Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Simulace ukazují, že Mars byl před třemi miliardami let studený, ale mokrý

Simulace ukazují, že Mars byl před třemi miliardami let studený, ale mokrý

Umělecké ztvárnění zaledněného údolí Kasei Valles, které ústilo do severního oceánu
Autor: NASA/USGS/ESA/DLR/FU Berlin (G. Neukum)

Vědecký tým složený z výzkumníků několika institucí z Francie, USA a Švédska uskutečnil modelování pravděpodobných podmínek na Marsu a dospěl k závěru, že rudá planeta mohla před třemi miliardami roků hostit severní oceán a že klima bylo pravděpodobně vlhké a studené. Ve svém článku publikovaném v Proceedings of the National Academy of Sciences nastínila skupina vědců teoretický popis podmínek panujících na povrchu současného Marsu a dále model, který popisuje mokrou a studenou planetu v minulosti.

Vědci studující Mars byli zmateni objevy některých útvarů na povrchu Marsu – například navzdory bohatým důkazům o existenci řek, jezer a přívalových proudů zde existují opačné nálezy popírající výskyt oceánu. Jiní vědci zase našli důkazy výskytu tsunami, což velmi silně napovídá přítomnosti oceánu. Výzkumníci se na základě této nové práce domnívají, že problém v porozumění historii klimatu Marsu je dán představou, že buď byla planeta teplá a vlhká, což umožňovalo přítomnost oceánu, nebo že zde oceán neexistoval, a pak byla planeta pravděpodobně studená a suchá. Nyní vědci navrhují třetí alternativu – studenou a mokrou planetu.

Proto předkládají hypotézu, že by zde navzdory nízké teplotě mohl oceán existovat, kdyby plynný obal planety obsahoval dostatečné množství vodíku. Pokud by téměř 10 % atmosféry bylo tvořeno vodíkem (z vulkanické činnosti a snad i z kosmických impaktů) a zbytek představoval oxid uhličitý, bylo by to dostatečné k vytvoření malého skleníkového efektu. Za těchto podmínek by sice teplota v oceánu byla blízko bodu tuhnutí, ale nezamrznul by, pokud by se v něm cirkulací přenášelo teplo a kdyby se zde vyskytovalo aspoň malé množství dešťových srážek.

Dále se vědci domnívají, že takový oceán by pravděpodobně existoval na severní polokouli Marsu, protože se zde nacházejí rozsáhlé nížinné pánve. V tomto případě by velká část severní polokoule planety mohla být pokryta ledem s ledovci směřujícími k oceánu. Při zadání těchto údajů do svých modelů astronomové zjistili, že jejich scénář může popisovat, jak mohl Mars vypadat přibližně před 3 miliardami roků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] space.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Voda na Marsu, Studená a mokrá planeta, Planeta Mars


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Krabí mlhovina

Newton 200/1000 + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »