Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Oceán na Jupiterově měsíci Europa může být obyvatelný

Oceán na Jupiterově měsíci Europa může být obyvatelný

Úžasný povrch Europy, ledového měsíce planety Jupiter
Autor: NASA/JPL-Caltech/SETI Institute

Nový model, který vypracovali vědci z NASA, podporuje teorii, že podpovrchový oceán na Jupiterově měsíci Europa může být schopen podporovat přítomnost života. Kromě toho vypočítali, že tato voda v oceánu pod povrchem ledové kůry by mohla být podle předpokladu obohacena minerály v důsledku působení slapových sil nebo radioaktivního rozpadu prvků. Tato práce, která ještě nebyla recenzována, byla poprvé představena na virtuální Goldschmidt konferenci a může mít význam i pro další ledové měsíce ve Sluneční soustavě.

Europa je jedním z největších ledových měsíců ve Sluneční soustavě. Od průletů sond Voyager a Galileo byli astronomové přesvědčeni, že povrchová kůra doslova plave na podpovrchovém oceánu. Avšak původ a složení tohoto oceánu zůstával nejasný.

Výzkumníci z NASA's Jet Propulsion Laboratory, Kalifornie, modelovali geochemický rezervoár uvnitř měsíce Europa na základě dat pořízených sondou Galileo. Hlavní vědecký pracovník Mohit Melwani Daswani říká: „Byli jsme schopni modelovat složení a fyzikální vlastnosti jádra, silikátové vrstvy a oceánu. Zjistili jsme, že rozličné minerály se zbavují vody a těkavých látek v různých hloubkách a při různých teplotách. Přidali jsme tyto těkavé látky, o kterých se domníváme, že byly uvolňovány z nitra měsíce a zjistili jsme, že jsou v souladu se současnou předpovězenou koncentrací, což znamená, že jsou pravděpodobně přítomny v oceánu.“

Bylo rovněž zjištěno, že tento oceán byl původně mírně kyselý, s vysokou koncentrací oxidu uhličitého, vápníku a síranů. „Ve skutečnosti tu byla představa, že tento oceán mohl být sirný,“ říká Mohit Melwani Daswani, „avšak naše simulace spřažené s daty z Hubbleova kosmického teleskopu ukazují na povrchu měsíce Europa chloridy, z čehož vyplývá, že se voda s největší pravděpodobností stala bohatá právě na chloridy. Na jiných tělesech se jejich složení stalo spíše podobné oceánu na Zemi. Doufáme, že by tento oceán mohl být docela příznivý pro život.“

Mohit Melwani Daswani pokračuje: „Europa je jedním z našich nejlepších šancí na nalezení života ve Sluneční soustavě. Mise Europa Clipper, kterou připravuje NASA, bude vypuštěna během několika příštích let, a tak naše práce směřuje k přípravě této mise, která bude studovat obyvatelnost Europy. Naše modely vedou k představě, že oceány na jiných měsících, jako je například Ganymed – soused Europy – a Saturnův měsíc Titan, mohly rovněž vzniknout podobnými procesy. Stále ještě potřebujeme porozumět několika věcem, jako například jak tekutiny migrují skrz kamenné nitro Europy.“

Astronomové nyní vyhodnotili údaje společně se skupinami v Nantes a v Praze a pokusili se identifikovat, jestli podmořské vulkány mohly přispět k rozvoji vodního prostředí bohatého na chloridy na měsíci Europa. NASA v poslední době uvolnila fotografie povrchu Europy s vysokým rozlišením ukazující možná místa výzkumu k prověření uvedených závěrů.

Steve Mojzsis, profesor geologie na University of Colorado, říká: „Přetrvávající otázka o tom, zda ´zakrytý oceán´ na tělese, jako je Europa, by mohl být obyvatelný a jestli může zachovat tok elektronů, který může poskytnout energii potřebnou k životu. Co zůstává nejasné, je, zda takové ledové měsíce by mohly stále generovat dostatečné množství tepla k rozpouštění horniny; samozřejmě zajímavý chemizmus se uskutečňuje uvnitř těchto těles, v temných studených hlubinách. Klíčový aspekt, který dělá těleso obyvatelným, je přirozená schopnost pokračovat v této chemické nerovnováze. Ledové měsíce potřebují tuto schopnost, kterou můžeme testovat při jakýchkoliv budoucích misích k měsíci Europa.“

Steve Mojzsis se nezúčastnil vypracování této studie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Obyvatelnost oceánu na Europě, Oceán na Europě, Jupiterův měsíc Europa


48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Foceno mobilem dalekohled AR 152/760 mm okular 5 mm plus baarlow 2x

Další informace »