Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planeta Jupiter dominuje únorové obloze

Planeta Jupiter dominuje únorové obloze

Kresba Jupiteru přes dalekohled Hvězdárny Turnov 30. 1. 2015
Autor: Aleš Majer

Únorové obloze vévodí planeta Jupiter, která bude 6. února 2015 v 19 hodin opozici se Sluncem. To znamená, že se planeta nachází přesně na opačném konci oblohy než Slunce a je tedy vidět po celou noc. 6. února 2015 v 8 hodin se Jupiter nejvíce přiblíží k Zemi, a to na vzdálenost 4,346 AU (AU = astronomická jednotka, tedy vzdálenost Slunce - Země), tedy asi 650 milionů km. Podmínky pro pozorování této největší planety Sluneční soustavy jsou tedy velmi příznivé.

Jupiter na obloze poznáme snadno. Po Měsíci a Venuši (ta ovšem zapadá hned zvečera) je nyní nejjasnějším tělesem noční oblohy.

Jupiter je největší planetou Sluneční soustavy, jeho průměr je jedenáctkrát větší než zemský a hmotností překonává Zemi 318 krát. Má bohatou soustavu měsíců – dnes jich známe už 67. Jen čtyři z nich však vynikají velikostí: Io, Europa, Ganymed a Kallisto. Uvidíme je už triedrem jako malé "hvězdičky" v řádce vlevo a vpravo od planety. Na Jupiteru lze pozorovat tmavé a světlé pásy v atmosféře planety a také známou rudou skvrnu – obrovský vír pozorovaný na Jupiteru již od vynálezu prvních dalekohledů. Časy průchodů Velké rudé skvrny a úkazy měsíců Jupitera naleznete na webu www.astro.cz v pravidelné rubrice Vesmírný týden.

Kromě Jupitera můžeme nyní na obloze spatřit také další planety Sluneční soustavy. Za večerního soumraku je nad západním obzorem viditelná jasná Venuše jako večernice a o něco výše je pozorovatelný mnohem slabší Mars. 20. a 21. února spatříme seskupení těchto dvou planet na večerní obloze s Měsícem. Na ranní obloze spatříme planetu Saturn, ale podmínky pro pozorování se budou zlepšovat a v květnu už Saturn uvidíme po celou noc.

Na večerní obloze lze také pozorovat kometu C/2014 Q2 (Lovejoy). Očima bude viditelná už jen na skutečně tmavé obloze, lepší je vzít si k jejímu pozorování alespoň triedr. Kometa nyní směřuje z Andromedy do Kasiopeje.

V letošním roce nás čekají dva mimořádné úkazy. 20. března to bude částečné zatmění Slunce a 28. září nastane úplné zatmění Měsíce.

Více informací o dění na obloze: https://www.astro.cz/clanek/6569.


Tiskové prohlášení č. 205 České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR: DOC, PDF.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Jupiter


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »