Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Juno pořídila nejdetailnější snímky Jupiterova měsíce Europa

Sonda Juno pořídila nejdetailnější snímky Jupiterova měsíce Europa

Detailní snímek oblasti Annwn Regio na povrchu měsíce Europa
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI

Pozorování sondy Juno při těsném průletu kolem ledového měsíce Europa poskytla první blízké pohledy na tento svět s podpovrchovým oceánem, přinášející pozoruhodné fotografie a unikátní vědecké poznatky. Snímky byly získány v průběhu nejtěsnějšího přiblížení sondy na vzdálenost 352 kilometry. Odhalily útvary na povrchu v oblasti nazvané Annwn Regio poblíž rovníku měsíce.

Pozorování ze sondy Juno během průletu kolem Jupiterova měsíce Europa poskytla po více než dvou desetiletích první detailní snímky povrchu světa s podpovrchovým oceánem. Snímek (viz úvodní obrázek) pokrývá plochu zhruba 150 krát 200 kilometrů a odhaluje region s křižujícími se útvary ostrých brázd a dvojitých hřbetů (dvojic dlouhých paralelních linií označujících vyvýšené útvary v povrchové ledové kůře). Blízko pravého horního rohu obrázku, stejně tak pod jeho středem, jsou tmavé skvrny, které pravděpodobně souvisí s erupcí na povrch měsíce. Pod středem snímku vpravo je povrchový útvar, připomínající čtvrťovou notu v hudbě, dlouhý 67 kilometrů ve směru sever-jih a 37 kilometrů ve směru východ-západ. Světlé skvrny na snímku jsou „podpisy“ vysokoenergetických částic z bouřlivého radiačního prostředí v okolí měsíce.

Detailní snímek části povrchu měsíce Europa Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS
Detailní snímek části povrchu měsíce Europa
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS
Stellar Reference Unit (SRU) – neboli hvězdná kamera na palubě sondy Juno určená k její orientaci získala tyto černobílé snímky během průletu kolem měsíce 29. září 2022 ze vzdálenosti 412 kilometrů. Snímek s rozlišením zhruba 256 až 340 metrů na pixel pořídila sonda Juno při rychlosti 24 kilometry za sekundu nad částí povrchu nejasně osvětlenou září Jupitera – respektive slunečním světlem odraženým od horních vrstev oblačnosti planety.

Sonda Juno byla vypuštěna za účelem komplexního průzkumu planety Jupiter. Vědecký tým byl skutečně nadšený, že v průběhu prodloužené mise jsme rozšířili náš výzkum na tři ze čtyř tzv. galileovských měsíců a na Jupiterův prstenec,“ říká Scott Boldon, hlavní vědecký pracovník pro sondu Juno ze Southwest Research Institute, San Antonio. „Tímto průletem sondy kolem Europy pozorovala Juno zblízka již druhý ze zajímavých měsíců Jupitera s ledovou kůrou na povrchu.“ V červnu 2021 prolétla sonda kolem Ganymedu, největšího satelitu planety Jupiter.

Europa je šestým největším měsícem ve Sluneční soustavě, s rovníkovým průměrem dosahujícím 90 % průměru zemského satelitu. Vědci jsou přesvědčeni, že pod několik kilometrů tlustou ledovou kůrou se nachází slaný oceán nabízející otázku jeho potenciální obyvatelnosti. Počátkem 30. let tohoto století přilétne k Europě sonda NASA s názvem Europa Clipper a bude tuto obyvatelnost zkoumat.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Jupiterův měsíc Europa, Sonda JUNO


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »