Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Oceán na Jupiterově měsíci Europa může být obyvatelný

Oceán na Jupiterově měsíci Europa může být obyvatelný

Úžasný povrch Europy, ledového měsíce planety Jupiter
Autor: NASA/JPL-Caltech/SETI Institute

Nový model, který vypracovali vědci z NASA, podporuje teorii, že podpovrchový oceán na Jupiterově měsíci Europa může být schopen podporovat přítomnost života. Kromě toho vypočítali, že tato voda v oceánu pod povrchem ledové kůry by mohla být podle předpokladu obohacena minerály v důsledku působení slapových sil nebo radioaktivního rozpadu prvků. Tato práce, která ještě nebyla recenzována, byla poprvé představena na virtuální Goldschmidt konferenci a může mít význam i pro další ledové měsíce ve Sluneční soustavě.

Europa je jedním z největších ledových měsíců ve Sluneční soustavě. Od průletů sond Voyager a Galileo byli astronomové přesvědčeni, že povrchová kůra doslova plave na podpovrchovém oceánu. Avšak původ a složení tohoto oceánu zůstával nejasný.

Výzkumníci z NASA's Jet Propulsion Laboratory, Kalifornie, modelovali geochemický rezervoár uvnitř měsíce Europa na základě dat pořízených sondou Galileo. Hlavní vědecký pracovník Mohit Melwani Daswani říká: „Byli jsme schopni modelovat složení a fyzikální vlastnosti jádra, silikátové vrstvy a oceánu. Zjistili jsme, že rozličné minerály se zbavují vody a těkavých látek v různých hloubkách a při různých teplotách. Přidali jsme tyto těkavé látky, o kterých se domníváme, že byly uvolňovány z nitra měsíce a zjistili jsme, že jsou v souladu se současnou předpovězenou koncentrací, což znamená, že jsou pravděpodobně přítomny v oceánu.“

Bylo rovněž zjištěno, že tento oceán byl původně mírně kyselý, s vysokou koncentrací oxidu uhličitého, vápníku a síranů. „Ve skutečnosti tu byla představa, že tento oceán mohl být sirný,“ říká Mohit Melwani Daswani, „avšak naše simulace spřažené s daty z Hubbleova kosmického teleskopu ukazují na povrchu měsíce Europa chloridy, z čehož vyplývá, že se voda s největší pravděpodobností stala bohatá právě na chloridy. Na jiných tělesech se jejich složení stalo spíše podobné oceánu na Zemi. Doufáme, že by tento oceán mohl být docela příznivý pro život.“

Mohit Melwani Daswani pokračuje: „Europa je jedním z našich nejlepších šancí na nalezení života ve Sluneční soustavě. Mise Europa Clipper, kterou připravuje NASA, bude vypuštěna během několika příštích let, a tak naše práce směřuje k přípravě této mise, která bude studovat obyvatelnost Europy. Naše modely vedou k představě, že oceány na jiných měsících, jako je například Ganymed – soused Europy – a Saturnův měsíc Titan, mohly rovněž vzniknout podobnými procesy. Stále ještě potřebujeme porozumět několika věcem, jako například jak tekutiny migrují skrz kamenné nitro Europy.“

Astronomové nyní vyhodnotili údaje společně se skupinami v Nantes a v Praze a pokusili se identifikovat, jestli podmořské vulkány mohly přispět k rozvoji vodního prostředí bohatého na chloridy na měsíci Europa. NASA v poslední době uvolnila fotografie povrchu Europy s vysokým rozlišením ukazující možná místa výzkumu k prověření uvedených závěrů.

Steve Mojzsis, profesor geologie na University of Colorado, říká: „Přetrvávající otázka o tom, zda ´zakrytý oceán´ na tělese, jako je Europa, by mohl být obyvatelný a jestli může zachovat tok elektronů, který může poskytnout energii potřebnou k životu. Co zůstává nejasné, je, zda takové ledové měsíce by mohly stále generovat dostatečné množství tepla k rozpouštění horniny; samozřejmě zajímavý chemizmus se uskutečňuje uvnitř těchto těles, v temných studených hlubinách. Klíčový aspekt, který dělá těleso obyvatelným, je přirozená schopnost pokračovat v této chemické nerovnováze. Ledové měsíce potřebují tuto schopnost, kterou můžeme testovat při jakýchkoliv budoucích misích k měsíci Europa.“

Steve Mojzsis se nezúčastnil vypracování této studie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Obyvatelnost oceánu na Europě, Oceán na Europě, Jupiterův měsíc Europa


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »