Nově objevené komety v únoru 2015

Únor byl v objevování komet úspěšnější než leden, zachyceno bylo celkem 8 komet, o kterých jsme před druhým měsícem letošního roku ještě nevěděli. Žádné znovuobjevení komety v něm nepřišlo. Zajímavostí je přerušení nadvlády havajského teleskopu PanSTARRS, který v lednu objevil všech 5 komet. V únoru se dostal „pouze“ ke dvěma.

První kometa, která byla nalezena v únoru, je krátkoperiodická P/2015 C1 (TOTAS-Gibbs). Ta byla objevena nezávisle na sobě španělskou observatoří Teide Observatory Tenerife Asteroid Survey (11. února, 18,9 mag) a A. R. Gibbsem ze známé observatoře Catalina Sky Survey (13. února, 18,7 mag). Kometa prolétne perihelem 1. května letošního roku, a to ve vzdálenosti 2,89 AU od Slunce. Maximální jasnosti dosáhla už v březnu, bylo to něco kolem 18 mag. Nyní již slábne, takže se do vizuálního dosahu minimálně v tomto návratu v žádném případě nedostane.

Mnohem zajímavějším objevem se stala kometa C/2015 C2 (SWAN), nalezená Robem Matsonem, Michaelem Mattiazzem a Vladimirem Bezuglym na přístroji SWAN 15. února. Přesná objevová jasnost je neznámá, bylo to však něco mezi 13 a 14 mag. Jen několik dnů poté byla kometa poprvé odpozorována vizuálně s jasností kolem 11 mag. Kometa proletěla perihelem už letos 4. března, to se nacházela 0,71 AU od Slunce. Ačkoliv byly její hodnoty jasnosti u 11 mag na přelomu února a března považovány za maximální, kometa pokračovala ve zjasňování a ve druhé polovině března dosáhla až 9,5 mag. Nyní již slábne, i přesto by ovšem stále mohla mít nějakých 10–11 mag, což by jí i při ne úplně příznivých pozorovacích podmínkách mohlo zaručit viditelnost v menších dalekohledech. Ve vizuálním dosahu pravděpodobně setrvá až do června.

Další objevená kometa se stala asi nejzajímavějším objevem celého února. Jedná se o první ve druhé polovině února nalezenou vlasatici, našel ji 18. února Worachate Boonplod na snímcích z korónografu SOHO LASCO C3 při jasnosti 9,1 mag. Kometa dostala označení po přístroji SOHO jako C/2015 D1 (SOHO). Hned 19. února večer se protáhla necelých 0,03 AU od Slunce a rapidně zjasnila až k 2,5 mag. Vědci očekávali, že toto zjasnění bude znamenat jasnou smrt komety v důsledku přílišného tepla působícího od Slunce. K překvapení všech se tak nestalo, kometa zanikla až v nejbližších dnech po průletu přísluním. To bylo pro nás naštěstí na „příznivé“ straně Slunce, mohli jsme tak v o mnoho menším měřítku sledovat bezhlavou kometu jako v případě velké komety roku 2011, C/2011 W3 (Lovejoy). Kometa C/2015 D1 (SOHO) ale u Slunce ani zdaleka nedosáhla takových jasností, proto nemohla být pozorovatelná pouhým okem. Mezi prvními post-perihelními znovuobjeviteli byli mimo jiné i Češi (Martin Mašek, Jakub Černý, Jakub Juryšek a Martin Jelínek), a to díky španělskému robotickému dalekohledu BOOTES-1A. Na začátku března byla kometa zpozorována i vizuálně, s jasností někde u 8 mag. Ke spatření však pozorovatelé potřebovali velmi tmavou oblohu s minimem světelného znečištění. A jak to vypadá s pozůstatkem po kometě C/2015 D1 (SOHO)? Podle všeobecných domněnek se zdá, že se již rozplynul. Další vizuální viditelnost se tedy poměrně rychle blíží nule a číslo se dále snižuje.

Následující komety nás už nejspíše ničím neuchvátí. Minimálně C/2015 D2 (PanSTARRS) určitě ne, pokud se tedy neodehraje třeba nějaký neočekávaný významný outburst. Kometa byla objevena dalekohledem PanSTARRS 18. února při jasnosti 20,6 mag. Perihelem už dávno proletěla, konkrétně pak 6. října 2013 a ve vzdálenosti 5,61 AU od Slunce. V maximu jasnosti podle všeho dosáhla 19 mag, a to na přelomu let 2013 a 2014. Aktuálně má přibližně 21 mag a dále slábne, takže jak bylo zmíněno, zázraky od ní čekat nemůžeme.

O moc lépe na tom není ani další kometa nalezená dalekohledem PanSTARRS, C/2015 D3 (PanSTARRS). Ta byla objevena 19. února při jasnosti 20,4 mag. V perihelu bude až 10. června 2016, a to ve vzdálenosti úctyhodných 8,04 AU od Slunce. I proto se není čemu divit, když zmíníme, že kometa dosáhne v maximu jasnosti jen zhruba 18,5 mag (duben 2016). Šance na vizuální pozorování jsou tím pádem nedaleko od bodu mrazu i u této vlasatice.

Typově trochu jiným objektem je kometa C/2015 D4 (Borisov). Tu nalezl 23. února amatérský astronom Gennady Borisov při jasnosti 16,8 mag. Orbitální elementy naznačují, že kometa se v perihelu, který si již odbyla 31. října 2014, musela přiblížit Slunci na 0,81 AU. Podle objevové jasnosti efemerida ukazuje, že okolo dne perihelu nastalo i maximum jasnosti v hodnotě asi 11 mag. To už je limitní jasnost pro pozorování menšími dalekohledy. Naneštěstí pro nás, kometa měla extrémně nepříznivou geometrii tohoto návratu, takže když byla ve vizuálním dosahu, vůbec nemohla být pozorovatelná ze severní polokoule a z jižní polokoule jen velmi obtížně. Kvůli nedostatku celooblohových přehlídek na jižní polokouli ovšem není divu, že kometa nebyla nalezena dříve. Nyní musí mít jasnost asi 18 mag, což znamená, že pokračuje její slábnutí. Vizuální pozorovatelnost už od ní tedy nečekejme.

I další kometa už má maximum jasnosti za sebou. Jedná se o objekt s označením P/2015 D5 (Kowalski), na první pohled tím pádem vidíme, že se jedná o krátkoperiodickou kometu. Perioda komety ale osciluje u 30 let, je tedy možné, že s novým výpočtem dráhy se do označení komety opět vkrade dlouhoperiodické písmeno „C“. Kometa totiž byla nejprve označena za dlouhoperiodickou, aktualizace dráhy ji však srazila periodu na 27,5 let. Další vývoj je samozřejmě neznámý. Kometa byla objevena Richardem Kowalskim z observatoře Mount Lemmon Survey dne 27. února při jasnosti 18,8 mag. Podle aktuálních dráhových elementů těleso prolétlo perihelem ve vzdálenosti 4,63 AU od Slunce, stát se tak mělo již 28. května 2014. Maxima jasnosti pravděpodobně dosáhla už v lednu 2014, a to někde u 18 mag. Vizuálně tedy viditelná nebyla, není a minimálně v aktuálním návratu už ani nebude.

Objev poslední únorové komety musel být potvrzen až v březnu. Jedná se o krátkoperiodický objekt P/2015 D6 (Lemmon-PanSTARRS), který byl objeven nejprve Richardem Kowalskim a R. G. Mathenym z observatoře Mount Lemmon Survey (27. února, 19,9 mag) a následně pak i dalekohledem PanSTARRS (16. března, 21,5 mag). Kometa prolétne perihelem 7. července letošního roku, a to ve vzdálenosti 4,57 AU od Slunce. V maximu jasnosti je podle efemerid nejspíše někdy v těchto dnech. Má ovšem jenom něco kolem 20 mag a protože již v nejbližších dnech začne slábnout, nedostane se nejméně v současném návratu do vizuálního dosahu.

Zdroj: Aerith.net
Převzato: Kommet.cz