Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v září 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v září 2015

Kometa P/1998 QP54 (LONEOS-Tucker) na snímku z roku 1998.
Autor: Nick James.

První podzimní měsíc letošního roku, září, nám přinesl opět nějaké nově objevené komety. Tentokrát však byly pouze tři, z tohoto hlediska se tak jedná spíše o neúspěch. Další kometa pak byla pozorována poprvé ve svém druhém návratu. Která to byla? A jak zní názvy v září nalezených komet? O tom blíže zde.

Úplněk poslední dobou nastává blízko koncům jednotlivých měsíců, takže je zřejmé, že o něco výhodnější pro hledání nových komet bude jejich první polovina. A to beze zbytku potvrdilo i září. Všechny tři nově nalezené komety totiž byly objeveny v první půli devátého kalendářního měsíce. Kometa P/1998 QP54 (LONEOS-Tucker) však byla znovuobjevena pouhé dvě noci po úplňku (a po úplném zatmění Měsíce), a to 30. září. To je rozhodně obdivuhodný výkon od pozorovatele A. Gibbse z observatoře Catalina Sky Survey, jenž kometu v tomto návratu jako první vyhledal. Pro úplné doplnění úvodních informací se hodí podotknout, že všechny 3 nové komety objevili pozorovatelé obsluhující v tomto směru takřka dominantní dalekohled PanSTARRS.

Začínáme s krátkoperiodickou kometou P/2015 R1 (PanSTARRS). Ta byla nalezena havajským teleskopem 8. září při jasnosti 19,0 mag. Podle orbitálních elementů byla v přísluní již letos 25. června, a to přibližně 2,17 AU od Slunce. V maximu jasnosti je však až nyní v říjnu, má ale pouze kolem 18 mag, ve vizuálním dosahu se tedy nevyskytuje a vzhledem k nadcházejícímu slábnutí to už jiné nebude.

Další nalezenou kometou je P/2015 R2 (PanSTARRS). Ta byla objevena o pouhý den později, tedy 9. září, a při jasnosti 21,7 mag. I tato kometa se od Slunce už vzdaluje, nejblíže mu byla 8. června letošního roku, kdy tyto dva objekty dělilo necelých 2,47 AU. Kometa podle všeho dosáhla maxima jasnosti někdy v srpnu, tehdy mohla mít přibližně 20 mag. V těchto dnech pomalu slábne, tento trend bude pokračovat a kometu tak vizuálně rozhodně nespatříme.

Jedinou v září objevenou dlouhoperiodickou kometou je C/2015 R3 (PanSTARRS). Tento objekt byl nalezen 12. září při jasnosti 22,3 mag, čímž se stal jednou z nejslabších komet, které kdy byly ze Země objeveny. Pro zajímavost, historické prvenství v této kategorii drží kometa C/2014 F3 (Sheppard-Trujillo), kterou se podařilo nalézt při jasnosti 23,0 mag. Tato kometa prolétne perihelem až v roce 2021. Ale zpět ke kometě C/2015 R3 (PanSTARRS), ta už v přísluní byla a podle dráhových elementů se tak stalo 11. února 2014, kdy se kometa dostala ke Slunci na vzdálenost nějakých 4,90 AU. Vypadá to, že nejjasnější byla na přelomu let 2013 a 2014, kdy dosahovala přibližně 20 mag. To na vizuální viditelnost nestačí ani omylem, se současnou jasností se navíc dá složitě vyhledat i s tou nejlepší technikou ve spojení se snímači typu CCD. Objekt navíc bude i nadále slábnout, takže vizuálně pozorovatelný zajisté nebude.

Ve druhé polovině září nebyla nalezena žádná kometa, jak už ale bylo zmíněno, 30. září byla znovuobjevena kometa P/1998 QP54 (LONEOS-Tucker). Tuto kometu pouhé dva dny po úplňku letos poprvé našel A. Gibbs z observatoře Catalina Sky Survey. Jasnost tělesa byla stanovena na 17,9 mag. Kometa obdržela provizorní označení P/2015 S1. Do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet by měla vstoupit s číslem 328 jako kometa s definitivním označením 328P/LONEOS-Tucker. V tomto návratu prolétne perihelem letos na Štědrý den, a to 1,89 AU od Slunce. Velkou vánoční kometu ovšem nečekejme. Nejvyšší jasnosti má tento objekt dosáhnout už v listopadu, především ale jeho jasnost pravděpodobně nepřekročí 17 mag, kvůli čemuž zůstane kometa úplně mimo vizuální dosah.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »