

Stánek Západočeské pobočky České astronomické společnosti bude umístěn jako v předchozích letech v Šafaříkových sadech před budovou muzea. Kromě expozice ZpČAS zde najdete stánky Hvězdárny v Rokycanech a Plzni a oddělení fyziky FPE Plzeň. Pokud vás zajímá, jak vypadala naše expozice v předchozích letech, tak si pusťte reportáž České televize.

Dny vědy a techniky v Plzni na náměsti u kašny. Autor: Josef Jíra.
Dny vědy a techniky v Plzni na náměsti u kašny.
Autor: Josef Jíra.

Hvězdárna v Rokycanech a Plzni

Karel Halíř z rokycanské hvězdárny prezentuje veřejnosti západočeskou astronomickou činnost. Autor: Josef Jíra.
Karel Halíř z rokycanské hvězdárny prezentuje veřejnosti západočeskou astronomickou činnost.
Autor: Josef Jíra.
Návštěvníci se seznámí s pozorováním různých typů zákrytů ve vesmíru, jakými jsou zákryty hvězd Měsícem nebo třeba planetkou. Zákryty budeme simulovat na počítači a každý návštěvník si může nechat změřit svou reakční dobu. Zajímavé informace se dozví nai výstavé věnovaná pozorování zákrytů ve vesmíru.

Součástí naší expozice budou i astronomické dalekohledy pro pozorování Slunce. Budete tak mít možnost sledovat úkazy ve fotosféře a chromosféře. Představíme i spektroskop, pomocí něhož budeme pozorovat spektrální čáry Slunce. Podmínkou je pouze jasná obloha. Další dalekohledy pak budou určené ke sledování pozemských cílů.

Pro nejmenší návštěvníky máme již tradičně připravené omalovánky, vystřihovánky a tematicky zaměřené stolní hry.

Západočeská pobočka ČAS

Západočeská pobočka ČAS předvádí dětem experiment s raketou. Autor: Josef Jíra.
Západočeská pobočka ČAS předvádí dětem experiment s raketou.
Autor: Josef Jíra.
Na stánku Západočeské pobočky České astronomické společnosti si může každý účastník postavit jednoduchou vodní raketu vyrobenou z PET lahve. Poblíž bude i vypouštěcí zařízení, ze kterého budou postavené vodní rakety startovat. Každou celou hodinu odstartuje ukázka raket na alternativní pohon (lihové, TPH apod.).

Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni

Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni připravuje děti na experiment s mikrovlnnou troubou. Autor: Josef Jíra.
Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni připravuje děti na experiment s mikrovlnnou troubou.
Autor: Josef Jíra.
Fyzika nejsou jen dlouhé tajemně vypadající vzorce, ale může být i zábavná! Zhlédnete pokusy s nízkými teplotami a kapalným dusíkem, vysokým napětím a transformátory. S menšími dětmi si něco vyrobíte a na vlastní kůži vyzkoušíte v interaktivním stanu. Fyzika je všude kolem nás, pojďme ji zkoumat společně!

Fotografická výstava v prostorách mázhauzu plzeňské radnice

Přijměte pozvání na fotografickou výstavu členů Západočeské pobočky České astronomické společnosti „Nebe nad námi“, která demonstruje vynikající kvality astrofotografů z našich řad. Výstava se koná u příležitosti stého výročí založení České astronomické společnosti v prostorách mázhauzu plzeňské radnice na náměstí Republiky. Výstava je přístupná denně v termínu 25. 8. až 15. 9. 2017.

Zajímají vás i jiné aktuality? Tak sledujte facebookové stránky Západočeské pobočky ČAS.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Západočeská pobočka ČAS
[2] Dny vědy 2017
[3] Západočeská univerzita v Plzni
[4] Hvězdárna v Rokycanech
[5] Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni



O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Západočeská pobočka ČAS


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »