Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Oumuamua je možná ledovým fragmentem malé exoplanety

Oumuamua je možná ledovým fragmentem malé exoplanety

Umělecké ztvárnění objektu 1I/´Oumuamua jako kusu velmi čistého dusíkového ledu
Autor: William Hartmann/Arizona State University

1I/´Oumuamua, podivný objekt původem mimo Sluneční soustavu, byl objeven 19. října 2017 pomocí dalekohledu Pan-STARRS 1 jako malé velmi protáhlé těleso, avšak velmi jasné. Jeho odrazivost byla přibližně stejná jako u povrchu Pluta a Tritonu, jež jsou pokryty různými exotickými ledy. Dvojice astrofyziků z Arizona State University (ASU) prozkoumala několik rozmanitých ledů. Zjistili, že povrch tělesa 1I/´Oumuamua nejlépe odpovídá ledu dusíku, který by vysvětlil mnoho věcí, které výzkumníci vědí o tomto mezihvězdném poutníku. Astronomové rovněž předpokládají, že objekt ´Oumuamua byl pravděpodobně vymrštěn z mladé planetární soustavy zhruba před půl miliardou roků.

V mnoha ohledech se objekt ´Oumuamua podobal kometě, avšak v mnoha směrech byl docela specifický, takže jeho podstata byla obklopena záhadou a byly hojně rozšířené spekulace, o co se může ve skutečnosti jednat,“ říká profesor Steven Desch, vědecký pracovník School of Earth and Space Exploration at Arizona State University.

Na základě pozorování objektu ´Oumuamua určili Steven Desch a jeho spolupracovník Alan Jackson několik charakteristik tohoto mezihvězdného objektu, které jej odlišovaly od toho, co by bylo možné očekávat u komety.

Pokud jde o rychlost, objekt vstoupil do Sluneční soustavy rychlostí trochu menší, než bychom očekávali, což naznačuje, že necestoval mezihvězdným prostorem déle než zhruba miliardu roků. Pokud se týká velikosti, jeho „lívancový“ tvar byl také mnohem více zploštělý, než u jiných známých těles ve Sluneční soustavě.

Astronomové také zjistili, že zatímco ´Oumuamua byl nepatrné urychlován ve směru pryč od Slunce, tento tlak byl silnější, než aby mohl být považován za obvyklý. Nakonec objekt postrádal prokazatelný únik plynu, který bývá ve skutečnosti u komet zobrazen vizuálně v podobě ohonu.

Celkově bylo těleso ´Oumuamua velmi podobné kometám, avšak jinak, než v případě libovolných komet, které byly vůbec kdy pozorovány ve Sluneční soustavě. Autoři vyslovili hypotézu, že objekt byl složen z rozmanitých exotických ledů a vypočítali, jak rychle by tyto ledy mohly sublimovat při průletu objektu ´Oumuamua kolem Slunce. Z toho vypočítali raketový efekt urychlující těleso, hmotnost a tvar objektu, a také odrazivost ledu.

To byl pro nás vzrušující okamžik. Uvědomili jsme si, že kusy ledu měly mnohem vyšší odrazivost, než mohl kdokoliv předpokládat, což znamená, že objekt mohl být ve skutečnosti menší,“ říká Steven Desch. „Stejný raketový efekt by pak udělil objektu ´Oumuamua větší urychlování; větší než obvykle prodělávají komety.“

Pravděpodobná historie objektu 1I/´Oumuamua: mateřský planetární systém opustil zhruba před 400 milióny roků. Během cesty do Sluneční soustavy bylo těleso podrobeno erozi kosmickými paprsky. Při průletu Sluneční soustavou se těleso přiblížilo na malou vzdálenost ke Slunci 9. 9. 2017, objeveno bylo 19. října 2017. Autor: S. Selkirk/Arizona State University
Pravděpodobná historie objektu 1I/´Oumuamua: mateřský planetární systém opustil zhruba před 400 milióny roků. Během cesty do Sluneční soustavy bylo těleso podrobeno erozi kosmickými paprsky. Při průletu Sluneční soustavou se těleso přiblížilo na malou vzdálenost ke Slunci 9. 9. 2017, objeveno bylo 19. října 2017.
Autor: S. Selkirk/Arizona State University
Tým astronomů objevil zejména jeden led – tuhý dusík – který poskytuje shodu se všemi vlastnostmi objektu současně. A protože pevný dusíkový led se nachází na povrchu trpasličí planety Pluto, je docela možné, že kometám podobný objekt mohl být utvořen ze stejného materiálu.

Víme, že jsme narazili na správnou představu, když jsme zhotovili výpočty, jak by mohlo albedo na základě pohybu objektu ´Oumuamua odpovídat pozorováním,“ říká Alan Jackson. „Tato hodnota vyšla stejná, jakou pozorujeme na povrchu Pluta či Tritonu, což jsou tělesa pokrytá ledem z dusíku.“

Astronomové následně vypočítali rychlost, kterou by kusy pevného dusíkového ledu byly vymrštěny z povrchu Pluta a podobných těles v rané fázi vývoje Sluneční soustavy. A potom vypočítali šanci, s jakou kusy pevného dusíkového ledu z jiných planetárních soustav mohly doputovat až k nám.

Kus dusíkového ledu byl vymrštěn z povrchu planety v důsledku impaktu zhruba před půl miliardou roků a vyhozen ven z mateřské planetární soustavy,“ říká Alan Jackson.

Existence tělesa složeného ze zmrzlého dusíku rovněž vysvětluje neobvyklý tvar objektu ´Oumuamua. Jak se vnější vrstvy dusíkového ledu vypařují, tvar tělesa se stává postupně více zploštělý, zrovna tak jako kostka mýdla postupně ztrácí vnější vrstvy při používání.

Dva články zpracované vědeckým týmem byly publikovány v Journal of Geophysical Research: Planets.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Úlomek dusíkového ledu, `Oumuamua


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »