Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v květnu 2016
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v květnu 2016

Kometa C/2006 W3 (Christensen) na snímku Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Po extrémně nepovedeném dubnu, kdy byla nalezena jen jedna nová kometa, dopadl pátý měsíc kalendáře, květen, o dost lépe. Objeveno bylo hned pět nových komet, znovuobjevena nebyla ani jedna. Zpoždění tohoto článku je způsobeno tím, že některé informace vyžadovaly o něco dělší čekání na potvrzení.

Rozdělení kometárních objevů je tentokrát poměrně zajímavé, rozhodně nejde o jednostrannou záležitost v podání dalekohledu PanSTARRS. Ten totiž objevil "jen" jednu z pěti nalezených komet, po jedné si připsali také poprvé ve svém životě Larry Denneau z observatoře ATLAS, dále pak sonda STEREO a známý projekt LINEAR či observatoř Catalina. V označení třech komet je písmeno J, tyto komety totiž byly objeveny v první polovině května. V názvu dalších dvou komet se pak nachází písmeno K značící nález ve druhé půli měsíce.

První z nově objevených květnových komet je kometa krátkoperiodická. Nalezena byla 5. května při jasnosti 21,4 mag a dostala označení P/2016 J1 (PanSTARRS). Perihelem proletěla 24. června letošního roku, a to přibližně 2,45 AU od Slunce. V maximu jasnosti byla už v květnu, dosáhla ale pouze 21 mag, v letošním návratu tedy zůstala vizuálně nepozorovatelná. Jedinou zajímavostí týkající se této komety tedy je stejně jasný, ale o mnoho difúznější fragment B, jenž byl poblíž komety objeven později.

Dne 6. května se velkého úspěchu dočkal Larry Denneau z observatoře ATLAS. Našel totiž kometu, která se stala vůbec první po něm pojmenovanou vlasaticí - C/2016 J2 (Denneau). Objevová jasnost objektu byla 18,1 mag, brzy ale bylo jasné, že kometa slábne a její maximum jasnosti jsme tak promeškali. A skutečně. Podle výpočtů drah totiž kometa prolétla přísluním už letos 11. dubna, a to ve vzdálenosti 1,52 AU od Slunce. Právě v dubnu podle všeho měla nejvyšší jasnost, a to až 15 mag. Díky této skutečnosti mohla být při troše štěstí možná viditelná i vizuálně, ale pouze z jižní polokoule. Naneštěstí, o kometě v té době nikdo nevěděl, takže ji nikdo ani nepozoroval.

Ještě zajímavější objev nastal 11. května, kdy sluneční observatoř STEREO zachytila kometu, jež byla označena po ní jako P/2016 J3 (STEREO). Jasnost při objevu činila dokonce 10,0 mag a kometa poté díky dopřednému rozptylu zjasňovala až k 8 mag, ovšem tohle byl pohled z perspektivy sondy STEREO. Dle efemerid kometa ze Země dosáhla maximální jasnosti taktéž v květnu, a to 12 mag. To na vizuální viditelnost sice stačí, kometa ovšem v tu dobu nebyla vůbec pozorovatelná. Objevila se až v červnu na večerní obloze na jižní polokouli, ale na vizuální pozorování již byla příliš slabá. Doplníme, že kometa byla nejblíže Slunci dne 21. května letošního roku, kdy se nacházela zhruba 0,47 AU daleko od naší mateřské hvězdy (více než dvakrát tak blíže než naše Země).

Asteroid 2016 KA byl objeven dne 16. května, ale projevení kometární aktivity na sebe nenechalo dlouho čekat, a tak došlo ke změně názvu na kometární C/2016 KA (Catalina). Catalina proto, jelikož planetka byla nalezena R. G. Mathenym z observatoře Catalina Sky Survey. Jasnost v ten čas činila 20,1 mag. Kometa dle orbitálních elementů již prolétla perihelem, stalo se tak letos 1. února, a to ve vzdálenosti 5,40 AU od Slunce. Maxima jasnosti podle všeho dosáhla už někdy na podzim loňského roku, téměř jistě to ale nebylo více než 19 mag, tato kometa tedy vizuálně pozorovatelná nebyla, není a ani nikdy nebude.

Posledním květnovým objevem je kometa C/2016 K1 (LINEAR). Ta byla objevena 31. května s jasností 19,3 mag. V přísluní byla letos 13. července, konkrétně pak 2,29 AU daleko od Slunce. V maximu jasnosti se nachází podle všeho někdy v těchto dnech, kdy odhady oscilují okolo 17 mag. Vzhledem k tomu, že jasnější už nebude, můžeme poměrně bezpečně sdělit, že ani tato kometa nebude pozorovatelná vizuálně. Stejně jako v případě komety P/2016 J1 (PanSTARRS) je i zde zajímavostí nález úlomku jádra komety, ovšem v tomto případě o něco slabšího, než je kometa samotná.

Poznámka pod čarou: Znovuobjevena byla kometa P/2010 N1 (WISE), jež dostala nejprve provizorní označení P/2016 GE216 a poté definitivní 337P/WISE. Potvrzení znovuobjevení z dubna trvalo tak dlouho, protože těleso zpočátku neprojevovalo žádnou kometární aktivitu. Vizuálně viditelná v tomto návratu nebude, maximální jasnosti okolo 18 mag dosáhla už v červnu a v těchto dnech již slábne.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kometa v databázi Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »