Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta se chystá na sestupový manévr
Marek Biely Vytisknout článek

Rosetta se chystá na sestupový manévr

Ilustrace sestupu sondy Rosetta na kometu 67P
Autor: ESA/Rosetta

Pomalu se to blíží. Po více než dvou letech získávání cenných fotografických i vědeckých dat se sonda Rosetta obíhající kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko chystá na sestup na její povrch. Ten by měl proběhnout v pátek 30. září.

Po dlouhé misi zahrnující výzkum dvou planetek Sluneční soustavy a fázi hibernace se v létě 2014 sonda Rosetta dostala na oběžnou dráhu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Pořídila spoustu fotografií a v listopadu toho roku vypustila modul Philae, jehož přistání sice dobře nedopadlo (modul přestal komunikovat a byl považován za ztracený), sonda ale lander na začátku letošního září opět nalezla a potvrdila informaci, že se nachází v oblasti s nedostatkem slunečního záření. Kromě "znovuobjevení" modulu Philae Rosetta na kometě našla například i k životu důležité látky jako kyslík nebo glycin, další objevy už ale patrně nepřijdou. Sonda Rosetta se totiž chystá k sestupu na kometu.

Evropská kosmická agentura plánuje družici Rosetta  poslat na povrch komety 67P Churyumov-Gerasimenko 30. září 2016. Autor: ESA.
Evropská kosmická agentura plánuje družici Rosetta poslat na povrch komety 67P Churyumov-Gerasimenko 30. září 2016.
Autor: ESA.
Jak celá událost proběhne? Sonda udělá kolem komety nedokončenou elipsu, jejíž počátek nastane 24. září. O dva dny později dojde k přesměrování tím způsobem, aby dne 29. září ve večerních hodinách začal kolizní manévr, jenž bude spočívat v pomalém sestupu Rosetty na kometu z výšky 20 km. Samotný dopad sondy Rosetta na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko máme očekávat 30. září ve 12:40 SELČ, když připočítáme dodatečných 40 minut jako rezervu pro zaznamenání signálu ze sondy, vyjde nám, že ve 13:20 SELČ toho samého dne bychom už měli vědět, jak celá akce dopadla. Vědci samozřejmě předpokládají, že akce se může o několik minut až desítek minut protáhnout nebo i urychlit - to bude záležet zejména na trajektorii sestupu.

Na závěr ještě připomeňme, že kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko uvítá sondu Rosetta ve své lokalitě Ma'at. Ta leží na menším ze dvou laloků komety a má průměr asi 100 metrů a hloubku 50-60 metrů. Z této oblasti pochází značné množství výtrysků prachu z komety. Pro přesnější informace ještě doplníme, že sonda přistane v bodě poblíž místa pojmenovaného jako Deir el-Medina.

Poznámka redakce: V pátek 30. září si budete moci vychutnat premiéru fulldomového pořadu o misi Rosetta v brněnském planetáriu v rámci Evropské Noci vědců.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cobs.si
[2] Ohlédnutí za misí Rosetta v brněnském planetáriu

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: 67p, ESA, Sonda Rosetta, Kometa Churyumov-Gerasimenko


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »