Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jasnější komety ve druhém čtvrtletí 2022

Jasnější komety ve druhém čtvrtletí 2022

Kometa C/2021 A1 (Leonard) 23. 12. 2021 fotografovaná "na dálku" jihoamerickým dalekohledem Fyzikálního ústavu AV ČR FRAM
Autor: Martin Mašek

V článku přinášíme přehled jasnějších komet, které by měly být v průběhu druhé čtvrtiny roku 2022 ve vizuálním dosahu běžných amatérských dalekohledů o průměru okolo 20 cm. Chybět tedy nemůže stálice oblohy C/2019 L3 (ATLAS), která při stále podobné jasnosti brázdí oblohu v souhvězdí Blíženců. Nedaleko ve Vozkovi je další už dlouho pozorovatelná jasnější kometa 19P/Borrelly. Naději na dobrou viditelnost přináší na ranní obloze viditelná kometa C/2017 K2 (PANSTARRS). 

C/2019 L3 (ATLAS)

Tato kometa byla objevena 10. června 2019 v rámci projektu ATLAS (Asteroid Terrestrial-Impact Last Alert System) na Havaji, který se specializuje na hledání nebezpečných blízkozemních planetek. V době objevu mělo těleso 18 mag. V červenci 2021 překonala 12. hvězdnou velikost a tím se dostala do vizuálního dosahu dalekohledů o průměru objektivu cca 20 cm. C/2019 L3 prošla přísluním 9. ledna letošního roku, v té době také dosáhla nejvyšší jasnosti 9 mag. Kometa se v průběhu dubna pohybuje jižní částí souhvězdí Blíženců, jasnost se pohybuje okolo 10. hvězdné velikosti. Počátkem května pak přejde hranici do souhvězdí Malého psa, tou dobou bude její viditelnost končit a ztratí se v záři večerního soumraku.

C/2017 K2 (Panstarrs)

Tuto kometu objevil přehlídkový systém Pan-STARRS na Havajských ostrovech 21. května 2017 při jasnosti téměř 21 mag. Jasnější 12. hvězdné velikosti je od začátku roku 2022. Začátkem dubna kometu nalezneme v souhvězdí Orla, v první polovině května pak přeleze do Hadonoše. Její jasnost je nyní okolo 11 mag a ke konci června by mohla mít asi 10 – 9,5 mag. Pro zajímavost uveďme, že mezi 22. – 23. červnem kometa těsně mine jasnou hvězdu Cebalrai (2,7 mag). Průchod přísluním nastane až 19. prosince 2022.

19P/Borelly

Kometu 19P objevil Alphonse Louis Nicolas Borrelly z Marseille ve Francii 28. prosince 1904. Pro zajímavost uveďme, že kometu detailně prozkoumala kosmická sonda Deep Space 1 v roce 2001, která ukázala, že tvar jádra je velmi nepravidelný a podobá se burskému oříšku. Letošní návrat této komety je poměrně příznivý, maximální jasnosti dosáhla na přelomu ledna a února (9 mag). Přísluním prošla 1. února 2022. Začátkem dubna ji najdeme v Perseovi nedaleko hranic se souhvězdím Vozky, kam přejde v první čtvrtině dubna, a v druhé polovině května se z Vozky přesune do Rysa. Pozorovací podmínky se budou zhoršovat, jednak klesá její jasnost, dále pak výška nad obzorem. Na začátku dubna je její jasnost zhruba 10,5 mag, ke konci května pravděpodobně zeslábne pod 12 mag.

C/2019 T4 (ATLAS)

Tento objekt byl objeven systémem ATLAS 9. října 2019 o jasnosti 19 mag. Nejvyšší jasnosti dosahuje v dubnu 2022 (12 mag), průchod přísluním nastane 9. června. Kometa se pohybuje souhvězdím Poháru, pozorovací podmínky budou končit začátkem června.

C/2021 O3 (Panstarrs)

Kometa byla objevena přehlídkou Panstarrs 26. července 2021, v době objevu měla okolo 20 mag. Průchod přísluním nastane 21. dubna 2022. Kometa by se poté měla objevit začátkem května na večerní obloze v souhvězdí Persea. Její viditelnost je ale velmi nejistá, jedná se o velmi malou kometu, která se přiblíží ke Slunci na vzdálenost 0,297 AU (42,9 milionů km), což je méně než vzdálenost Merkuru. Vzhledem k tomu, že kometa má malou absolutní jasnost a perihelium je blízko Slunci, tak se neočekává, že by přežila průlet okolo Slunce (je pod tzv. Borleovým limitem přežití). Lze se pokusit o pozorování slabého oblaku prachu, který po kometě zbyde.

C/2021 P4 (ATLAS)

Na začátku června by mohla být pro dalekohledy o průměru 20 cm spatřitelná kometa C/2021 P4, kdy by se její jasnost mohla dostat nad 12. hvězdnou velikost. Těleso objevil přehlídkový systém ATLAS 10. srpna 2021 jako objekt 19 mag. Na začátku června ji nalezneme nevysoko nad obzorem na rozhraní souhvězdí Vozky a Rysa. Pozorovací podmínky se v dalších týdnech budou zhoršovat z důvodu úhlového přibližování komety ke Slunci.

Do vizuálního dosahu amatérských dalekohledů o průměru objektivu 20 cm by se mohlo v první čtvrtině roku 2022 dostat až 6 komet. U komety C/2021 O3 není její viditelnost jistá. Nejjasnějšími kometami v tomto období jsou C/2021 L3 (ATLAS) a C/2017 K2 (Panstarrs), na které budou stačit i menší dalekohledy o průměru optiky okolo 10 cm. V článku pochopitelně nejsou zahrnuty nečekané objevy – může se stát, že se v průběhu tohoto období objeví další zajímavá kometa, která nás překvapí.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cometography
[2] Aerith



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: C/2017 K2, C/2019 L3, 19P/Borrelly, Martin Mašek, Kometa , Komety 2022


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »