Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa monitorovaná sondou Rosetta proletěla přísluním
Marek Biely Vytisknout článek

Kometa monitorovaná sondou Rosetta proletěla přísluním

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko, jak ji vyfotil José J. Chambó
Autor: José J. Chambó

Kometa s krátkoperiodickým označením 67P/Churyumov-Gerasimenko je již od loňského července, kdy kolem ní začala obíhat sonda Rosetta, mediálně jednou z nejsledovanějších komet. 13. srpna 2015 se nacházela přibližně 1,24 AU daleko od Slunce, což na její oběžné dráze znamená, že proletěla přísluním. Jaké jsou její pozorovací podmínky a vývoj jasnosti? Co prozkoumala sonda Rosetta a jak se daří modulu Philae?

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko se teprve nedávno objevila na ranní obloze, a to při jasnosti zhruba 13 mag. Nyní zjasnila ke 12,5 mag a vypadá to, že v maximu jasnosti na přelomu letošního září a října dosáhne 11-12 mag. Vzhledem k lepšícím se podmínkám pozorovatelnosti by se mělo jednat o snadný objekt pro střední dalekohledy s průměrem objektivu 20 cm a více.

Proč ale kometa dosáhne nejvyšší jasnosti až za zhruba 40 dnů po průletu perihelem? Důvodem je takzvaná perihelová asymetrie, jež je typická pro starší komety. I toto těleso už prodělalo mnoho návratů ke Slunci, velké množství jeho aktivity se tedy vyčerpalo, průběh jasnosti tak bývá provázen mnoha výkyvy a často je poněkud atypický. To potvrzuje kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko, která byla ve velkých vzdálenostech od Slunce dokonce aktivnější, než se očekávalo. Následně se ale situace otočila a jakmile se kometa dostala do vizuálního dosahu, začala zaostávat za předpovědí asi o 1 mag. V posledních týdnech však došlo ke stabilizaci vývoje jasnosti a kometa tak nejspíše dosáhne původně předpokládaných hodnot.

Podle současné světelné křivky to vypadá, že by měla ve vizuálním dosahu vydržet nejméně do konce zimy. Zlepšovat se budou i pozorovací podmínky komety. Kometa bude během celé doby trvání návratu, kdy bude viditelná vizuálně, pozorovatelná na ranní obloze. Tam se nyní nachází v souhvězdí Blíženců (Gem) ještě poměrně nízko nad obzorem, situace se ale vylepší. Kometa se v září přesune do Raka (Cnc) a na začátku října do Lva (Leo), kde se bude v maximu jasnosti nacházet až 40° nad obzorem na začátku astronomického soumraku (nyní se nachází ve výšce asi 15°, když je Slunce 18° pod obzorem). Kometa pak zůstane ve Lvu hodně dlouhou dobu, na začátku příštího roku se přesune do Panny (Vir), kde i pravděpodobně zakončí svoji vizuální pozorovatelnost.

Mise sondy Rosetta

Detail komety 67P/Churyumov-Gerasimenko Autor: ESA/Rosetta
Detail komety 67P/Churyumov-Gerasimenko
Autor: ESA/Rosetta
Ve snímání komety pokračuje sonda Rosetta, která začala obíhat těleso loni v červenci. Můžeme si připomenout, že sonda odhalila mnoho zajímavých skutečností, z nichž tou nejvíce fascinující je samozřejmě to, že jádro komety je slepené ze dvou částí, které se kdysi v budoucnu pravděpodobně odtrhnou od sebe. Na to se ostatně můžeme podívat i na následujícím snímku s vysokým rozlišením ze 30. července.

Rosetta je důležitým prvkem ve zkoumání komety především ve dnech aktuálních, jelikož kometa se nachází nejblíže Slunci a je tím pádem nejaktivnější. Sonda v posledních dnech zachytila několik malých outburstů a jetů, které vznikají důsledkem toho, že se určitá část povrchové vrstvy jádra prolomí a tím pádem se zjeví nové ložisko aktivity. Naneštěstí je nutné zmínit, že tyto události nemají vliv na samotnou jasnost komety. Ale kdyby se kometa rozpadla na dvě části, to by už samozřejmě vliv mělo, a to obrovský. Vše ovšem nasvědčuje tomu, že s tím v nejbližších několika návratech nelze počítat. Sonda Rosetta však ve své misi bude pokračovat ještě dlouho po průletu komety perihelem, její konec je plánován na závěr roku 2016. 

A co Philae?

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko vyfocená sondou Rosetta Autor: ESA/Rosetta
Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko vyfocená sondou Rosetta
Autor: ESA/Rosetta
Modul Philae vypustila Rosetta na povrch komety loni 12. listopadu. Ač měl poněkud hrbolaté přistání a musel dosedat na třikrát, zvládl poslat na Zemi mnoho cenných informací ze samotného jádra. Pak ale upadl do dlouhotrvající hibernace. Z ní se vlivem příkonu sluneční energie na moment probral 13. června, kdy se spojil se sondou Rosetta. Poté se ještě několikrát ozval, prozatím naposledy 9. července. Od té doby jsme o něm neslyšeli. Vědci odhadují, že nejvyšší šance na jeho zmrtvýchvstání je právě v těchto dnech, na kometu totiž dopadá nejvíce slunečního světla.

Největší komplikace však způsobuje ne přesně známý stav sondy a také fakt, že komunikaci s Rosettou brání velká aktivita jádra. Zatímco pro úspěšnou komunikaci je potřeba být blízko k jádru, pro orientaci sondy v prosotru je třeba jít dál, aby čidla poznala okolní hvězdy. Kompromisem je oběžná dráha kolem 180 km nad povrchem. Možná proto se doposud nepodařilo navázat delší stabilní komunikaci. Jisté je jen to, že šance na opětovnou komunikaci modulu se sondou bude od zítřejšího dne čím dál menší vlivem vzdalování se komety od Slunce a tím i logickému úbytku sluneční energie. Kdo ví tedy, jestli jsme o modulu Philae neslyšeli 9. července naposledy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy
[2] Cobs.si
[3] Exospace.cz



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Rosetta, 67p, Philae


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »