Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jasnější komety ve druhém čtvrtletí 2022

Jasnější komety ve druhém čtvrtletí 2022

Kometa C/2021 A1 (Leonard) 23. 12. 2021 fotografovaná "na dálku" jihoamerickým dalekohledem Fyzikálního ústavu AV ČR FRAM
Autor: Martin Mašek

V článku přinášíme přehled jasnějších komet, které by měly být v průběhu druhé čtvrtiny roku 2022 ve vizuálním dosahu běžných amatérských dalekohledů o průměru okolo 20 cm. Chybět tedy nemůže stálice oblohy C/2019 L3 (ATLAS), která při stále podobné jasnosti brázdí oblohu v souhvězdí Blíženců. Nedaleko ve Vozkovi je další už dlouho pozorovatelná jasnější kometa 19P/Borrelly. Naději na dobrou viditelnost přináší na ranní obloze viditelná kometa C/2017 K2 (PANSTARRS). 

C/2019 L3 (ATLAS)

Tato kometa byla objevena 10. června 2019 v rámci projektu ATLAS (Asteroid Terrestrial-Impact Last Alert System) na Havaji, který se specializuje na hledání nebezpečných blízkozemních planetek. V době objevu mělo těleso 18 mag. V červenci 2021 překonala 12. hvězdnou velikost a tím se dostala do vizuálního dosahu dalekohledů o průměru objektivu cca 20 cm. C/2019 L3 prošla přísluním 9. ledna letošního roku, v té době také dosáhla nejvyšší jasnosti 9 mag. Kometa se v průběhu dubna pohybuje jižní částí souhvězdí Blíženců, jasnost se pohybuje okolo 10. hvězdné velikosti. Počátkem května pak přejde hranici do souhvězdí Malého psa, tou dobou bude její viditelnost končit a ztratí se v záři večerního soumraku.

C/2017 K2 (Panstarrs)

Tuto kometu objevil přehlídkový systém Pan-STARRS na Havajských ostrovech 21. května 2017 při jasnosti téměř 21 mag. Jasnější 12. hvězdné velikosti je od začátku roku 2022. Začátkem dubna kometu nalezneme v souhvězdí Orla, v první polovině května pak přeleze do Hadonoše. Její jasnost je nyní okolo 11 mag a ke konci června by mohla mít asi 10 – 9,5 mag. Pro zajímavost uveďme, že mezi 22. – 23. červnem kometa těsně mine jasnou hvězdu Cebalrai (2,7 mag). Průchod přísluním nastane až 19. prosince 2022.

19P/Borelly

Kometu 19P objevil Alphonse Louis Nicolas Borrelly z Marseille ve Francii 28. prosince 1904. Pro zajímavost uveďme, že kometu detailně prozkoumala kosmická sonda Deep Space 1 v roce 2001, která ukázala, že tvar jádra je velmi nepravidelný a podobá se burskému oříšku. Letošní návrat této komety je poměrně příznivý, maximální jasnosti dosáhla na přelomu ledna a února (9 mag). Přísluním prošla 1. února 2022. Začátkem dubna ji najdeme v Perseovi nedaleko hranic se souhvězdím Vozky, kam přejde v první čtvrtině dubna, a v druhé polovině května se z Vozky přesune do Rysa. Pozorovací podmínky se budou zhoršovat, jednak klesá její jasnost, dále pak výška nad obzorem. Na začátku dubna je její jasnost zhruba 10,5 mag, ke konci května pravděpodobně zeslábne pod 12 mag.

C/2019 T4 (ATLAS)

Tento objekt byl objeven systémem ATLAS 9. října 2019 o jasnosti 19 mag. Nejvyšší jasnosti dosahuje v dubnu 2022 (12 mag), průchod přísluním nastane 9. června. Kometa se pohybuje souhvězdím Poháru, pozorovací podmínky budou končit začátkem června.

C/2021 O3 (Panstarrs)

Kometa byla objevena přehlídkou Panstarrs 26. července 2021, v době objevu měla okolo 20 mag. Průchod přísluním nastane 21. dubna 2022. Kometa by se poté měla objevit začátkem května na večerní obloze v souhvězdí Persea. Její viditelnost je ale velmi nejistá, jedná se o velmi malou kometu, která se přiblíží ke Slunci na vzdálenost 0,297 AU (42,9 milionů km), což je méně než vzdálenost Merkuru. Vzhledem k tomu, že kometa má malou absolutní jasnost a perihelium je blízko Slunci, tak se neočekává, že by přežila průlet okolo Slunce (je pod tzv. Borleovým limitem přežití). Lze se pokusit o pozorování slabého oblaku prachu, který po kometě zbyde.

C/2021 P4 (ATLAS)

Na začátku června by mohla být pro dalekohledy o průměru 20 cm spatřitelná kometa C/2021 P4, kdy by se její jasnost mohla dostat nad 12. hvězdnou velikost. Těleso objevil přehlídkový systém ATLAS 10. srpna 2021 jako objekt 19 mag. Na začátku června ji nalezneme nevysoko nad obzorem na rozhraní souhvězdí Vozky a Rysa. Pozorovací podmínky se v dalších týdnech budou zhoršovat z důvodu úhlového přibližování komety ke Slunci.

Do vizuálního dosahu amatérských dalekohledů o průměru objektivu 20 cm by se mohlo v první čtvrtině roku 2022 dostat až 6 komet. U komety C/2021 O3 není její viditelnost jistá. Nejjasnějšími kometami v tomto období jsou C/2021 L3 (ATLAS) a C/2017 K2 (Panstarrs), na které budou stačit i menší dalekohledy o průměru optiky okolo 10 cm. V článku pochopitelně nejsou zahrnuty nečekané objevy – může se stát, že se v průběhu tohoto období objeví další zajímavá kometa, která nás překvapí.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cometography
[2] Aerith



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: C/2017 K2, C/2019 L3, 19P/Borrelly, Martin Mašek, Kometa , Komety 2022


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »