Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v dubnu 2017
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v dubnu 2017

Ilustrační foto - snímek komety C/2017 E4 (Lovejoy) od Rolanda Fichtla
Autor: Roland Fichtl

Letošní duben nenavázal co do počtu nově objevených komet na velmi úspěšné měsíce leden, únor a březen. Nalezeny totiž byly pouze 3 nové komety. Žádná další pak nebyla znovuobjevena.

Všechny tři v dubnu nalezené komety byly objeveny v první půli měsíce, tudíž ve svém názvu obsahují písmeno G (s písmenem H tak letos patrně nebude existovat žádná kometa). Všechny tyto komaty se shodují také v objeviteli. Dominance havajského teleskopu PanSTARRS byla tentokrát naprosto jednoznačná, nikomu jinému se letos v dubnu objevit kometu nepodařilo.

První nález měsíce přišel hned v jeho úvodním dni. To byla objevena krátkoperiodická kometa P/2017 G1 (PanSTARRS), a to s jasností 22,0 mag. Kometa však prolétla perihelem už 11. května 2016, kdy se nacházela 2,62 AU od Slunce. V maximu jasnosti byla dle efemerid dokonce již na přelomu let 2015 a 2016, tehdy však evidentně nebyla pozorovatelná. Nijak obzvlášť nás to ale mrzet nemusí, jasnost komety v té době podle všeho činila pouze 19 mag, což na vizuální viditelnost samozřejmě nestačí. A vzhledem k současnému slábnutí komety se o ní nemůžeme bavit ani směrem do budoucna.

Další kometa je opět krátkoperiodická, takže P/2017 G2 (PanSTARRS). Ta byla nalezena 3. dubna při jasnosti 20,4 mag. V přísluní bude 13. června letošního roku, a to ve vzdálenosti zhruba 2,85 AU od Slunce. V maximu jasnosti je ale už nyní, jenže s 19 mag zcela přirozeně není pozorovatelná vizuálně.

Poslední kometou tohoto krátkého dubnového výčtu je C/2017 G3 (PanSTARRS). Tato kometa byla objevena 7. dubna při jasnosti 19,6 mag. V přísluní se ocitla už letos 15. dubna, kdy jsme ji mohli evidovat přibližně 2,59 AU daleko od Slunce. V tom samém čase byla i v maximu jasnosti, ale shodou okolností to bylo stejně jako u výše uvedených komet poblíž hodnoty 19 mag, což nám ani u této komety vizuální pozorování neumožnilo. Snad se tedy něčeho zajímavějšího dočkáme v příštích týdnech či měsících...

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Přehled komet na stránkách Seiichiho Yoshidy

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Studuje obor Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání na Masarykově univerzitě. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a astrotech.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »