Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Senát plný jako nikdy předtím. Středoškoláci ukázali, že věda má smysl.
Jan Herzig Vytisknout článek

Senát plný jako nikdy předtím. Středoškoláci ukázali, že věda má smysl.

Zcela zaplněný jednací sál Senátu při slavnostním zahájení prvního Zvaž vědu! v Praze.
Autor: Karel Horák

Projekt, který nemá obdoby. Nemají za sebou ještě ani maturitu, ale uskutečnili akci, kterou český Senát nepamatuje. V Praze se v pondělí 9. června poprvé odehrála akce Zvaž vědu! a horní komoru parlamentu zaplnily davy nadšených studentů. 150 středoškoláků z 58 škol ve 12 krajích si přišlo poslechnout 10 jedinečných přednášek od svých vrstevníků, kteří neváhali a už na střední se s úspěchem pustili do posouvání hranic lidského poznání.

“To, co se v Senátu odehrálo, je něco neskutečného. Ohromný počet mladých motivovaných lidí na jednom místě zaručil nezapomenutelnou atmosféru, při které byl prostor na sdílení těch nejzajímavějších témat současné vědy. Uskutečnění této akce je důkazem, že mladí lidé hrají v Česku důležitou roli a máme dobře našlápnuto na cestě mezi nejvzdělanější země světa,” neskrývá nadšení hlavní organizátor a spoluzakladatel projektu Jan Herzig.

Slavnostní zahájení si nenechala ujít celá řada vzácných hostů. Akce se uskutečnila pod  záštitou předsedy Senátu Miloše Vystrčila, úvodní slovo vedle něj pronesl i ministr dopravy Martin Kupka, senátor Jiří Dušek nebo budoucí český astronaut Aleš Svoboda.

“Myslím si, že mladí lidé, kteří sem dnes přijeli, jsou nadějí pro tuto zemi. Jsou tím, co nejvíce potřebujeme. Zajímají se o věci a jsou ochotni podniknout konkrétní kroky aby se mohli sejít a diskutovat, jsou připraveni to celé zorganizovat,” zmínil v úvodu předseda Senátu.

“Dnešní setkání znamená, že máme v České republice spoustu mladých lidí, kteří se zajímají o vědu a kteří do budoucna budou vytvářet podmínky pro další ekonomický růst země. Abychom díky novým objevům hráli co nejsilnější roli jak na globálním poli, tak v Evropě,” upozornil na širší kontext události ministr dopravy.    

Mezi přednášejícími se představil například Pavel Jan Linka, který se zabývá problémem antibiotické rezistence. S vývojem nových léčiv se totiž neustále posouvají i schopnosti bakterií jim čelit. Medicínu se snaží posunout kupředu i Evelína Voleská, která zkoumá negativní účinky chemoterapie. O detaily fungování lidských buněk se zajímá Tereza Przeczková, která už má za sebou první rok studia na prestižní University College London. Větším organismům, konkrétně ptactvu, se věnuje Filip Vyskočil, který zkoumá vliv světelného znečištění v různých ekosystémech na jejich hlasovou aktivitu.    

Důležitou roli hraje v současné české vědě výzkum vesmíru. V rámci programu Česká cesta do vesmíru by se měl český astronaut vydat na Mezinárodní vesmírnou stanici už do dvou let. Nejen o těchto plánech promluvil Metoděj Svoboda, kadet studentské mise ZeroG v rámci které si v březnu šestadvacítka mladých lidí zažila stav beztíže. A hranice možného  posouvají i středoškoláci z týmu LASAR, který loni v prosinci vypustil vlastní družici na oběžnou dráhu. Misi LASARsatu a další pokračování odvážného nápadu představil Simon Klinga, Boris Brovkin a Richard Nikel.    

O mnoho vzdálenější oblasti vesmíru se poté zajímá Jan Herzig. Ve svém výzkumu se snaží přispět k lepšímu chápání vzniku exoplanet ze skupiny horkých Jupiterů u stovky světelných let dalekých hvězd. Naopak fyzice na těch nejmenších škálách se věnuje Lukáš Hrdý, který zkoumá kvantové vlastnosti těžkého vodíku. I ty nejobtížnější oblasti matematiky se pak studentům poutavou formou snaží přibližovat Kristýna Mičková. Možná vůbec největším tématem dnešní doby je však umělá inteligence, která prostupuje stále více oblastmi lidské činnosti. Kam až sahají její možnosti zjišťuje Petr Ivan.    

Akce se stala velmi úspěšným navázáním na ty předchozí pořádané pod hlavičkou Zvaž vědu! v Plzni a Brně. Dohromady je navštívila už takřka tisícovka studentů z celého Česka a projekt není u konce. Právě naopak, narůstající zájem dokazuje, že mladí lidé se nebojí ani těch nejobtížnějších témat. Jejich řešení je přitom důležitým předpokladem pro náš budoucí úspěch.  

Veškeré přednášky z proběhlé akce budou brzy uveřejněny na YouTube. Další akce Zvaž vědu! pak bude následovat na podzim v Plzni, kde původně vznikla v roce 2023 a stále zde probíhá ve vůbec největším rozsahu. Na ni naváže i další konání v Brně spolu s menšími akcemi v dalších regionech. Středoškoláci zkrátka mají co říct nejen svým vrstevníkům a i díky podobným aktivitám se věda mezi studenty dostává z pozice nudného outsidera mezi ty vůbec nejzajímavější oblasti, kterým se dá už na střední věnovat.

Akce se uskutečnila za podpory Senátu Parlamentu ČR, Hvězdárny a planetária Brno a vzdělávací kanceláře ESERO Česká republika. Kompletní fotogalerii naleznete ZDE. Autorem všech fotografií je Karel Horák.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] zvazvedu.cz
[2] Zvaž vědu! Praha
[3] YouTube
[4] Instagram
[5] Kompletní fotogalerie



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Studenti, Senát, Popularizace vědy, Zvaž vědu!


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »