Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronomové nabízejí vysvětlení pro neobvyklou akceleraci mezihvězdného objektu 'Oumuamua

Astronomové nabízejí vysvětlení pro neobvyklou akceleraci mezihvězdného objektu 'Oumuamua

Alternativní umělecká představa objektu 1I/'Oumuamua
Autor: NASA, ESA, Joseph Olmsted (STScI), Frank Summers (STScI). Licence: public domain

Dříve neobjasněné zrychlení 1I/'Oumuamua, podivného objektu extrasolárního původu objeveného 19. října 2017 teleskopem Pan-STARRS 1, bylo podle nového výzkumu způsobeno produkcí plynného vodíku ze zásob ledu.

V roce 2017 vzbudil představivost vědců i veřejnosti záhadný objekt nazvaný 'Oumuamua. Jednalo se o prvního známého návštěvníka z oblastí mimo naši Sluneční soustavu. Neměl jasnou komu ani prachový ohon jako většina komet, měl zvláštní tvar – něco mezi doutníkem a plackou – a jeho malé rozměry se hodily spíše k asteroidu než ke kometě.

Skutečnost, že se od Slunce vzdaloval způsobem, který astronomové nedokázali vysvětlit, však vědce zmátla a vedla některé z nich dokonce k domněnce, že se jedná o mimozemskou loď. V novém modelu, který vypracovali astrochemička Jennifer Bergnerová z Kalifornské univerzity v Berkeley a astronom Darryl Seligman z Cornellovy univerzity ve státě New York, se zrychlení 'Oumuamua připisuje uvolňování uvězněného molekulárního vodíku z povrchové vrstvy objektu.

Tento vodík vznikl působením sluneční energie na zmrzlé těleso bohaté na vodu při jeho průletu v blízkosti Slunce. Vodík se následně z objektu uvolňoval, čímž mírně změnil jeho dráhu naší Sluneční soustavou. Takové reakce byly prokázány v dosavadních experimentálních pracích, které ukazují, že molekulární vodík za takových podmínek vzniká a následně se uvolňuje.

Trajektorie mezihvězdného objektu 'Oumuamua Autor: ESO/K. Meech et al., Licence: cc-by-sa
Trajektorie mezihvězdného objektu 'Oumuamua
Autor: ESO/K. Meech et al., Licence: cc-by-sa
Důležité je, že tento model pomáhá astronomům pochopit neobvyklé vlastnosti 'Oumuamua bez hledání dalších „berliček".

„U komety o průměru několika kilometrů by plyny vycházely z velmi tenké slupky v porovnání objemem tělesa, takže jak z hlediska složení, tak i zrychlení bychom neočekávali, že tento efekt půjde detekovat,“ řekla dr. Bergnerová. „Protože však byl 'Oumuamua tak malý, domníváme se, že vytvořil dostatečnou sílu potřebnou pro zrychlení objektu.“

Tato zjištění podporují dřívější teorie, že 'Oumuamua mohl vzniknout jako ledová planetesimála podobně jako komety Sluneční soustavy.

„Hlavním poznatkem je, že 'Oumuamua odpovídá standardní mezihvězdné kometě, která při cestě Sluneční soustavou prošla podstatnými změnami,“ řekla dr. Bergnerová. „Modely, které jsme k simulaci použili, odpovídají tomu, co vidíme ve Sluneční soustavě u komet a planetek.“

„Tato myšlenka také vysvětluje absenci prachové komy,“ dodal dr. Seligman. „I kdyby byl v ledové matrici prach, nedochází v ní k sublimaci ledu, ale pouze k jeho přeskupení a následnému uvolnění vodíku. Takže prach se ani nedostane ven.“

Ne všichni jsou však o této teorii přesvědčeni. Např. Roman Rafikov z Univerzity v Cambridgi (Velká Británie) uvedl, že již dříve prokázal, že pokud by za zrychlením 'Oumuamua stál zachycený plyn, musela by se „dramaticky“ změnit rychlost rotace, což se však nestalo. Rafikov dodal, že je k takovým teoriím velmi podezřívavý, a přesto dává přednost „vysvětlení, které nezahrnuje mimozemšťany nebo božské síly“.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci.news
[2] phys.org



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Průlety planetek, Mezihvězdný objekt, `Oumuamua


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »