Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Aktivní oblast opět viditelná a opět nás přivítala erupcemi

Aktivní oblast opět viditelná a opět nás přivítala erupcemi

Aktivní oblasti během erupce kategorie M1, jak je zachytil z Prahy 18. dubna po poledni náš přední astrofotograf Pavel Prokop

Koncem března jsme na povrchu Slunce sledovali hodně aktivní oblast s číslem 2975 s mnoha skvrnami. Ta se vlivem rotace hvězdy dostala na její odvrácenou polokouli, kde jsme mohli díky vyvrženým oblakům plazmatu sledovat důsledky její další aktivity. Když se o víkendu objevily velké skvrny u východního okraje slunečního disku, věděli jsme, že je zpátky v dobré formě. Přihlásila se o slovo sama další erupcí nejvyšší kategorie X a pokračovala během Velikonoc mnoha dalšími slabšími. Za okrajem Slunce se možná nachází ještě další skvrny a tak je pro nás tento týden zajímavý i z hlediska sluneční aktivity. Aktualizace 21. 4. v 18:15

Aktualizace 21. 4. v 18:15

Po silné erupci v již zapadlé aktivní oblasti 2992 jsme čekali, zda se konečně zase probudí i ty s největšími skvrnami. Ve čtvrtek jsme dostali odpověď, když došlo k silné erupci v komplexní oblasti 2993-94, téměř dosahující nejvyšší kategorie X (šlo o erupci M9,6), která vrcholila 21. 4. ve 4:00 SELČ. Šlo o krátkou intenzivní erupci, při které nebývá vyvržen velký oblak plazmatu a navíc se zdá, že většina hmoty by vyletěla spíše směrem k severu, tedy mimo směr k Zemi. Každopádně nic výrazného na snímcích koronografu SOHO-LASCO C3 vidět není.

Aktivita je zde nadále vysoká a silné erupce v příštích dnech jsou stále velmi pravděpodobné. Navíc každá může potenciálně způsobit výrazný výron hmoty, který když by doputoval k Zemi, mohl by způsobit silnou geomagnetickou bouři a pěkné polární záře.

Animace erupce kategorie M9,6 z 21. 4. 2022 Autor: NASA/SDO/AIA
Animace erupce kategorie M9,6 z 21. 4. 2022
Autor: NASA/SDO/AIA

Aktualizace 20. 4. v 9:00

Dnes ráno v 5:57 SELČ nastala na Slunci dosud nejsilnější erupce od začátku nového cyklu aktivity s číslem 25. Erupce kategorie X2,2 kupodivu nastala v zapadající aktivní oblasti 2992. Případná vyvržená oblaka plazmatu tedy budou mířit mimo Zemi. Přidají se i aktivní oblasti 2993 a 2994? Ty se nyní stávají nejzajímavějšími. Jakákoliv erupce třídy X by mohla být provázena účinky na zemskou magnetosféru a tedy i silnějšími polárními zářemi. Budeme situaci nadále monitorovat a přinášet aktualizace v tomto článku.

Nejsilnější erupce od nástupu nového cyklu aktivity s číslem 25. Nastala v zapadající aktivní oblasti AR 12992. V rentgenovém oboru měla hodnotu X2,2. Autor: NASA/SDO/AIA
Nejsilnější erupce od nástupu nového cyklu aktivity s číslem 25. Nastala v zapadající aktivní oblasti AR 12992. V rentgenovém oboru měla hodnotu X2,2.
Autor: NASA/SDO/AIA

Aktualizace 19. 4. ve 22:20

Na východním okraji slunečního kotouče se opravdu vynořila další velká skvrna. Ovšem to nejkrásnější nyní nabízí již v původním článku popisované skvrny v aktivních oblastech č. 2993 a 2994. Úroveň rentgenového toku měřená družicemi GOES je velmi vysoká a silné erupce mohou nastat kdykoliv.

Sluneční skvrny v detailu z 19. 4. 2022 ve 21:53 SELČ Autor: NASA/SDO/HMI
Sluneční skvrny v detailu z 19. 4. 2022 ve 21:53 SELČ
Autor: NASA/SDO/HMI

Záběr Slunce v ulrafialovém oboru z kamery na družici GOES 16 ukazuje krásný výron plazmatu z povrchu Slunce 19. 4. 2022 ve 22:20 SELČ Autor: NOAA/NASA
Záběr Slunce v ulrafialovém oboru z kamery na družici GOES 16 ukazuje krásný výron plazmatu z povrchu Slunce 19. 4. 2022 ve 22:20 SELČ
Autor: NOAA/NASA

Původní článek

Aktivní oblast dříve očíslovaná jako AR 2975 se tedy vynořila jako nově očíslovaná AR 2994 a rovnou se uvedla silnou erupcí X1,1 dne 17. dubna 2022. Souvidel s ní krásný výron plazmatu z koróny (CME), který ale nemíří k Zemi, protože byla ještě u východního okraje Slunce. Každá podobná erupce v následujících dnech už by ale měla vliv na zemskou magnetosféru nebo ionosféru a máme se tedy asi na co těšit.

Pohled na erupci M1 z 18. dubna ve 12:34 SELČ slunečním dalekohledem Lunt 60T s kamerkou QHY5III-224C přiložené za okulár dalekohledu. Kvalitu ovlivnilo snímání z bytu skrz otevřené okno, což je nejméně vhodná varianta, ale v tu chvíli nejlepší, když chcete trefit přesně maximum erupce. Autor: Martin Gembec
Pohled na erupci M1 z 18. dubna ve 12:34 SELČ slunečním dalekohledem Lunt 60T s kamerkou QHY5III-224C přiložené za okulár dalekohledu. Kvalitu ovlivnilo snímání z bytu skrz otevřené okno, což je nejméně vhodná varianta, ale v tu chvíli nejlepší, když chcete trefit přesně maximum erupce.
Autor: Martin Gembec
Zvýšená aktivita pokračovala sérií erupcí druhé nejvyšší kategorie. Například ještě v neděli 17. 4. to byla erupce M4,4 a  v pondělí dvě erupce M1 až M2. Jednu z těchto erupcí, která nastala po poledni našeho času, vidíte také v plné parádě na úvodní fotografii a také na méně detailním snímku vpravo. V podělí dopoledne našeho času se ozvala také aktivní oblast AR 2992, ale ta je na opačné straně slunečního disku a došlo zde také k erupci M1.

Díky záběrům, které poskytují kosmické sondy víme, jak to vypadá na přivrácené straně Slunce, ale částečně vidíme i za okraj. Konkrétně tento pohled nám poskytovaly sondy STEREO, které k tomu účelu byly vypuštěny a svého času, když ještě fungovaly obě, viděly na celou odvrácenou polokouli. Nyní s námi komunikuje už pouze STEREO-Ahead, která se ale již vrací k Zemi a tak vidí jen kousek za východní okraj. Snad nám v budoucnu pomohou nahlédnout další podobné sondy, nebo třeba Solar Orbiter Evropské vemírné agentury. STEREO-A ukazuje, že za okrajem Slunce je ještě jedna aktivní oblast, kde by se mohly vyskytovat další skvrny. Uvidíme v následujících dnech.

Pohled na část odvrácené polokoule Slunce nabízí ještě sonda STEREO-A, která je kousek za Zemí a vidí na něj o něco více zleva. Na snímku je aktivní oblast skrytá kousek za východním okrajem Slunce a také tam vidíme přivrácenou polokouli s aktivními oblastmi 2993-4 s výraznou aktivitou. Autor: NASA/SDO/STEREO-A
Pohled na část odvrácené polokoule Slunce nabízí ještě sonda STEREO-A, která je kousek za Zemí a vidí na něj o něco více zleva. Na snímku je aktivní oblast skrytá kousek za východním okrajem Slunce a také tam vidíme přivrácenou polokouli s aktivními oblastmi 2993-4 s výraznou aktivitou.
Autor: NASA/SDO/STEREO-A

Náš astronomický portál má pro vás k tématu Slunce několik zajímavých stránek, kde můžete sami sledovat aktuální informace. Jde o sekci Na obloze, viz odkaz v menu nahoře.

Stránka Slunce ukazuje aktuální výskyt skvrn i stupeń aktivity.

V případě, že by nastala velká erupce a byla naděje pozorovat polární záři i z ČR, sledovat můžete náš Monitor polárních září.

Nu a konečně zájemci o zatmění mohou studovat stránku zatmění. Letos nás například čeká částečné zatmění Měsice ráno 16. května zrovna ve chvíli, kdy bude Měsíc zapadat. A 25. října 2022 se pak můžeme těšit na poměrně pěkné částečné zatmění Slunce.

Aktuální erupční aktivitu můžete sledovat na záznamu v rentgenovém oboru, jak jej poskytují družice GOES (obrázek není aktuální, ukazuje jen přehled erupcí o Velikonocích 2022): https://www.swpc.noaa.gov/products/goes-x-ray-flux-dynamic-plot

Přehled erupční aktivity 17. a 18. dubna 2022 dle záznamu v rentgenovém oboru Autor: GOES/SWPC
Přehled erupční aktivity 17. a 18. dubna 2022 dle záznamu v rentgenovém oboru
Autor: GOES/SWPC

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Solarham.net
[2] Spaceweather.com



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Zatmění , Erupce, Sluneční aktivita


32. vesmírný týden 2022

32. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 8. do 14. 8. 2022. Měsíc bude v úplňku. Planety Jupiter, Saturn a Mars jsou vidět již o půlnoci, ale stále je ideální je pozorovat až v druhé půlce noci a ráno. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid, ale ruší je svit Měsíce v úplňku. Zažili jsme šest startů raket během 20 hodin. Čtyři mise mířily na oběžnou dráhu, jeden let byl suborbitální a jedna raketa vynesla sondu na cestu k Měsíci. Před 60 lety se uskutečnil simultánní let kosmických lodí Vostok 3 a Vostok 4. Před 145 lety byl objeven měsíc Marsu nazvaný Deimos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6543 (PK 096+29.1)  Kočičí oko - Cat's Eye

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2022 získal snímek „Kočičí oko“, jehož autorem je Roman Hujer Astronomie je poetická věda. Objektům na obloze, které nesou většinou místo názvu písmenné a číselné kódy označující pořadové číslo v tom kterém astronomickém katalogu, astronomové často

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pelikán, IC 5070

Pelikán alebo IC 5067/70 je emisná hmlovina v súhvezdí Labuť, ktorá dostala názov podľa svojho tvaru. 288x150 sec. Lights ISO1600, master bias, 80 flats

Další informace »