Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Co skrývá fotografie Venuše z vesmíru? Budete se divit!

Co skrývá fotografie Venuše z vesmíru? Budete se divit!

Snímek (zdaleka nejen) Venuše nad Zemí z vesmíru.
Autor: Kimiya Yui, ISS/NASA.

Co všechno skrývá zdánlivě tuctová fotografie pořízená z vesmírné stanice ISS na počátku prosince letošního roku? Budete se divit! Dne 5. prosince 2015 pořídil japonský astronaut Kimiya Yui z paluby ISS v rámci mise za JAXA (Japonskou leteckou a výzkumnou agenturu) tento zdánlivě komorní snímek. V horní části je jasně zahlédnutelná planeta Venuše, kterou nyní najdete na české obloze nad jihojihovýchodním obzorem ještě před svítáním, tedy okolo 6. hodiny ranní. A aby nebyla sama, tak ji vysoko nad ní, u konstrukce ISS, „doplňuje“ slabší hvězda Spica v souhvězdí Panny. Vypadá to, jakoby Spica s Venuší tvořily jakousi spoutanou dvojici. Ovšem to není zdaleka vše, co snímek skrývá…

Venuše a zvířetník

I na poměrně krátké expozici, což je znát podle skoro bodového tvaru hvězd, se Venuše se Spicou „utápí“ v jakémsi sloupu jasnějšího světla. Tento svit je věrně známý všem fotografům temného nebe, neboť jde o tzv. zodiakální (či také zvířetníkové) světlo. Slabý svit promítající se do zodiakálních souhvězdí ve skutečnosti přichází od Slunce, ovšem ne přímo nýbrž rozptylem o prach rozmělněný v rovině Sluneční soustavy. Kdekoli na světě daleko od měst a světelného znečištění by ho každý mohl spatřit pouhýma očima zejména před úsvitem a po soumraku jako slabý, ale nepřehlédnutelný kužel záře vycházející od obzoru tam, kde se pod horizontem skrývá Slunce. Bohužel na většině míst k tomu brání nepříjemné světelné znečištění.

Najděte kometu!

Pozorný pohled učiněný fajnšmekry odhalí ještě víc. Pokud si kliknete na anotovaný snímek, najdete na něm kromě Spicy a zodiakálního světla malou zelenou hvězdičku, která ovšem zdaleka hvězdou není. Ano, i při tak krátké expozici v křišťálově průzračném výhledu do vesmíru zachytil japonský astronaut alespoň náznakem nejjasnější část komety Catalina! Ta je nyní čím dál lépe pozorovatelná v ranních hodinách a fotografové si vychutnávají její dvojitý ohon.

Snímek (zdaleka nejen) Venuše nad Zemí z vesmíru. Co vše na něm najdete? Autor: Kimiya Yui, ISS/NASA.
Snímek (zdaleka nejen) Venuše nad Zemí z vesmíru. Co vše na něm najdete?
Autor: Kimiya Yui, ISS/NASA.

Světélkuje atmosféra?

Ano, světélkuje! Pokud se pozorně podíváte na periferii Zeměkoule, jasně spatříte jakýsi okraj atmosféry. Samozřejmě naše atmosféra není úplně ohraničená, jen řídne a chladne s rostoucí nadmořskou výškou (ve výšce ISS okolo 400 kilometrů nad Zemí je stále ještě mírně znát její přítomnost, neboť brzdí samotnou ISS – ta se zpomaluje třením o molekuly řídkého vzduchu, pomalu padá k Zemi a jednou za čas ji musí nějaká mise opět „vyzvednout“ na vyšší orbit). Takže ten okraj, co vidíte, je ve skutečnosti hranice zářícího vzduchu ve vyšších vrstvách atmosféry, řádově okolo 100-200 kilometrů nad Zemí. Toto atmosférické záření, častěji zmiňované jako „airglow“ (doslova zář vzduchu), je způsobeno primárně reakcemi zemské atmosféry na ultrafialové záření Slunce, ovšem jednotlivé barevné složky tohoto světélkování jsou důsledkem ještě mnoha dalších sekundárních procesů jako například tzv. chemiluminiscence. Na opravdu tmavém nebi se dá airglow bez barev spatřit očima a v plné kráse pak zachytit fotograficky. Ostatně značně více se dozvíte v následujícím videu Evropské jižní observatoře, na jehož scénáři se podílel také Petr Horálek z České astronomické společnosti.

Video: ESOcast o Airglow
(autoři: ESO a Petr Horálek; nezapomeňte si přepnout na české titulky)

Pohled na rušivé světlo z měst

Světelné znečištění, nebo také světelný smog se může zdát z vesmíru pozoruhodný, ale nyní se již toto považuje za jeden z velkých problémů na Zemi. Už zdaleka nejde jen o to, že se snažíme zabránit rozšiřování světelného znečištění ovzduší do okolí, abychom měli průhledně čistý výhled k nočnímu nebi. Problém se významně dotýká i světové ekologie, ekonomiky, dopravy a dokonce i zdraví lidí. Navíc v dnešním 21. století si obyvatelé měst už těžko (vlastně vůbec) nedovedou představit čisté noční nebe se zářící Mléčnou dráhou, se smutkem znalejších dokonce vidí snímky zobrazující krásu Mléčné dráhy za jakési sci-fi nebo výtvor v grafickém počítačovém editoru.  I tohoto problému si můžete v širší perspektivě všimnout na fotografii. Je krásně znát, jak se projevuje světelné znečištění na Zemi při pohledu z kosmu. Přemíra světla z měst a přidružených lokalit se rozléhá jak „jed v žilách“ po velké ploše záběru Země. O problému jsme se již kolikrát zmiňovali a více o něm najdete také na speciální stránce Astro.cz. I toto je tématem mise japonského astronoma v rámci jeho mise. Ostatně jak sám japonský astronaut zmiňuje, studium klimatu Země z kosmu je obecně nesmírně zajímavý a perspektivní  obor.

Autor snímku KIMIYA YUI

Japonský astronaut Kimiya Yui v programu JAXA. Autor: Kimiya Yui, ISS/NASA.
Japonský astronaut Kimiya Yui v programu JAXA.
Autor: Kimiya Yui, ISS/NASA.
Kimiya se narodil roku 1970 ve slavném městě Nagano. Před nástupem do Japan Self Defense Force (Japonská obranná síla) prošel studiem vzdělání vědy a techniky v National Defense Academy (Národní obranná akademie Japonska). A v březnu roku 1992 v studium ukončil. Poté se konečně po kalendářním měsíci dostal do už zmiňované Obranné síly Japonska. Až do svého odchodu do důchodu, od prosince roku 2008 pracoval jako podplukovník. Už v únoru roku 2009 se mu poštěstilo, že byl vybrán jako astronaut do Japonské agentury - JAXA. To nejlepší však následovalo poté, co se rozhodl od v dubnu roku 2009 stát se kandidátem na astronauta. Aby svého snu dostál, musel zvládnout např.  trénink přežití v divočině. V červenci roku 2011 byl certifikován na pravého astronauta ISS.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Snímek Venuše nad Zemí na stránkách NASA
[2] Více o astronautovi Kimiya Yui na stránkách JAXA

Převzato: Hvězdárna a Astronomická společnost Pardubice



O autorovi

Štítky: Venuše, Zodiakální světlo, Kometa Catalina, ISS, C/2013 US10 (Catalina), Kimiya Yui, Světelné znečištění


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »