Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Co čekat od komety PanSTARRS?

Co čekat od komety PanSTARRS?

Ohony komety PanSTARRS Kometa 9. února 2013. Autor: Terry Lovejoy.
Ohony komety PanSTARRS Kometa 9. února 2013.
Autor: Terry Lovejoy.
Již za měsíc můžeme na naší obloze očekávat poměrně jasnou kometu PanSTARRS. Stále není jisté, jaké jasnosti dosáhne v maximu, po kterém bude vidět i na naší obloze. Zda bude, nebo nebude vidět pohodlně pouhým okem, závisí na jasnosti, které dosáhne, a na rychlosti, se kterou bude slábnout. Pokud by slábla rychleji, než se budou zlepšovat podmínky její viditelnosti, možná se komety pro pouhé oko ani nedočkáme. Podle aktuálních snímků komety si ale můžeme být naprosto jisti, na co se u komety těšit můžeme.

Kometa PanSTARRS je dostatečně velká na to, aby při průletu kolem Slunce nezanikla. Je tedy jisté, že "cosi" uvidíme, a podle aktuálních snímků komety z jižní polokoule se máme na co těšit. Bez ohledu na to, zda bude nebo nebude pohodlně viditelná pouhým okem. Ještě pořád je dále než 0,8 AU od Slunce a už nyní si vytvořila velice jasný, široký prachový ohon a výrazný, dlouhý iontový ohon.

Takzvaná celková jasnost komety není zdaleka hlavním určujícím prvkem kometárního představení na obloze. Například v roce 2007 došlo tzv. megaburstu komety Holmes. Ta byla vysoko na obloze, bez problémů viditelná pouhým okem s jasností 3 mag. V prvních fázích ovšem vypadala spíše jen jako hvězda a ani později si nevytvořila ten nejkrásnější typický kometární vzhled. Přestože byla jasná a celá událost sama o sobě byla fascinující, mezi krásné vlasatice historie se nezařadila.

Na druhé straně, kometa Lovejoy minulou zimu vytvořila nevídanou show na jižní obloze, přestože jasnost její hlavy udávaná pozorovateli neukazovala na nic výrazného. Jasnost komety se pohybovala mezi 5 - 6 mag. Zdálo by se, že by neměla být vůbec okem vidět. Ve skutečnosti ale mohli lidé na jih od rovníku spatřit pouhým okem nádhernou kometu, s více než 20° dlouhým ohonem! Ohon komety totiž měl vysokou jasnost, zatímco jádro v hlavě komety už zaniklo a rozptýlilo se právě podél celého ohonu.

Z těchto dvou příkladů jasně vyplývá, že ne každá jasná kometa je zárukou kvalitního zážitku, zatímco mohou existovat slabší komety, které předvedou úžasnou podívanou. Bohužel zatímco jasnost lze měřit a snadněji předvídat, samotná krása a dojem z komety je téměř neměřitelnou veličinou. Aby se kometa stala skutečně pěkným objektem, musí si vytvořit dobře viditelný, výrazný a dlouhý ohon. K tomu je potřeba, aby se kometa výrazně přiblížila Slunci, protože ve větších vzdálenostech si i jasnější komety sice ohon vytvářejí, byvá ale málo zřetelný a dobře viditelný jen na skutečně tmavé a kontrastní obloze. Nejvýraznější ohony mívají tzv. lízači Slunce, komety prolétající jen těsně nad viditelným slunečním povrchem.

Jasné komety uplynulých 10 let

2002 - Kometa 153P/Ikeya-Zhang
Nejednalo o žádnou dlouho očekávanou vlasatici. Byla objevena jen pár týdnů před průletem kolem Slunce. Ten nastal ve vzdálenosti 0,49 AU od něj. Její aktivita prudce rostla a za měsíc se z mlhavé skvrnky stala kometa viditelná pouhým okem. I na příměstské obloze bylo možné spatřit kometu s jasným ohonem, na tmavší obloze byl pouhým okem vidět do délky až 6°, v triedrech dosahoval téměř až 8°. Kometa se mimojiné proslavila i zdánlivým přiblížením ke galaxii M31 na obloze, která je také vidět pouhým okem a kterou kometa Ikeya-Zhang snadno "přezářila". Přestože její jasnost dosáhla zhruba jen 3 mag a kometa se nezapsala do historie mezi velké komety, ti, kdo ji viděli, mají velice pěkný zážitek. A taky vzpomínku na velice pěknou kometu viditelnou pouhým okem a nejhezčí kometu od jasné vlasatice hale-Bopp z roku 1997. Navíc byla pouhým okem vidět delší dobu, téměř dva měsíce.
Fotogalerie komety 153P/Ikeya-Zhang

2003 - Kometa C/2002 V1 (NEAT)
Další příjemné překvapení. Kometa objevená jen dva a půl měsíce před průletem kolem Slunce ve vzdálenosti 0,1 AU! Kometa dosáhla poměrně vysoké jasnosti, ale za špatných podmínek viditelnosti. Poslední pozorování, kdy měla mezi 1 - 2 mag, byla za soumraku nízko nad obzorem, a tak se nejednalo o dobře viditelný objekt. Pouhým okem byla vidět jen několik dní a bez ohonu, v triedrech byl ale pěkný ohon o délce až 3°.
Fotogalerie komety C/2002 V1 (NEAT)

2004 - Kometa C/2001 Q4 (NEAT)
Ještě před objevem obou předešlých komet byla známá dlouhoperiodická, dynamický nová kometa NEAT, objevená daleko od Slunce a více než dva a půl roku před průletem kolem Slunce. Jednalo se o dlouho očekávanou kometu a původní předpovědi jasnosti hovořily o maximu jasnosti kolem 1 mag při dobrých podmínkách viditelnosti i od nás. Jak se u dlouhoperiodických komet často stává, i tato přestala při přibližování ke Slunci zjasňovat a jasnost se vyšplhala jen k 3. magnitudě. Ke Slunci se nedostala o mnoho blíž než naše Země, největší přiblížení bylo na 0,96 AU. Díky blízkosti k Zemi měla velkou a rozlehlou komu, což jí ubralo na kráse, na světlejší obloze nebyla výrazným objektem pro pouhé oko. Honosila se sice také ohonem dlouhým přes 10°, ale ten nebyl pro smrtelníky viditelný pouhým okem a vynikl jen na fotografiích. Tato kometa se přes relativně vysokou jasnost až 3 mag (nezkušení pozorovatelé jí odhadovali dokonce pod 4 mag) a špatně viditelný, nevýrazný, ovšem dlouhý ohon také nedostala mezi jasné komety historie. Mezi pozorovateli způsobila spíše zklamání. Okem byla od nás vidět jen necelé 3 týdny.
Fotogalerie komety C/2001 Q4 (NEAT)

2005 - Kometa C/2004 Q2 (Machholz)
Další nadějná kometa na sebe nenechala dlouho čekat; ještě za odletu komety C/2001 Q4 (NEAT) byla vizuálně objevena další dlouhoperiodická kometa Machholz. Ke Slunci se přiblížila jen na 1,2 AU. Stejně jako v předešlém případě se jednalo spíše o fotografickou kometu. Neozbrojeným okem byla sice vidět s jasností kolem 4 mag, opět ale nebyla výrazným objektem a ohon byl ještě méně výrazný. Nebyl vidět okem a v triedrech dosahoval délky zhruba 3°. Na rozdíl od komety NEAT nebyla u této komety tak vysoká očekávání s ohledem na menší "čekací čas". Okem byla vidět přibližně dva měsíce.
Fotogalerie komety C/2004 Q2 (Machholz)

2007 - Kometa C/2006 P1 (McNaught)
Slavná kometa McNaught byla za posledních deset let jedinou sktuečně velkou kometou na noční obloze, bohužel zejména pro pozorovatele na jižní polokouli. Z našich šířek se jednalo o výrazný objekt jen pár dní před průchodem perihelem. Jasnost komety výrazně rostla až k cca -5 mag, které dosáhla na denní obloze. V pravé poledne byla pohodlně vidět menšími dalekohledy jen kousek vedle Slunce i s cca 0,5° dlouhým ohonem. Na noční obloze nebyla dobře vidět kvůli nepřízni počasí, a pokud jste měli štěstí a dobré pozorovací místo, mohli jste ji pouhým okem spatřit jen kousek nad obzorem utopenou na jasné obloze. Tehdy byl vidět ohon až 4° dlouhý. Jasnou vlasaticí s výrazným ohonem se stala až po průletu kolem Slunce, kdy od nás nebyla vůbec pozorovatelná.
Fotogalerie komety C/2006 P1 (McNaught)
 

Co tedy lze čekat od komety Panstarrs?

Co se jasnosti komety týká, bude směrodatné maximum jasnosti, kterého kometa dosáhne, a především rychlost se kterou bude slábnout. Kometa PanSTARRS prochází jen 0,35 AU od Slunce, a tak lze čekat, že se plně vyvine její ohon. A bude dobře viditelný, minimálně v triedrech. Bude u Slunce mnohem blíže než například kometa NEAT z roku 2004 nebo kometa Machholz, a tak na rozdíl od nich lze čekat i viditelnost ohonu pouhým okem. Kometa na posledních snímcích ukazuje zřetelný vývoj ohonu. Je dobře vidět jak prachový (0.5° dlouhý) tak iontový ohon do (délky skoro 2°). Nyní je kometa 0,8 AU od Slunce, při průletu by měl ještě narůst do délky a největší by měl dosáhnout až po něm. V celé druhé polovině března bude navíc Slunci blíže než 0,7 AU. Problémem bude rušení Měsíce. 15. března bude možné kometu poprvé spatřit večer po 19. hodině na konci nautického soumraku, jen několik stupňů nad obzorem s jasností 3 mag. Už tou dobou se bude s kometou po obloze pohybovat i Měsíc. Jak se budou zlepšovat podmínky viditelnosti komety, bude dorůstat i Měsíc. 28. března konečně bude možné na večerní obloze spatřit kometu v plné kráse, ale to už bude mít jasnost kolem 5 mag. Avšak bude ještě 0,61 AU od Slunce, takže by ohon mohl být vidět pouhým okem alespoň na kratším úseku. V triedrech mimo města by ale měla být kometa vidět v plné kráse. Viditelnost na ranní obloze je horší. Kometa se na ní octne později a s ní i Měsíc poblíž úplňku, který se navíc ke kometě bude poté na obloze přibližovat.

Máme se tedy na co těšit? I přes všechna negativa ano. Od roku 1997, kdy z oblohy zmizela Hale-Boppova kometa, jsme na jasnější vlasatice na naší obloze neměli štěstí. Co se jasnosti týká, nebude se asi jednat o snadný objekt. K pozorování komety PanSTARRS bude potřeba najít si vyvýšené místo s dobrým výhledem na západní obzor večer mezi 15. až 31. březnem. Tou dobou bude mít vyvinutější ohon než např. kometa Ikeya-Zhang. Ohon komety bude mnohem lépe viditelný než v případě komet NEAT z roku 2004 a Machholz, podmínky viditelnosti budou lepší než u komety NEAT z roku 2003 i slavné velké komety Mcnaught. Radost nám bude kazit jen jasnější obloha za soumraku a Měsíc.

Rozhodně stojí za to si na pozorování vzít i nějaký menší dalekohled, nebo triedr, stačí 7x50, 10x50 nebo i menší. Pořizovací cena takového dalekohledu je řádově ve stovkách, umožní nám vidět ohon komety v plné kráse a případně pomůže s jejím nalezením na obloze, pokud nebudeme úspěšní pouhým okem.

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Kometa PanSTARRS, Kometa 


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »