Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  NASA vybrala k realizaci dvě nové sluneční mise
Jan Herzig Vytisknout článek

NASA vybrala k realizaci dvě nové sluneční mise

Slunce a jeho koróna v kombinaci snímků přes několik filtrů v ultrafialovém pásmu spektra
Autor: ESA&NASA/SOHO

NASA vybrala pro realizaci dvě nové vědecké mise pro výzkum Slunce. Tou první je MUSE: Multi-slit Solar Explorer, a druhou HelioSwarm. Pomohou nám porozumět dynamice Slunce, propojení Země a Slunce a stále se měnícímu vesmírnému prostředí. Poskytnou  tak kritické informace důležité k ochraně astronautů, satelitů a komunikačních systémů, jako je například GPS. Níže si představíme nám dnes známé informace o podobě těchto misí.

MUSE

Mise MUSE pomůže vědcům porozumět silám řídícím ohřívání sluneční koróny, tedy jedné z největších záhad, kterou se v současné době heliofyzici zabývají. V neposlední řadě také nabídne nový pohled na sluneční erupce v této nejvzdálenější oblasti, která je základem kosmického počasí. Mise zároveň poskytne hlubší pohled do fyziky sluneční atmosféry za užití výkonného přístroje známého jako multi-slit spektrometr pro pozorování slunečního záření v hluboké ultrafialové oblasti spektra a získá obrázky s dosud nejvyšším rozlišením zachycující přechodovou oblast (100 km silná vrstva mezi chromosférou a korónou, ve které se teplota zvyšuje z 8000 K na 500 000 K). MUSE bude též spolupracovat s další plánovanou misí zaměřenou na Slunce, kterou bude EUVST (Extreme UltraViolet Spectroscopic Telescope), a s pozemskými observatořemi.

„MUSE nám pomůže zaplnit zaplnit zásadní mezery ve znalostech o vztahu Země a Slunce”, řekla Nicola Fox, ředitelka heliofyzikální sekce v ředitelství NASA. „Poskytne více porozumění vesmírnému počasí a doplní řadu dalších misí v rámci flotily heliofyzikálních sond.” Primární cíl mise MUSE je objasnit zahřívání koróny a nestability, jako erupce a výrony koronální hmoty, a získat poznatky o základních vlastnostech plazmatu koróny.

Vedoucím mise je Bart DePontieu z Lockheed Martin Advanced Technology Center of Palo Alto (LMATC), Kalifornie. Mise má rozpočet 192 milionů dolarů.

Úplné zatmění Slunce 14. 12. 2020 - koróna do vzdálenosti až osmi poloměrů Slunce Autor: Miroslav Druckmüller a Andreas Möller
Úplné zatmění Slunce 14. 12. 2020 - koróna do vzdálenosti až osmi poloměrů Slunce
Autor: Miroslav Druckmüller a Andreas Möller

HelioSwarm

Mise HelioSwarm je síť nebo „roj“ devíti sond, které pořídí první velkorozměrové měření fluktuací v magnetickém poli a pohybů slunečního větru, známé jako turbulence slunečního větru. Nejsvrchnější atmosférická vrstva Slunce, heliosféra, zahrnuje obrovský prostor Sluneční soustavy. Sluneční vítr se šíří heliosférou a jeho interakce s magnetosférami jednotlivých planet a poruchy, jako jsou výrony koronální hmoty, ovlivňují jeho turbulence.

Studování turbulencí slunečního větru napříč rozsáhlými oblastmi vyžaduje měření plazmatu pořízené současně z různých míst ve vesmíru. HelioSwarm sestává z jedné mateřské sondy a osmi malých satelitů, které kolem ní obíhají ve větších vzdálenostech od sebe. Mateřská sonda bude rádiově komunikovat s každým z osmi menších satelitů. Veškerý rádiový kontakt mezi satelity a Zemí bude prováděn pomocí mateřské sondy a komunikační sítě DSN (Deep space network).

„Technické inovace malých satelitů, pracujících společně jako jedna soustava v rámci mise HelioSwarm, nám nabízí unikátní možnosti k výzkumu turbulencí a jejich vývoje ve slunečním větru”, řekla Peg Luce, zástupkyně ředitele heliofyzikální sekce NASA.

Vedoucím této mise je Harlan Spence z University of New Hampshire a její rozpočet činí 250 milionů dolarů.

Start obou sond je naplánován na rok 2026. Financování a řízení misí je zajištěno z Heliofyzikálního průzkumného programu pod vedením Goddardova vesmírného střediska NASA.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Heliofyzikální web NASA



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Heliofyzika, NASA, Slunce


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »